Tento materiál se zabývá otázkou, jak má úřad postupovat, je-li mu oznámeno konání shromáždění podle ustanovení § 5 zákona č. 84/1990 Sb., o právu shromažďovacím, ve znění pozdějších předpisů (dále „shromažďovací zákon“), v době trvání nouzového stavu a za účinnosti omezujících krizových opatření vlády nebo mimořádných opatření Ministerstva zdravotnictví.
  
Konání jakéhokoli shromáždění je v současné době zakázáno, a to na základě mimořádného opatření Ministerstva zdravotnictví ze dne 23. března 2020 č.j. MZDR 12745/2020-1 (dále „mimořádné opatření“), kterým bylo nahrazeno usnesení vlády ze dne 15. března 2020 č. 215 (publikováno pod č. 85/2020 Sb.). Oba tyto doumenty stanoví, že se zakazuje volný pohyb osob na území celé České republiky (s taxativně vymezenými výjimkami, kde právo pokojně se shromažďovat uvedeno není), a nařizuje se osobám pobývajícím na území České republiky omezit pohyb na veřejně dostupných místech na dobu nezbytně nutnou, pobývat v místě svého bydliště a omezit kontakty s jinými osobami na nezbytně nutnou míru. Platnost výše uvedeného krizového opatření vlády skončila dne 24. března 2020 v 6 hodin ráno, platnost mimořádného opatření je stanovena do 1. dubna 2020 do 6 hodin ráno, přičemž lze předpokládat další prodloužení. Samotný nouzový stav  trvá po dobu 30 dnů, a to od vyhlášení dne 12. března 2020 ve 14 hod.
  
V praxi lze předpokládat dvě situace:

1. Pokud bylo úřadu oznámeno shromáždění s termínem konání v době trvání výše uvedeného mimořádného opatření, platí, že takové shromáždění se nesmí vůbec konat. Úřad takové shromáždění nebude rozhodnutím zakazovat, protože tento zákaz plyne již ze samotného mimořádného opatření a takové rozhodnutí by bylo pouze deklaratorní. Postup úřadu tak bude analogický s případy oznámení konání shromáždění do míst, kde je konání shromáždění ex lege zakázáno (v blízkosti budov zákonodárných sborů nebo Ústavního soudu ČR). Takové oznámení lze také postupem podle ustanovení § 5 odst. 6 shromažďovacího zákona odložit.
   
   Za předpokladu, že by se v době trvání platnosti mimořádného opatření konalo shromáždění podle shromažďovacího zákona, byl by na místě postup podle  § 12 odst. 1 tohoto zákona, na základě něhož platí, že koná.li se shromáždění, ačkoliv je zakázáno, vyzve zástupce úřadu svolavatele, aby shromáždění neprodleně ukončil. Tento postup bude realizován bez ohledu na to, zda bylo takové shromáždění úřadu oznámeno či nikoli.
    
2. Pokud bylo úřadu oznámeno shromáždění s termínem konání, na který se dosud výše uvedené mimořádné opatření nevztahuje, pak nelze takové shromáždění za současné situace zakázat, ačkoli je třeba zřejmé, že mimořádné opatření bude dále prodlouženo. Uvedené samozřejmě platí za podmínky, že úřad neshledá jiné důvody k zákazu shromáždění (vizte § 10 shromažďovacího zákona). OBP v této souvislosti upozorňuje na to, že oznámení konání shromáždění v době nouzového stavu, není samo o sobě důvodem k zákazu shromáždění a rozhodně nenaplňuje důvody zákazu podle ustanovení § 10 odst. 1 písm. c) shromažďovacího zákona, protože ty se vztahují k závadovému účelu shromáždění, ani důvody podle ustanovení § 10 odst. 2 písm. a) téhož zákona, protože ze samotného trvání nouzového stavu a účinnosti krizových opatření vlády nebo mimořádného opatření v době oznámení konání shromáždění nelze dovozovat, že by v době konání shromáždění mělo v místě konání shromáždění účastníkům hrozit závažné nebezpečí pro jejich zdraví.
     
   Pokud by bylo mimořádné opatření prodlouženo, případně nahrazeno jiným odpovídajícím opatřením, kterým by bylo omezeno právo pokojně se shromažďovat, a doba platnosti těchto opatření by zasahovala do již oznámeného termínu konání shromáždění, platilo by pro konání takového shromáždění vše, co bylo uvedeno v bodě 1), včetně postupu úřadu podle ustanovení § 12 odst. 1 shromažďovacího zákona. V těchto případech proto OBP doporučuje úřadu informovat svolavatele o těchto omezujících opatřeních a o nemožnosti konat shromáždění v daném termínu, lze také svolovateli doporučit odložit konání shromáždění až na dobu, kdy nebudou taková opatření v platnosti. Pokud by úřad volil postup uvedený v ustanovení § 8 odst. 1 shromažďovacího zákona a navrhnul svolavateli konání shromáždění v jinou dobu, je třeba brát v potaz to, zda bude v úřadem nově stanovené době platnost zmíněných omezujících opatření, kterými bylo zasahováno do práva shromažďovacího, skutečně ukončena.

  
     
Zpracovatel: Mgr. Lubomír Janků, odbor bezpečnostní politiky MV ČR, tel. 974 833 156, email: lubomir.janku@mvcr.cz