Jak se žije Evropanům v období krize
Ilustrační foto - výstup z metraV červenci byly představeny výsledky průzkumu veřejného mínění občanů členských států Evropské unie, zaměřeného na kvalitu života a na vnímání současného poslání, struktury a činnosti Unie. Průzkum se uskutečnil v první třetině roku, kdy již na Evropu plně působily dopady světové finanční a ekonomické krize.
Ve sledovaném období dosáhla míra nezaměstnanosti v Unii výše 8,2 procenta a světová ekonomika zaznamenala podle statistiky Mezinárodního měnového fondu nejhorší výsledky od konce druhé světové války. Zákonitě se to muselo odrazit v názorech a postojích občanů Unie.
Výchozí otázka zjišťovala, jak jsou občané celkově spokojeni se svým životem. Ukázalo se, že tři čtvrtiny občanů EU 27 vyjadřují spokojenost, přesto však ukazatel míry nespokojenosti dosáhl nejvyšší úrovně od roku 1995. Regionální hledisko vnáší do sledování spokojenosti dvě odlišné oblasti. Zatímco občané severních a západních zemí Unie projevují vysokou míru spokojenosti se svým životem, u občanů jižní a východní Evropy je spokojenost podstatně nižší. Nejvyšší míru životní spokojenosti prezentovali občané Dánska (98 %), Finska (97 %), Švédska a Nizozemska (96 %). Na druhé straně nejvíce nespokojených občanů ukázal průzkum v Bulharsku (57 %), Maďarsku (55 %), Portugalsku (53 %) a v Litvě (52 %). Občané České republiky jsou se svým životem spokojenější o něco více než činí průměr Unie. Za velmi spokojenou se považuje desetina Čechů, docela spokojené se cítí být téměř tři čtvrtiny českých občanů (71 %), pouhá tři procenta z nich vyjádřila velkou nespokojenost.
Průzkum se zaměřil rovněž na faktory, jež ovlivňují spokojenost občanů (Tabulka). Zatímco život v různých lokalitách nebo politická příslušnost nehrají v odpovědích podstatnou roli, velmi důležité jsou sociodemografické faktory. Se svým životem jsou spokojeny více než čtyři pětiny (84 %) příslušníků mladé generace (od 15 do 24 let), u skupiny obyvatelstva ve věkové kategorii nad čtyřicet let činí podíl spokojených osob bezmála tři čtvrtiny (73 %). Důležitou roli hraje také úroveň vzdělanosti občanů: středoškoláci a vysokoškoláci jsou se svým životem spokojenější (84 %) než občané se základním vzděláním (67 %). Je logické, že nejméně spokojení jsou se svým životem nezaměstnaní občané, zatímco nejvíce spokojených je mezi manažery a vedoucími pracovníky (89 %).
Největší spokojenost s bydlením
Občané se mohli vyjádřit k šesti faktorům, které ovlivňují jejich životní spokojenost, a každému z nich přiřadit váhu. Největší míru spokojenosti vyjádřili s bydlením (88 %), ať už obývají rodinný dům nebo žijí v bytě. Na druhém místě (83 %) byla spokojenost s kvalitou života v oblasti, kde žijí. Třetí nejvyšší míru spokojenosti (81 %) vyjádřili respondenti se stavem svého zdraví.
Na druhé straně, podle očekávání, nejméně (31 %) jsou občané spokojeni s nabídkou pracovních příležitostí v místě bydliště. Odpovídá to celkové současné situaci ve světě, kdy již ekonomická krize dosáhla možná svého dna, ale historické zkušenosti ukazují, že možnost snižování nezaměstnanosti se o řadu měsíců opožďuje za ekonomickým oživením. Za velmi uspokojivou považuje situaci na trhu práce pouze každý desátý z respondentů, čtvrtina ji hodnotí jako docela uspokojivou. Ostatní zastávají opačný názor. Relativně nejpříznivější je situace v Lucembursku a Nizozemsku, kde jsou se situací na trhu práce spokojeny dvě třetiny občanů. V Lotyšsku jich je však spokojena pouze jedna desetina a v Litvě jedenáct procent.Největší rozdíly mezi členskými státy Evropské unie lze nalézt ve spokojenosti s kvalitou života. Ve většině států severní a západní Evropy je s kvalitou svého života spokojeno devět z deseti občanů, zatímco v Bulharsku pouze třetina.
