Procesní modelování  

Přejdi na

Procesní modelování  


Rychlé linky: Mapa serveru Textová verze Rozšířené vyhledávání


 

Hlavní menu

 

 

Jsou „parádní weby“ přístupné?

I webům veřejné správy může přístupnost přinést celou řadu výhod – snížit provozní náklady, zvýšit počet návštěvníků či zlepšit pozitivní nahlížení veřejnosti na úřad jako takový.
 
Přístupnost je pro weby úřadů povinná i ze zákona. Není proto divu, že se přístupnost používá jako jedno z hodnoticích kritérií i v celé řadě soutěží. Jednou z nich je i Parádní web. Pojďme se společně podívat, co to přístupnost je, jaké výhody přináší a jak s minimálními náklady můžete zpřístupnit i web vašeho města, obce či kraje. Seznámím vás také s výsledky testování přístupnosti v soutěži Parádní web. Všichni uživatelé internetu nejsou stejní. K přístupu na internet používají nejen počítače různé kvality, ale i různá jiná zařízení, například mobilní telefony či tablety, různé prohlížeče, nemají stejné schopnosti a dovednosti v práci s internetem i se zařízeními, která k surfování po webu používají. Řada uživatelů má také vlivem svého zdravotního omezení ztížený přístup jak k práci se samotným počítačem, tak s internetem. Některé skupiny uživatelů se zdravotním postižením, zejména lidé se zrakovým postižením nebo motorickým postižením rukou, mají proto k dispozici různé pomocné (asistivní) technologie, které jim práci s webem umožňují. Aby tyto technologie fungovaly, je třeba webové stránky tvořit podle pravidel a zásad přístupného webu.
 

Co je to přístupnost?

Definic přístupnosti existuje celá řada. Pokud bychom si měli jednoduše vysvětlit, co přístupnost obnáší a shrnout ji v pěti bodech, pak přístupný web musí splňovat následující požadavky:
 
  • dostupnost: uživatel se k informacím musí být schopen dostat;
  • ovladatelnost: pokud se uživatel k informacím či ovládacím prvkům dostane, musí je být schopen ovládat;
  • srozumitelnost: uživatel musí rozumět tomu, co se po něm chce;
  • orientace: uživatel musí být schopen se dostat tam, kam potřebuje (například na další stránku);
  • čas: uživatel toto všechno musí zvládnout v „rozumném” čase.
Cílem přístupnosti je tedy zmenšovat či odstraňovat překážky, na které může uživatel narážet při používání webových stránek, dokumentů a aplikací a umožnit uživateli s nimi efektivně a v „rozumném” čase pracovat.
 

Proč se zabývat přístupností?

Úpravy, vedoucí k lepší přístupnosti, neděláme pro sebe, svého nadřízeného či kvůli odškrtnutí políčka „splněno” u kolonky přístupnosti v předávací dokumentaci, ale primárně pro své uživatele, aby mohli náš web jednoduše a efektivně používat. Motivací nám kromě spokojenosti uživatelů může být například to, že přístupný web zvýší zisk, respektive ušetří peníze či čas, který můžeme věnovat jiné činnosti. Například britské společnosti Legal & General Group PLC snížil přístupný web náklady na údržbu o 66 procent, investice do přístupnosti se jim vrátila za jeden rok a počet stížností na přístupnost klesl na nulu. Přístupným webem zlepšíme svůj obraz v očích veřejnosti a přístupnost také patří k základním kamenům tvorby webu. Pokud přístupnost zanedbáme, můžeme tím snížit použitelnost webu, jeho důvěryhodnost a přesvědčivost. V neposlední řadě pro nás může být motivací to, že ani tak velkým firmám, jakými jsou Seznam.cz, Google, Apple či Microsoft, není přístupnost cizí a dlouhodobě a cíleně se jí věnují.
 

Komu všemu přístupnost pomáhá?

Přístupnost se netýká pouze uživatelů se zrakovým nebo jiným zdravotním handicapem. Pravdou je, že úpravy, vedoucí k lepší přístupnosti pro uživatele se zdravotním handicapem, mají mnohem širší dopad a bez nadsázky pomáhají opravdu každému návštěvníkovi. Do skupiny znevýhodněných návštěvníků tak řadíme nejen uživatele se zdravotním handicapem (pro ně je web často jedinou možností, jak mohou samostatně komunikovat s okolím), ale i seniory či uživatele, přistupující na web z jiného zařízení než je stolní počítač nebo notebook.
 

Jak uživatelé se zrakovým postižením pracují s počítačem?

