„Prostřednictvím komunikační kampaně chceme v našich spoluobčankách a spoluobčanech zvýšit povědomí o správném a zodpovědném jednání v situacích, kdy jsou svědky fyzických nebo slovních útoků, a také o možnostech pomoci blízkým s psychickými obtížemi,“ vysvětlil ředitel odboru komunikace ministerstva vnitra Miroslav Jašurek. 

Kampaň s rozpočtem 4,1 milionu korun bude probíhat od října do prosince 2024 a zahrnuje řadu komunikačních aktivit. Občanky a občané ji naleznou na reklamních plochách v prostředcích hromadné dopravy a na sociálních sítích. 

Ze sociologických průzkumů vyplývá, že mnoho lidí se v životě setkává se situacemi, kdy by mohli druhým pomoci a zastat se jich, ale nejsou si jisti, jak správně jednat, a jiní problém vůbec nezaznamenají. Současně data ukazují i to, že bezmála šedesát procent občanek a občanů se domnívá, že se k sobě v běžných situacích nechováme dostatečně slušně a ohleduplně. 

„Když se člověk ocitne v blízkosti nebezpečí, často neví, co má dělat, nebo rovnou ,zamrzne'. Děkuji proto ministerstvu vnitra za možnost spolupracovat na kampani, která chce přispět ke zvýšení povědomí o tom, jak v těchto situacích správně postupovat a pomoci lidem v nouzi. Každý se totiž může někdy ocitnout v pozici, kdy bude potřebovat zastání,“ doplňuje zmocněnkyně vlády pro lidská práva Klára Laurenčíková.

Cílem této kampaně je proto zvýšit pozornost vůči dění v bezprostředním okolí, podpořit aktivní jednání v konfliktních situacích a rozptýlit pochybnosti o tom, zda má smysl druhým zavolat pomoc.

Výsledky reprezentativního výzkumu realizovaného Ministerstvem vnitra v září 2024 potvrzují, že většina občanek a občanů hodnotí naši vnímavost k problémům ostatních jako nedostatečnou. 

Převážně negativní hodnocení naší schopnosti všímat si a pomoci, když je třeba, jde přitom napříč různými segmenty populace. Nejmenší pozornosti se pak dostává zejména slovním útokům a nesnášenlivým a xenofobním projevům, ke kterým naše společnost není podle téměř dvou třetin dotazovaných dostatečně vnímavá.

Obecné veřejné mínění podporují také data zohledňující naše vlastní zkušenosti. Ačkoli se se slovními útoky a verbálním násilím setkalo osmapadesát procent dotázaných, pouze polovina z nich projevila snahu do krizové situace vstoupit a oběti nějakým způsobem pomoci. 

Podobně lidé reagují i v jiných situacích, například tehdy, když jsou svědky fyzického násilí ve veřejném prostoru nebo mají-li podezření na možné nebezpečí na frekventovaně navštěvovaných místech, tedy nádražích, úřadech, v nemocnicích, na letištích apod.

V oblasti psychických problémů a krizí je zase častou překážkou, že lidé včas nezaznamenají, že v jejich okolí je někdo s akutní potřebou pomoci, případně se obávají zeptat a zjistit více.

Důvodem této pasivity je především obava o vlastní bezpečí. Bojíme se, že zapojením se do konfliktní situace můžeme přijít k újmě a útok se může obrátit proti nám. Kampaň proto nevyzývá k heroismu, naopak potvrzuje, že strach je přirozený, ale připomíná, že pomoci druhému lze ve většině případů bez toho, abychom se sami vystavili neúměrnému riziku. 

Česká republika patří k nejbezpečnějším státům světa, což potvrzují jak mezinárodní srovnání, tak i sociologická šetření. Nedávný průzkum ukázal, že za bezpečnou naši zemi považuje přes osmdesát procent dotázaných, přičemž v místě bydliště se jich bezpečně cítí dokonce sedmaosmdesát procent. Kampaň chce skrze zvyšování povědomí o možnostech, jak se zapojit do řešení konfliktních situací, pomoci k vytváření bezpečnějšího prostředí pro nás všechny.

🔗 Grafické podklady ke stažení Zavolej mi pomoc