Celkově od roku 1970 do konce roku 2009 klesl počet usmrcených dětí při dopravních nehodách skoro pětinásobně. Jednoznačným důvodem tohoto poklesu je zavedení autosedaček a důsledné kontroly užívání těchto zádržných systémů. Přitom však i současné číslo počtu dětských úrazů při provozu na pozemních komunikacích je způsobeno špatným připoutáním dětí v autosedačkách. Nezajištěné dítě v autě umírá při nehodě 7x častěji než děti zabezpečené v autosedačce.

 

Základním kritériem je váha dítěte a také jeho výška (nesmí přerůstat sedačku). Dále musí být technicky a tvarově vhodná do vašeho automobilu. Určitě je nanejvýš vhodné používat pouze schválené, tedy homologované výrobky. Nejvíce vyráběnými jsou tři kategorie autosedaček. Pro děti od 9 kg do 18 kg, nebo od 9 do 25 anebo od 9 do 36 kg váhy.

 

Autosedačky jsou rozděleny do několika kategorií podle váhy dítěte. Nevhodnějším řešením je vzít dítě s sebou a do sedačky ho přímo posadit a vyzkoušet. Kojenci však musejí být v tzv. skořepině, v níž dítě pololeží. Takováto autosedačka se umísťuje zásadně proti směru jízdy, nejlépe na zadní sedadlo. Pokud ji chcete použít na předním sedadle vedle řidiče, nesmí být aktivován airbag.

 

Když dítě vyroste, je třeba mu zajistit jiný typ autosedačky, ze skupiny do 18 kg váhy. Dalšími kategoriemi jsou autosedačky do 25 resp. 36 kg. Jakmile však dítě přesáhne výšku 150 cm, sedačku již nepotřebuje. Pouze orientačně lze říci, že „skořepina“ bude určena pro děti od narození do cca 9 či 12 měsíců a do váhy do 13 kg, další verze děti staré od 9 měsíců do cca 4 roků a mezi 9 až 18 kg. Další verze je pro děti od 4 do 6 let a od 15 do 25 kg. Další eventualitou je již „podsedák“, který vyzvedne dítě tak, aby mohlo správně použít bezpečnostní pásy pro dospělé (pásy by měly vést přes pánev a rameno). Většinou ho využívají děti ve věku od 6 do 11 let a váhy mezi 22 a 36 kg.

 

Pokud se jedná o způsob upevnění dítěte do autosedačky, je zde také několik možností. Od tříbodového bezpečnostního pásu přes systém kalhotových šlí až po systém se záchytným tělesem. Nejvhodnější a také nejbezpečnější je polohovací sedačka s pětibodovým bezpečnostním pásem, s vyndavací vložkou a nastavitelnou opěrkou hlavy. Vždy je současně důležité, aby hlava dítěte nepřesahovala v žádném případě okraj sedačky. Kdyby v tomto případě auto narazilo, mohlo by si dítě o sedačku ublížit. Existuje tedy několik skupin sedaček pro různě velké děti. Pro jakou skupinu je sedačka určena, poznáme snadno podle zkušební značky, která je na ní umístěna.

 

Mezi základní údaje patří zejména:

Na zkušební značce je také údaj o možnostech použití (viz výše). Většinou je uvedeno označení „Universal“, taková sedačka je vhodná pro všechny vozy. Přesto ji také musíte před nákupem ve vašem voze vyzkoušet, neboť jak jednoduchá či obtížná je montáž a používání, je u každého typu vozu velmi odlišné.

 

Stále více nových automobilů je dnes vybaveno úchytkami pro tzv. ISOFIX-sedačky. Při této technice je speciální sedačka jednoduše zasunuta do uložených západek ve voze. Montážní chyby při této technice jsou prakticky vyloučeny. Je-li to ve vašem autě možné, měli byste ISOFIX-sedačku používat. Při montáži dětské sedačky do automobilu vždy dbejte na návod k použití! Sedačka musí být uchycena bezchybně.Výběr podle váhy dítěte!

Nejbezpečnějším způsobem přepravy dítěte v osobním automobilu je použití dětského zádržného systému, který je řádně upevněn ve vozidle a odpovídá technickým normám, hmotnosti a věku dítěte.

 

Výzkumy provedené v USA ukazují, že dříve narozené děti a děti s nízkou porodní hmotností mohu být náchylná k problémům s dýcháním, pokud je necháme delší dobu v dětském zádržném systému. Výzkum prokázal, že novorozenci mohou mít tyto problémy již po jedné hodině; v případě dříve narozených dětí může i na krátkou dobu dojít k zástavě dýchání.

 

Pokud máte dříve narozené dítě nebo dítě s nízkou porodní hmotností:

Závěr