V den, který byl charakterizován třemi dvanáctkami v datu, se sešlo v Konferenčním sále Ministerstva vnitra v Praze více než 120 účastníků „Kulatého stolu k projektu Asistent prevence kriminality“ z řad asistentů prevence kriminality, jejich mentorů, zástupců samospráv, obecní policie a Policie ČR.  

Akci pořádal odbor prevence kriminality v rámci plnění klíčové aktivity č. 14 „Šíření výstupů a propagace projektu“ část „a“ individuálního projektu Evropského sociálního fondu Operačního programu Lidské zdroje a zaměstnanost „Asistent prevence kriminality“, reg. č. CZ.1.04/3.3.00/61.00003.
 

V roce 2012 byl projekt Asistent prevence kriminality realizován ve 26 městech, ve kterých působilo celkem 87 asistentů prevence kriminality zaměstnaných u městské policie. V každém městě je také vytvořena pozice mentora tj. strážník městské policie, který asistentům zadává úkoly, kontroluje jejich plnění, pomáhá asistentům při zvládání úkolů a překonávání problémů.
 

Projekt asistent prevence kriminality (dále jen „asistent“) byl v roce 2012 podporován ze dvou zdrojů. Prvním je státní rozpočet, kapitola Ministerstvo vnitra, státní účelová dotace v rámci Programu prevence kriminality 2012 (v 15 městech 37 asistentů), druhým zdrojem je Evropský sociální fond, Operační program lidské zdroje a zaměstnanost. V rámci projektu ESF OP LZZ působí v 11 městech ve třech krajích 50 asistentů.
 

Na setkání se tak jako v roce 2011 shromáždili preventisté z celé republiky působící převážně v sociálně vyloučených či problémových částech měst a jejich vedoucí – mentoři z řad městské policie, aby vyhodnotili svůj podíl na splnění stanovených cílů v oblasti bezpečnosti a veřejného pořádku ve městech, zobecnili dobré, ale i horší zkušenosti a především stanovili jasné priority do následujícího roku 2013.
 

V několika neoficiálních, většinou spontánních prezentacích zástupců měst a obou policií zaznělo především ocenění nesnadné, přitom však velmi zodpovědné práce asistentů, kteří se podílí spolu s městskou policií na zvládání každodenních projevů společensky nežádoucího jednání, porušování vyhlášek města, páchání přestupků a mnohdy i trestných činů.
 

Značný časový prostor byl věnován jednotlivým vystoupením náhodně oslovených účastníků, kteří předávali své zkušenosti a častokrát i poučení z profesních selhání ostatním. Přestávky pak sloužily k tomu, aby se blíže poznali „začínající“ s těmi dlouhodobě (tzn. více jak tři roky) působícími asistenty a navázali neformální kontakty i strážníci a strážnice v roli mentorů z jednotlivých měst.
 

Výrok jednoho ze strážníků obecní policie: „je až s podivem, jak naše vzájemná součinnost v terénu pozitivně ovlivnila nejen asistenty, ale také mě a jaký má dopad na zlepšení situace v lokalitě“ lze použít téměř jako motto kulatého stolu I Sami asistenti v rámci supervizí potvrzují, že zažívají výrazný posun v přístupu občanů k vnímání práce asistentů včetně pocitu zodpovědnosti za veřejný pořádek ve svém městě a ve změně pohledu obecní policie na jejich užitečnost.

 

Ředitelka odboru prevence kriminality Mgr. Jitka Gjuričová vyzvedla nejen úlohu a osobní příklad každého asistenta, ale i osobní zodpovědnost za konkrétní výsledky; profesní růst a získávání základních komunikačních dovedností, návyků, předcházení a zvládání konfliktních, či nestandardních situací.
 

Dlouhým potleskem byl oceněn nestor asistentů v České republice – Milan Horváth z Děčína, který nad rámec své činnosti vedoucího asistenta v těchto dnech podporuje i charitativní činnost směrem k bezdomovcům a lidem sociálně slabým, žijícím pod hranici chudoby. Opakovaně ve svém vystoupení zdůrazňoval roli asistentů nejen v oblasti situační, ale i sociální prevence a zvláště v souvislosti s řádnou docházkou dětí a mladistvých do škol a s pozitivním vzorem, který každý asistent zaměstnaný u obecní policie ve svém okolí šíří. Uvedl, že: „práce asistenta je pro každého výzvou nejen zapojení se do práce ve prospěch města, ale také výzvou pracovat sám na sobě a nahradit staré zlozvyky novými návyky“.
 

V rámci tohoto velkého shromáždění, kdy byla obsazena všechna místa v sále, nikoho nenapadlo zabývat se otázkou, zda je lepší volba asistenta coby muže, nebo ženy; Roma, nebo „neroma;“ juniora, nebo seniora; zda je předností vyšší vzdělání, nebo pouze základní avšak s důkladnou místní a osobní znalostí; zda je ve prospěch věci výběr z řad místních „vlivných, ozlacených“ rodin, nebo řadového občana se základními pracovními návyky. Na každého účastníka působila ona zvláštní atmosféra sounáležitosti, odhodlání, vědomí smysluplnosti aktivit v oblasti prevence zrovna tak jako nutnost navzdory obtížím brát život takový, jaký je a nenechat se odradit.
 

Není asi překvapivé, že většina účastníků odcházela z tohoto setkání obohacena nejen o nové informace, osobní kontakty, ale i potvrzení smysluplnosti a potřebnosti práce na poli prevence, která nikdy nekončí a i když je obtížně měřitelná,  je stále výhodnější než represe.