Karafiáty, kterými jsou Klatovy proslulé, vás sice už touhle dobou svojí vůní neomámí, jejich výstava probíhá v první polovině července, ale zato si můžete vychutnat atmosféru některého z upravených parků. Se starostou města Rudolfem Salvetrem a vedoucím odboru vnitřních věcí Milanem Jarošíkem jsem hovořila o projektech města a systému VIRTUOS. 

 

VIRTUOS (Virtuálně občan-samospráva) v Klatovech funguje od dubna. Úřady z Plzeňského kraje zapojené do pilotního provozu systému byly vybrány s ohledem na to, aby byly zastoupeny průřezově obce různých velikostí a svěřeného rozsahu výkonu státní správy. Jako obec s rozšířenou působností byly tedy osloveny Klatovy. A jak je systém zatím občany využíván? „Všechna podání se týkají bodového systému a je zaregistrováno 202 uživatelů,“ uvádí vedoucí odboru vnitřních věcí Milan Jarošík. Starosta Rudolf Salvetr doplňuje, že „informace z bodového systému jsou lidmi velice žádané a je příjemné, pokud nemusí chodit na úřad a vše si vyřídí z domova. K tomu je však zapotřebí, aby existovala v systému možnost jednoduchých plateb, třeba pomocí SMS. Jinak se ztrácí výhoda kompletního vyřízení jeho požadavků na úřad elektronicky.“ Rudolf Salvetr věří, že pak bude větší zájem i o další podání a že za dva roky bude řešena většina záležitostí s úřadem tímto způsobem. Problematiku placení poplatků se v danou chvíli  zabývá Plzeňský kraj, který systém navrhnul a provozuje ho (viz rozhovor s vedoucím informatiky Plzeňského kraje Václavem Koudelem). Milan Jarošík dále upozorňuje, že „VIRTUOS nabízí i rezervaci času, kdy si jednotlivá oddělení v elektronickém kalendáři nastavila své úřední dny a hodiny, na které se klient má pak možnost objednat.“ K projektu Virtuos se uskutečnila i řada akcí i seminářů a město se věnovalo jeho propagaci před jeho spuštěním v Klatovském zpravodaji i na svých webových stránkách.

 

Webové stránky získaly v loňském roce nový design. Pro turisty vznikla řada propagačních materiálů, které informační centrum nabízí také na webu, a to ke stažení ve formátu PDF. A některé z nich byly spolufinancovány z prostředků Evropské unie v rámci iniciativy Společenství INTERREG III A. Z tohoto programu byl uskutečněn v roce 2006 i projekt informačních boxů, který byl podpořen sedmdesáti pěti procenty celkových uznatelných nákladů z Evropské unie a pěti procenty z Ministerstva pro místní rozvoj. Zbývající částka byla uhrazena do projektu zapojenými obcemi Euroregionu Šumava (Horažďovice, Janovice, Běšiny, Chanovice, Vimperk a Netolice). Jak dodává vedoucí odboru vnitřních věcí, „v Klatovech byly instalovány dva informační boxy, a to jeden na radnici a druhý na autobusovém nádraží. Zde prezentované informace mají turistický, historický či kulturní charakter.“ Pokud si chcete udělat představu o Klatovech ještě před jejich návštěvou, poslouží vám na webových stránkách města umístěná virtuální 3D prohlídka. Obkroužit tak můžete náměstí, jehož zajímavostí je, že ho tvoří čtverec o délce stran měřících přesně sto metrů. Je tomu tak proto, že Klatovy byly založeny kolem roku 1260 českým králem Přemyslem Otakarem II. podle téměř geometrického plánu na šachovnicově rozděleném půdorysu. A na náměstí se můžete podívat virtuálně i z výšky, a to z ochozu Černé věže. Možná si tak povšimnete dlažby náměstí, kterou tvoří kostky. Jak podotýká starosta, „veškeré historické ulice, které se nově rekonstruovaly v rámci projektu Čistého města se předělávaly do kostek, jak je zanesené v generelu města.“ Klatovy byly roku 1992 vyhlášeny městskou památkovou zónou. Z měšťanských budov na náměstí byste tak neměli přehlédnout renesanční dům čp. 66 Jana Košky z Libušína, původně gotický dům čp. 154, barokní lékárnu U Bílého jednorožce či radnici, po požáru ve dvacátých letech 20. století novorenesančně přestavěnou.
   

