Zajít si do knihovny bez ohledu na otevírací dobu, vybrat si knihu pro čtení na náplavce či si vypůjčit dětský kostým. Nechte se inspirovat příklady ze skandinávských zemí, ale i tuzemských knihoven.

 

Oslo, Kodaň, Sigtuna, Märsta či Malmö, to jsou jen některá místa, jež zazněla na konferenci Knihovny současnosti 2014. Na severských knihovnách je sympatická snaha zajistit uživatelům přístup prakticky kdykoliv. Tento trend mít otevřeno dvacet čtyři hodin denně vzešel z Dánska a veřejných institucí s touto službou rychle přibývá. I v době, kdy není přítomen personál, si lze knihovnu otevřít prostřednictvím čipu (jedna taková se nachází nedaleko Lundu ve Švédsku, viz foto nahoře). Je také možné případně prostory využít i pro setkání či jiné aktivity. Knihovna už také dávno není jen poklidným místem pro studium a čtení. Odehrávají se zde rušné literární večery s tancem mezi regály nebo DJ party, jak zmínila Liv Saeteren, emeritní ředitelka Městské knihovny v Oslu. V Knihovně města Olomouc se pro změnu čas od času odehrávají Gramopárty.

Vypůjčení knížek navíc můžete očekávat i na nezvyklých místech. Knihovna Märsta si vyzkoušela mobilní kancelář v létě, měli tak možnost oslovit i ty, kteří by za nimi do kamenné pobočky nepřišli. Zajímavostí je, že zřídili také ve spolupráci s turistickou informační agenturou miniknihovnu ve staré telefonní budce, která je přes sto let stará, a chtěli ji tedy zachovat. Knihovna na čtyřech kolech I Městská knihovna v Praze zvolila „pojízdné“ řešení (viz fota vpravo nahoře a uprostřed). Malý bibliobus Oskar, jímž jezdí knihovníci, má velkou výhodu, že se dostane i na školní dvůr či do parku na zahradu do školky. Kromě programů pro děti ho knihovna využívá při propagaci na různých akcích, veletrzích či festivalech, jako byla třeba Letní Letná. Oskara jste mohli zahlédnout i na vltavské náplavce, kde se navíc konala autorská čtení i v poblíž zakotvené lodi. Kladem je také pohodová atmosféra, která kolem bibliobusu vzniká, jakási relaxační zóna, při aktivitách jsou přitom zapojeny nejen knihy, ale i deskové hry, tablety, iPady či pomůcky na kreslení. Kde se Oskar pohybuje, můžete sledovat na Facebooku.
 

Zajímavé postřehy z dánských a švédských knihoven prezentovala Pavlína Lonská z Městské knihovny v Praze. Například knihovna v bývalém průmyslovém prostoru garáže v Malmö slouží jako komunitní centrum. K dispozici je promítací plátno, pódium, ale i kreativní zóna, kde si může každý uspořádat workshop. Půjčují se zde i dětské kostýmy. To pobočka Blagarden v Kodani se zaměřila na komiksy, na jejichž nákup má vyhrazený speciální fond. Zajímavý je i způsob proaktivní prezentace tématu, takzvaný prodejní koncept, například na stolku prezentované biografie u vstupu do knihovny. A nejen to, vystavené knihy se snaží doplnit i digitálním obsahem, třeba souvisejícími články z webu knihovny na iPadu, k rodokmenům máte tak po ruce i texty z genealogie. V kavárně lze surfovat, či si vybrat čtení z regálu s knižními novinkami. Mladé lidi je možné také nalákat artefaktem, který nikde jinde není. Knihovna Rentemestervej tak zadala výzdobu fasády umělci zabývajícímu se graffiti.

Knihovny se samozřejmě snaží v maximální míře vyjít vstříc uživatelům a zjišťují jejich potřeby pomocí průzkumů. Na možnost zkreslení výsledků z dotazníku upozornila Ladislava Zbiejczuk Suchá z Kabinetu informačních studií a knihovnictví Filozofické fakulty Masarykovy univerzity v Brně. Předpokládáme totiž, že lidé vědí, co chtějí, a že dělají, co říkají. Vždy tak tomu ale nemusí být. Firma Sony při testování žlutého walkmanu například zjistila, že zatímco v dotazníku o něj uživatelé projevili zájem, při výběru ve focus group si vzali černý. Ladislava Zbiejczuk Suchá tedy doporučuje zaměřit se na konkrétní jedince, například matky na mateřské dovolené, a také výzkum zaměřit více do hloubky. Proces shrnula ve třech krocích: vytipovat si konkrétního uživatele a jeho problémy, poté si je ověřit v praxi, například v rozhovorech se zástupci skupiny, důležité je také zapojit je do procesu návrhů interiéru či služeb. Lze využít zajímavé metody, etnografické interview, kulturní sondy – kdy necháte dotyčného psát deník o jeho životě, či kreativní workshopy.

Miloslav Linc z Městské knihovny v Praze se ve své prezentaci zaměřil na teenagery. Užitečné je dotázat se přes prostředníka, student se v rámci seminární práce dozví více než knihovnice. Miloslav Linc také navrhuje formulovat otázku „Proč bys knihovnu nedoporučil?“ a ptát se mimo knihovnu či v jiný čas. Například se jim osvědčilo po uzavírací době uspořádat hudební festival a pomocí lístečkové metody si během akce udělat průzkum. A jaká by knihovna měla být? Hezky svoji představu na konferenci popsala Liv Saeteren: je třeba opustit koncept knihovního uskladnění a vypůjčování a zaměřit se spíše na umožnění setkávání, komunikaci a akce.