Procesní modelování  

Přejdi na

Procesní modelování  


Rychlé linky: Mapa serveru Textová verze Rozšířené vyhledávání


 

Hlavní menu

 

 

Donekonečna nelze spoléhat na pomoc z evropských fondů

Co děláte pro rozvoj cestovního ruchu ve vaši destinaci? Jaké máte priority? Spolupracujete s městy a obcemi? Jak jste spokojeni s financováním cestovního ruchu? Co byste potřebovali od státu?
 
Tomáš Čihák, ředitel příspěvkové organizace Vysočina Tourism (510 209 obyvatel)
Rozvoj cestovního ruchu na svém území podporuje kraj různými způsoby. Pochopitelně nelze opomenout koncepční a strategickou agendu, která se týká cestovního ruchu. Pokud jde o finanční podporu, vyhlašuje pravidelně grantové programy zaměřené na rozvoj infrastruktury cestovního ruchu, podporuje značení turistických tras pěších, cyklotras a hipotras, v poslední době též údržbu tras pro běžecké lyžování. Zaměřuje se také na udržování a zvyšování standardu poskytovaných služeb v turistických informačních centrech v Kraji Vysočina. Kraj finančně podporuje více i méně významné kulturní a sportovní akce. Bezpochyby přínosné jsou investice například do Vysočina Arény a celého sportovního areálu pro veřejnost v Novém Městě na Moravě. Od roku 2008 kraj zřizuje a podporuje destinační společnost Vysočina Tourism, příspěvkovou organizaci, která má na starosti marketingové aktivity v cestovním ruchu. Organizace získává na podporu těchto aktivit finanční prostředky od kraje, významně však využívá dotačních možností z evropských strukturálních fondů, zejména Regionálního operačního programu Jihovýchod. Aktivity Vysočina Tourism jsou velice široké, mezi ty nejvýznamnější patří provozování turistického portálu Vysočiny, vydávání propagačních materiálů s turistickou nabídkou Vysočiny a distribuce této nabídky, spolupráce s cestovními kancelářemi a novináři při fam a press tripech či propagace nabídky v tištěných a elektronických médiích. Do těchto i dalších aktivit se snažíme zapojovat partnery z veřejného i soukromého sektoru.

Pokud bychom se podívali na statistiky ubytování za poslední tři roky, je zde vidět mírný, ale trvalý nárůst. U přenocování bohužel kopírujeme většinu jiných destinací, kdy až na výjimky dochází spíše ke zkracování pobytů, tedy počtu přenocování. Vysočina Tourism se v poslední době snaží motivovat podnikatelské subjekty k tvorbě produktů cestovního ruchu obsahujících vícedenní pobyty s atraktivní nabídkou služeb, již méně úspěšní jsme v tom, aby tyto nabídky obsahovaly služby více subjektů a byly tak pro návštěvníky atraktivnější. S obcemi, zejména turistickými informačními centry, spolupracujeme na tvorbě nabídek za celý turistický region Vysočina. Turistická informační centra jsou taktéž zapojena do vyplňování kulturních a společenských akcí na turistickém portále Vysočiny. Snažíme se o našich aktivitách diskutovat tak, aby byly i pro obce v oblasti cestovního ruchu přínosné. Společně propagujeme turistickou nabídku na nejrůznějších akcích, například i na veletrzích cestovního ruchu na společném stánku Vysočiny Regiontour Brno, Holiday World Praha. Vysočina Tourism samozřejmě úzce spolupracuje se svým zřizovatelem, Krajem Vysočina.

Komunikujeme však i s dalším subjekty zejména v České republice, intenzivní je především spolupráce organizace v rámci Asociace organizací cestovního ruchu. Pochopitelně se všemi ostatními kraji a samozřejmě i agenturou CzechTourism spolupracujeme minimálně na bázi výměny zkušeností a koordinace našich aktivit. Bylo by fajn, kdyby se v tomto státě podařilo nastavit funkční systém řízení a rozvoje cestovního ruchu. Všichni, co v cestovním ruchu a zejména v destinačních společnostech pracujeme, bychom uvítali dlouhodobou finanční podporu, která by pomohla zajistit kontinuální rozvoj marketingových aktivit v destinacích. Nelze donekonečna spoléhat na pomoc z evropských fondů. Už nové programovací období bude velká zkouška pro všechny, jak v nově nastavených podmínkách obstojí.
 
Michal Vávra, místostarosta města Vrchlabí (12 602 obyvatel)
Rozvoj cestovního ruchu v destinaci řešíme především pomocí aktivit Svazku měst a obcí Krkonoše. Město Vrchlabí je jeho zakládajícím členem a také sídlem. Již patnáct let sdružuje celkem čtyřicet municipalit našeho regionu (dohromady přes 60 tisíc obyvatel). Krkonoše se rozkládají na území Královéhradeckého a Libereckého kraje. Svazek, jakožto organizace cestovního ruchu – destinační management, se dlouhodobě věnuje řadě projektů, které jsou z větší části financovány pomocí grantů a dotací, včetně těch z fondů Evropské unie. Spolupracuje i s řadou místních podnikatelských subjektů v daném oboru. Věnuje se mimo jiné úpravě lyžařských běžeckých tras, značení cyklostras, provozu cyklobusů, vydávání turistických novin na letní a zimní sezonu, tvorbě vícejazyčného webu, přeshraniční spolupráci s partnery v Polsku a také problematice regionálního rozvoje.
 