Navíc se městu podařilo v poslední době zrekonstruovat objekt jezuitské koleje i dominikánského kláštera. V opravené jezuitské koleji sídlí městská knihovna, městský ústav sociálních služeb a několik podnikatelských subjektů. Příjemné posezení nabízí pak park, který zde byl vytvořen v roce 2005 na místě, jež v době, kdy v jezuitské koleji bývaly kasárny, sloužilo jako nástupiště vojáků. Nové určení získal i dominikánský klášter, ve kterém bylo v loňském roce otevřeno Regionální centrum sociální integrace a celoživotního vzdělávání. Partnery města byla Diakonie ČCE – středisko Radost v Merklíně, která tak získala v objektu denní stacionář a chráněné bydlení pro zdravotně znevýhodněné, a obecně prospěšná společnost Úhlava. Za tento projekt byla městu udělena cena Mosty 2007. Nachází se zde také veřejný internet či školící prostory, ve kterých probíhá mimo jiné i distanční vysokoškolské vzdělávání. Rudolf Salvetr k tomu dodává, že „je to doplněk nabídky vzdělávání v Klatovech, probíhající pod záštitou střední školy zemědělské a potravinářské, která má spolupráci přes společnost Úhlava s Českou zemědělskou univerzitou v Praze. Výuka je zaměřena na veřejnou správu.“ Dalším zajímavým projektem Úhlavy je internetový portál Poznej svého souseda.

 

Na podzim by měla být dokončena rozsáhlá akce, jedna z největších, která v Klatovech za poslední období proběhla, a tou je Čisté město. Jednalo se o kompletní rekonstrukci infrastruktury vodovodů a kanalizace, která se týkala velké části Klatov a také integrovaných obcí v okolí (Štěpánovice, Luby, Sobětice, Tajanov – Kal). „Výkopy trvaly téměř dva roky. Akce stála přes 500 miliónů korun, kdy z poloviny se na projektu za městské finance podílela Evropská unie. A navíc bylo z rozpočtu přidáno 100 miliónů korun, čtyři roky po sobě, na finální úpravu komunikací,“ upřesňuje starosta. Město obhájilo rating Aa1.cz, který uděluje agentura Moody´s, a ve kterém je finanční hospodaření Klatov pozitivně hodnoceno. Je to možné i díky tomu, jak dodává Rudolf Salvetr, že „na Čisté město máme nastavený 160 miliónový úvěr, ale do jeho splácení nezapojujeme rozpočtové prostředky města. Děje se tak z vodohospodářského fondu.“ Pod klatovskou nemocnicí bylo zrevitalizováno sídliště, první etapa řádově v hodnotě osmi miliónů korun je už hotová. Upravena byla veškerá prostranství, cesty, parkovací stání, bylo vybudováno dětské hřiště. Financování proběhlo z prostředků města a s přispěním dotace Ministerstva pro místní rozvoj na regeneraci panelových sídlišť.

 

Postupem času by mělo dojít také k zatraktivnění městských lázní a kempu, žádost na financování projektu bude podána do evropských fondů Cíl III. Studie projektu, která byla zpracována v období 2005-2006, stanovila jednotlivé etapy. Na první etapu je plánována dostavba krytého bazénu a doplnění atrakcí, objekt nové recepce kempu, přemístění hřišť pro plážový volejbal, pro druhou etapu se počítá s přestavbou venkovních bazénů, terénních úprav a protipovodňových opatření, třetí etapa by se zabývala hřištěm a přilehlými komunikacemi a v čtvrté etapě by přišly na řadu ubytovací a provozní objekty kempu.

 

Projekty jsou také připravovány v rámci MAS Pošumaví, zejména v oblasti cestovního ruchu (například výstavba cyklotras). Ale spolupráce probíhá i s partnerskými městy. Například s bavorským městem Cham se uskutečnil v roce 2005 projekt z Programu Iniciativy Společenství INTERREG IIIA „Cyklostezka Městský park, nádraží ČD Klatovy Luby“ s celkovými náklady 6 890 268 korun. Finanční podpora Evropské unie činila sedmdesát pět procent, dotace ze státního rozpočtu pět procent, zbývající podíl připadl na město. Podařilo se vybudovat dva zcela nové úseky cyklostezek spojující Klatovy s městskou částí Luby a příměstským rekreačním územím Spáleného lesa. Tím, že stavba navázala na již vybudovanou cyklostezku sousední obce Vrhaveč, je cyklistům umožněn bezpečný pohyb z města až na území Šumavy, mimo frekventovanou silnici I. třídy I/27. Celková délka zbudovaných úseků cyklostezky s asfaltovým povrchem je 1,55 km. Součástí stavby byla i doplňková zařízení sloužící k odpočinku a relaxaci. Projekt další cyklostezky by se měl rozběhnout ještě v letošním roce. Starosta uvádí, že jde o dobudování úseku Šumavské cyklotrasy Deggendorf - Železná Ruda – Klatovy – Dobřany, která je součástí cyklotrasy Praha – Mnichov. Mimo jiné by měla převést in-linisty a cyklisty přes Klatovy. Také s uvedeným německým městem Deggendorfem Klatovy intenzivně spolupracují. Stejně tak s městem Zwieselem, které se v tzv. zrcadlovém projektu bude podílet na již zmiňovaném projektu revitalizace městských lázní. A to tak, že zároveň u nich proběhne rekonstrukce bazénu.

  

Zdá se, že Klatovy se snaží usnadnit jak cesty za turistickým, tak i za cílem úředním. A to reálné, i virtuální.