Jednou ze skupin, která musí na webu překonávat největší bariéry, jsou uživatelé s těžkým postižením zraku. Nevidomí a slabozrací lidé používají běžné počítače, vybavené asistivní technologií, která jim práci s počítačem umožňuje. V případě slabozrakých uživatelů se jedná o softwarovou lupu, což je program, který informace na obrazovce umí zvětšit a v případě hlasové podpory doplnit i čtením informací z obrazovky. Nevidomí uživatelé pak používají screenreader (odečítač, čtečku obrazovky), který v kombinaci s hlasovou syntézou umí informace z obrazovky přečíst, v případě připojení braillského řádku je pak může uživatel mít k dispozici i v Braillově slepeckém písmu. Ke specifikům práce nevidomých a slabozrakých uživatelů s počítačem patří následující skutečnosti:
 
  • nevidomý uživatel nepracuje s počítačem intuitivně, ale analyticky – musí se naučit konkrétní postupy a řešení, to je zásadní rozdíl oproti práci slabozrakého uživatele či uživatele bez zrakové vady,
  • nevidomý uživatel musí mít operační systém a některé aplikace speciálně nastaveny tak, aby byly co nejlépe zpřístupněny,
  • nevidomý uživatel obsluhuje počítač a veškeré programy výhradně z klávesnice pomocí klávesových zkratek,
  • nevidomý uživatel získává informace lineárně – chybí mu kontext zobrazované informace,
  • nevidomému uživateli jsou pomocí screen readeru, neboli odečítače obrazovky, zpřístupněny pouze informace v textové podobě (není tedy schopen pracovat například s obrázky či grafy – zde je potřeba použít taktilní grafiku),
  • slabozraký uživatel v důsledku použití softwarové lupy vidí v jednu chvíli pouze (malou) část obrazovky, chybí mu kontext zobrazených informací.
  • někteří slabozrací uživatelé potřebují jinak nastavené barevné schéma obrazovky, než je standardní nastavení (například „Vysoký kontrast černá“).

Testování přístupnosti v soutěži Parádní web

V letošním ročníku soutěže Parádní web jsme testovali třiadvacet webů z hlediska přístupnosti pro návštěvníky s těžkým zdravotním postižením (více viz hodnocení). Weby byly prověřeny skupinou tří testerů s těžkým postižením zraku, kteří měli splnit dva úkoly – najít kontakt na zubního lékaře a ID datové schránky. Pouze ve čtyřech případech z třiadvaceti byli všichni testeři schopni najít požadované informace. Přitom by v mnoha případech stačilo několik málo úprav, které by přístupnost webů výrazně zlepšily.
 

Přístupnost není složitá

Přístupnost není ve své podstatě složitá a v mnoha případech jde ruku v ruce s tvorbou kvalitního webu. Pokud tedy web tvoříte podle aktuálních trendů, děláte toho pro přístupnost hodně, a možná o tom ani nevíte ;-) Jak už je ale uvedeno výše, celá řada webů měst či obcí bohužel toto nesplňuje a drtivá většina webů, přihlášených do soutěže Parádní web, se potýkala s nedotažeností přístupnosti řešení. Což v praxi znamenalo, že zatímco určitá oblast webu či jeho součást je na přístupnost odladěna velmi dobře, jiná má značné rezervy. Pojďme se proto společně podívat na několik technik, které výrazně zlepší přístupnost vašeho webu a přitom nezaberou moc času. Uživatelé chodí na webové stránky měst a obcí pro informace a chtějí je získat co nejrychleji. Základem reálné přístupnosti a použitelnosti pro uživatele se specifickými potřebami je tedy přehledná, konzistentní a kompaktní navigace v rámci stránky i webu. Té můžeme docílit různými způsoby. Jedním z nich je strukturování stránky pomocí nadpisů.
 

Nadpisy

Nadpisy slouží nevidomým jako důležité záchytné body pro přesun na jednotlivé části stránky, po kterých se mohou pomocí funkcí svého screen readeru rychle pohybovat. Nadpisy také uvozují jednotlivé části stránky a uživatel tedy ví, že to, co se nachází pod jednotlivými nadpisy, patří z logiky věci k sobě. Proto je velmi důležité, aby nadpisy uvozovaly všechny důležité části stránky. Pokud chcete být progresivní, použijte na svém webu i oblasti stránky. Oproti nadpisům mají tu výhodu, že pomocí nich lze vyznačit celou oblast, ne jen jedno místo. Kompletní návod najdete v článcích Jak přístupně strukturovat webovou stránku pomocí nadpisů a Přístupnost HTML5: strukturování obsahu. Příklady vhodně strukturovaných webů ze soutěže mohou být Most či Novosedlice.
 

