Pozitivní příklad

Co poradit ostatním, kteří čelí podobným problémům?

Starosta Kadaně nad odpovědí chvíli přemýšlí: „Kolegům bych poradil, aby se na věc zkusili podívat s nadhledem. Podstata není v jednotlivostech, je dobré vidět věci vcelku.“ Celou pomoc potřebným má město rozdělenu na čtyři části, které zahrnují jednotlivé oblasti. Pomohla vyzkoušená a osvědčená metodika Agentury pro sociální začleňování. „Když jsem s plánem pomoci poprvé přišel za zastupiteli před rokem a půl, vůbec nechtěli pochopit, že bychom mohli něco takového realizovat,“ vzpomíná Jiří Kulhánek. „Když ale pochopili, začali spolupracovat, jakmile viděli výsledky práce, tak už ani nezlobili,“ žertuje. „Už nyní máme splněných skoro osmdesát procent plánovaných aktivit. Kromě bydlení a zaměstnanosti je důležité i začlenění dětí do škol. Když dítě zůstane bez vzdělání, těžko se z negativního soukolí vyhrabe. Díky občanskému sdružení Světlo a Pavlíně Holubové, která je Romka a umí to s dětmi, se některé mladé podařilo přesvědčit, aby studovali v učebních oborech (více v článku Pomoc pro ty, kdo o ni stojí v čísle 25-26/2013). Když dokážou školu dokončit, jejich úspěch bude sloužit jako dobrý příklad a půjdou za nimi další. Malé děti musíme včas dostat do školky, aby získaly správné návyky, se kterými pak půjdou do školy. Jinak ztratí na začátku dech a už to nedoženou,“ říká starosta.

Vedení města také pomohlo při začleňování romských dětí do běžných základních škol. Městskou vyhláškou změnilo školské obvody. Ve městě jsou celkem čtyři základní školy a romské děti byly prostřednictvím změny školských obvodů rozděleny do všech čtyř. Ředitelé nadšení nebyli, ale od zřizovatele museli takové opatření přijmout. „Proto, aby se romské děti do škol dostaly, zřídili jsme zastávku školního autobusu i ve vyloučené lokalitě Prunéřov. Město nabídlo rodičům permanentky, které si rodiny sami platí. Do takzvaných praktických (dříve zvláštních) škol nastoupí pouze děti, diagnostikované pedagogicko-psychologickou poradnou. Pokud by na praktickou školu navazovaly jednoduché učební obory (jako E-obory v Kadani, o kterých jsme také již informovali) a s dětmi se dostatečně pracovalo, mají větší šanci, než když zůstanou v prostředí, které je „zašlape“. Sám jsem kdysi podobné situace viděl jako žák základní školy,“ vysvětluje Jiří Kulhánek.
 

Program komplexní integrace obyvatel Prunéřova a Kadaně

Viktor Koláček pracuje jako projektový manažer a koordinátor Městského projektu na zajištění sociálních služeb a zaměstnanostních programů. Podle něj je důležité, že terénní program je přímo aktivitou města. Některé obce si na tuto službu najímají jiné dodavatele za úplatu, manažer Koláček se ale domnívá, že varianta zvolená v Kadani je lepší. V nízkoprahovém zařízení, kde sedíme a diskutujeme, se pracovnice zaměřují na mladé lidi od 15 do 26 let, ale věnují se také dětem od 6 do 14 let. Kromě toho zde o. s. Naděje poskytuje i takzvané dluhové poradenství. Právě dluhy jsou pro lidi ve vyloučených lokalitách v Ústeckém kraji velkým problémem. Někteří jsou na dobré cestě pochopit, že lepší je od dluhů neutíkat a raději je řešit.

Občanské sdružení Světlo zde poskytuje také terénní službu pro uživatele návykových látek. Viktor Koláček si dobře uvědomuje, že rozetnout kruh problémů je třeba již u dětí: „Jinak se ve spirále budeme točit stále dokola,“ říká. Za důležité považuje rovněž snažení postupně dostat lidi do práce: „Prostupné zaměstnávání je osvědčený model, který byl aplikován například v Litvínově. To, že lidé údajně nechtějí pracovat, je klišé, se kterým bojuji už roky. Problémem je spíše to, že jejich dovednosti mnohdy neodpovídají požadavkům trhu práce,“ vysvětluje. Kadaň je podle něj výjimečná tím, že politici, včetně starosty, aktivně řeší sociální problémy. Nyní půjde o to, jak do budoucna financovat širokou škálu sociálních služeb, kterou se podařilo nastavit v roce 2013 a která poběží až do poloviny roku 2015.

 

---

Autorka děkuje za pomoc a spolupráci Mgr. Bronislavu Podlahovi, který je lokálním konzultantem Agentury pro sociální začleňování při Úřadu vlády ČR.