Část otázek se týkala také osobní ekonomické a finanční situace občanů. Přes vrcholící ekonomickou krizi hodnotí většina z nich svoji hospodářskou situaci pozitivně. Více než tři z pěti dotázaných (63 %) občanů uvedli, že finanční situace jejich domácnosti je dobrá. Také více než polovina respondentů zastává názor, že dobrá je jejich situace v zaměstnání. Nejvíce spokojeni s ekonomickou situací svých domácností jsou občané skandinávských států a Nizozemska, na druhé straně ji za velmi špatnou považují Maďaři, Bulhaři, Portugalci a Rumuni. Prakticky stejná je i situace v osobní spokojenosti se zaměstnáním. Nejspokojenější jsou Dánové a Finové, za špatnou ji považují především Maďaři a Rumuni.
Kupní síla občanů poklesla
V souvislosti s ekonomickou krizí byl občanům položen dotaz k současné kupní síle ve srovnání s obdobím před pěti lety. Takřka polovina respondentů (48 %) odpověděla, že se jejich kupní síla snížila a přesně třetina (33 %) občanů zastává názor, že zůstává na stejné úrovni jako před pěti lety. Dalších sedmnáct procent občanů má dojem, že se jejich kupní síla zvýšila. Názory v této části průzkumu vyzněly o něco více pesimisticky než v minulém roce. Názory občanů na vývoj kupní síly se však v jednotlivých státech značně odlišují. Jediným ze sedmadvacítky členských států, kde většina občanů (53 %) zastává názor, že jejich současná kupní síla je vyšší než před pěti lety, je Švédsko. Jen o něco méně optimisticky vidí současnou situaci též Dánové (42 %), Finové a Estonci (37 %). Na druhé straně vnímají snížení kupní síly nejvíce dramaticky Kypřané (70 %) a Řekové (69 %). Také u občanů Maďarska, Malty, Portugalska, Francie a Belgie převažuje pesimistický názor.
Češi dopadli ve srovnání s evropským průměrem poměrně dobře. Takřka čtvrtina občanů (23 %) považuje svoji současnou kupní sílu za větší než před pěti lety, dva z pěti dotázaných (40 %) považují kupní sílu za přibližně stejnou a 37 procent má dojem, že se jejich kupní síla snížila.
Občané byli v rámci průzkumu také dotazováni, jak vycházejí na konci měsíce s finančními prostředky, zda jsou schopni zaplatit všechny účty a poplatky. Obtíže finančně vyjít na konci měsíce přiznala celkem 44 procenta dotázaných občanů Unie, zatímco 53 procent vychází s financemi dobře. Ve třinácti z 27 států má většina občanů koncem měsíce problémy, aby vyšla s financemi; všechny tyto státy leží ve východní a jižní Evropě. Nejhůře jsou na tom Bulhaři, Portugalci a Řekové, nejméně starostí mají občané ve třech skandinávských zemích. Češi se umístili těsně nad průměrem Evropské unie. Problémy před výplatou mívá 47 % občanů, 52 % dotázaných koncem měsíce finanční problémy nepociťují.
Každý čtvrtý z dotázaných občanů Unie (25 %) projevil vážné obavy, že by se díky současné ekonomické situaci mohl dostat „pod hranici chudoby“. V některých státech, například ve Finsku, Nizozemsku nebo na Maltě, se tyto pocity mezi občany vyskytují velmi zřídka, zatímco v Lotyšsku, Litvě nebo v Maďarsku se týkají téměř poloviny občanů. Obavy, že by mohl přijít o příbytek a rozšířit tak armádu bezdomovců, přiznal také každý desátý z respondentů.