Ovladatelnost webu z klávesnice

Neméně důležitou funkcí z hlediska navigace a práce s webovou stránkou je její ovladatelnost z klávesnice. Uživatel musí mít možnost se na všechny prvky na stránce, které mohou získat focus (odkazy, formulářové prvky), dostat z klávesnice a také musí mít možnost prvek z klávesnice ovládat. Pokud ovladatelnost webu z klávesnice není možná, může mít problém se získáváním informace z webu celá řada návštěvníků – nejen nevidomí, ale třeba uživatelé s motorickým postižením horních končetin či ti, kteří nemohou z nějakého důvodu použít myš. Příkladem, tentokrát nevhodného, řešení může být web Telnice, na kterém se není možné z klávesnice dostat na položky podmenu hlavního menu.
 

Dostatečný barevný kontrast

Dostatečný barevný kontrast písma je velmi důležitá část přístupného webu. Bez nadsázky se dá říci, že požadavek na dostatečný kontrast pomáhá opravdu každému – více kontrastní text se lépe čte i běžným uživatelům. Pokud tedy připravujete grafický návrh webu, nezapomeňte do zadání zahrnout i požadavek na dostatečný barevný kontrast. Ten už se dá poměrně přesně změřit, takže si můžete snadno ověřit, zda váš grafik v tomto ohledu odvedl dobrou práci. Příkladem webu s vhodně zvoleným kontrastem může být Most, který nabízí i verzi bez grafiky. Příkladem webu s horším kontrastem pak může Černá v Pošumaví, kde bílý text na žlutém a oranžovém pozadí není dostatečně kontrastní a v důsledku toho je hůře čitelný.
 

Srozumitelnost

S řadou technických aspektů přístupnosti si už nyní dokážou handicapovaní uživatelé poradit, protože asistivní technologie jsou dnes poměrně robustní programy a zvládnou leccos. Pokud ale uživatel nerozumí informacím, které jsou na webové stránce prezentovány, pak mu ani sebelepší asistivní technologie nepomůže. Pro to, aby návštěvníci vašeho webu co nejlépe porozuměli tomu, co píšete, můžete udělat následující:
 
  • Zaměřte se na stránce na jedno téma; soustřeďte se na ně a neodbíhejte k jiným.
  • Pište principem obrácené pyramidy. Shrňte hlavní sdělení stránky v úvodním odstavci. Uživateli to pomůže rychle se zorientovat a zjistit, zda je na stránce opravdu to, co hledá. Snížíte tak riziko případného znechucení a frustrace.
  • Dbejte na pravopis a pište bez překlepů a chyb.

Textová alternativa obrázků

Poskytnutí relevantní textové alternativy patří k základním kamenům přístupnosti. I tak na první pohled jednoduchá věc, jako je přidání atributu alt k obrázku, který nese významovou informaci, však na webu chybí. Praktické postupy, jak textovou alternativu ke grafice definovat, najdete v dvoudílném seriálu Přístupnost HTML5: textové alternativy obrázků.
 

S přístupností vám pomůže Blind Friendly Web

Blind Friendly Web je první projekt v České republice, který se začal systematicky věnovat přístupnosti webových stránek. Jako jediní u nás se zaměřujeme na tazvanou reálnou přístupnost webu. Pod hlavičkou projektu nabízíme celou řadu služeb, které vám mohou při zpřístupňování vašeho webu pomoci. Více informací najdete na internetových stránkách www.blindfriendly.cz.
 

Další zdroje informací o přístupnosti

Pokud vás tematika přístupnosti zaujala, chtěli byste udělat něco pro zpřístupnění webu vaší obce či města, navštivte pro další informace některý z odkazů: www. blindfriendly.cz, www.poslepu.cz, www.youtube.com/poslepu, www.twitter.com/radlicek, www.zdrojak.cz/pristupnost. A nezapomeňte – často stačí pro zlepšení přístupnosti udělat opravdu několik málo úprav.
 
Radek Pavlíček

 
Mgr. Radek Pavlíček se od roku 1998 věnuje speciální informatice pro uživatele s těžkým postižením zraku. Působil jako lektor a učil své nevidomé a slabozraké klienty používat počítač. Pod hlavičkou projektu Blind Friendly Web se zabývá přístupností webových stránek. Pracuje také ve Středisku Teiresiás na Masarykově univerzitě, kde je jeho pracovní náplní přístupnost virtuálního prostředí univerzity. Ve firmě GALOP s. r. o. odpovídá za testování a lokalizaci screen readeru JAWS a softwarové lupy MAGic.
 

vytisknout  e-mailem