Nízká míra optimismu občanů Unie
Tradiční součástí průzkumu byly otázky, které se týkaly krátkodobé perspektivy občanů. Přestože jsou tři čtvrtiny občanů s nynějším životem spokojeny, pouze jedna pětina se dívá do budoucnosti optimisticky. Tomu, že se jejich osobní život v blízké perspektivě zlepší, věří celkem 22 procent respondentů, zhoršení kvality soukromého života se obává 21 procent osob zúčastněných na výzkumu. Více než polovina (54 %) občanů neočekává v oblasti osobního života žádné podstatné změny.
Ve finanční situaci domácností očekává zlepšení pouze šestnáct procent dotázaných, zhoršení očekává v blízké budoucnosti více než čtvrtina občanů (26 %). Názor, že ve finanční situaci jejich domácností nedojde k výrazným změnám, zastává něco přes polovinu dotázaných (55 %). Občanům byl také položen dotaz, co nyní považují za dva největší problémy, jimž musí osobně čelit. Respondenti uváděli na prvním místě jednoznačně růst cen a inflaci (45 %), dále špatnou ekonomickou situaci (27 %) a nezaměstnanost (19 %). Mezi dalšími problémy uváděli zdravotnický a penzijní systém, daně, vzdělávací systém a kriminalitu.
Ve vztahu k řešení světové finanční a ekonomické krize zastává jedna třetina občanů jednoznačně názor, že by měla Evropská unie hrát důležitější roli při vypracování pravidel fungování globálních finančních trhů. K tomu názoru se pouze přiklání ještě dalších 44 procent občanů, se zapojením Evropské unie do tohoto procesu jedenáct procent občanů nesouhlasí.
Text Ing. Jiří Zukal, konzultant pro otázky Evropské unie
Tabulka: Celková spokojenost občanů EU se svým životem
|
Stát
|
Velmi spokojen
|
Docela spokojen
|
Docela nespokojen
|
Velmi nespokojen
|
Nevím
|
|---|---|---|---|---|---|
|
Belgie
|
28
|
60
|
10
|
2
|
-
|
|
Bulharsko
|
3
|
31
|
38
|
19
|
9
|
|
Česká republika
|
10
|
71
|
16
|
3
|
-
|
|
Dánsko
|
65
|
33
|
2
|
-
|
-
|
|
Estonsko
|
8
|
63
|
25
|
4
|
0
|
|
Finsko
|
34
|
63
|
3
|
-
|
-
|
|
Francie
|
13
|
66
|
15
|
5
|
1
|
|
Irsko
|
37
|
52
|
7
|
2
|
2
|
|
Itálie
|
4
|
56
|
30
|
9
|
1
|
|
Kypr
|
30
|
55
|
13
|
2
|
-
|
|
Litva
|
8
|
40
|
38
|
14
|
-
|
|
Lotyšsko
|
5
|
46
|
35
|
14
|
-
|
|
Lucembursko
|
45
|
48
|
5
|
2
|
-
|
|
Maďarsko
|
5
|
40
|
37
|
18
|
-
|
|
Malta
|
29
|
53
|
15
|
3
|
-
|
|
Německo
|
20
|
62
|
14
|
4
|
-
|
|
Nizozemsko
|
50
|
46
|
4
|
-
|
-
|
|
Polsko
|
8
|
64
|
21
|
5
|
2
|
|
Portugalsko
|
2
|
44
|
38
|
15
|
1
|
|
Rakousko
|
15
|
66
|
16
|
2
|
1
|
|
Rumunsko
|
7
|
44
|
36
|
11
|
2
|
|
Řecko
|
4
|
46
|
39
|
11
|
-
|
|
Slovensko
|
10
|
62
|
23
|
5
|
-
|
|
Slovinsko
|
20
|
66
|
13
|
1
|
-
|
|
Španělsko
|
16
|
63
|
17
|
4
|
-
|
|
Švédsko
|
51
|
45
|
3
|
1
|
-
|
|
Velká Brit.
|
32
|
58
|
8
|
2
|
-
|
|
EU 27
|
17
|
58
|
19
|
5
|
1
|
Pramen: Eurobarometer 308