Konkurence v rámci Česka i Evropy nespí, a tak je nutné nepolevit v úsilí. Proto loni svazek spustil moderní bezplatnou turistickou aplikaci pro mobilní telefony. V posledních letech zesílil celoroční zájem klientely z tuzemska a polských návštěvníků v zimě. Kontakty s obcemi hodnotím velmi pozitivně. Jsou již tradičně hlavní oporou pro činnost svazku. Věřím, že tomu tak bude i v dalším volebním období. Také kooperace s oběma uvedenými kraji je dost intenzivní. Cílem je minimalizovat logické potíže z rozdělení této přirozené turistické destinace mezi ně. Je to sice pracné, ale zatím se to vždy podařilo. Krkonoše pro své kraje nechtějí být okrajovou oblastí, ale majákem cestovního ruchu. Je to totiž obor, který u nás dává, přímo či nepřímo, práci mnoha lidem. V kontaktu jsme především s organizací CzechTourism. Využíváme vazeb na její pracoviště v Polsku při úsilí o přilákání hostů z tohoto značně perspektivního sousedního státu. Pomocí Asociace turistických regionů České republiky, kde jsem předsedou Správní rady, jsme v interakci zvláště s Ministerstvem pro místní rozvoj. Tato asociace už řadu let sdružuje podobné organizace i z dalších částí republiky. Je tak pro stát kolektivním partnerem třeba při jednání o vývoji legislativy.
 
Jednoznačně považujeme za prioritu přijetí speciálního zákona o cestovním ruchu. Je to osvědčená cesta v nedalekém Rakousku a má ho dokonce i Slovensko. Naše země v tomto ohledu zaostává, ale bez této legislativní úpravy neobstojí. Jejím úkolem je stabilizovat organizační strukturu cestovního ruchu a úlohy pro úrovně stát – kraj – regiony. Vyjasní též vícezdrojové financování nekomerčních aktivit na jeho podporu (doprovodná infrastruktura – naučné trasy, parkoviště, infocentra, plus paletu marketingových nástrojů). Cestovní ruch se totiž nemálo podílí na výběru daní a část takto získaných prostředků se do něj má ze státního rozpočtu vracet.  Zákon na toto téma má být konsensem. Ten lze hledat například na bázi nově obnoveného Kolegia cestovního ruchu při Ministerstvu pro místní rozvoj. Předchozí nestabilní situace vlád a jejich institucí neměla na cestovní ruch dobrý vliv. Snad se nyní nacházíme v příznivější éře.
 
Vladimíra Vyhnálková, oddělení marketingu a cestovního ruchu, KÚ Jihočeského kraje (636 707 obyvatel)
Kraj naplnil Koncepci cestovního ruchu pro léta 2009–2013, v současné době finišuje v přípravách Koncepce rozvoje cestovního ruchu pro léta 2014–2020. Koncepci nepřipravuje pro kraj externí dodavatel, ale na přípravách se podílejí i města, dále organizace jako Nadace jihočeské cyklostezky, Jihočeská hospodářská komora, Jihočeská centrála cestovního ruchu, destinační managementy v kraji a důležití aktéři cestovního ruchu v Jihočeském kraji. Koncepce se bude opírat o stávající rozvojové dokumenty, jako je například program rozvoje kraje. Dále předpokládáme, že koncepce bude obsahovat návrhová opatření v souladu s novými operačními programy programového období 2014–2020. Vzhledem k faktu, že Jihočeský kraj je po Praze považován dlouhodobě za jeden z turisticky nejatraktivnějších regionů České republiky a hospodářský význam cestovního ruchu v našem kraji je velmi vysoký, očekáváme, že cestovní ruch nezůstane v rámci příprav podporovaných témat operačních programů opomenut.
 
Jedním z dalších východisek přípravy koncepce cestovního ruchu v Jihočeském kraji je Koncepce státní politiky cestovního ruchu v ČR na období 2014–2020 a dlouhou dobu připravovaný návrh zákona o cestovním ruchu v České republice, který by upravoval zejména systém financování a systém řízení cestovního ruchu v regionech České republiky. Koncepční priority pro Jihočeský kraj jsou především v oblasti nedostatečně rozvinuté základní i doprovodné infrastruktury, což je jedna ze zásadních bariér dalšího rozvoje cestovního ruchu. Už dlouhou dobu voláme po dostavbě dálnice D3 a na ni navazující rychlostní komunikace R3 a výstavbu rychlostní komunikace R4.

V oblasti koordinace cestovního ruchu vnímá Jihočeský kraj jako velmi důležité zapojování dalších organizací do rozvoje cestovního ruchu v regionu a navazování partnerství; především s podnikatelskou sférou, ale také s informačními centry coby mnohdy prvními kontaktními místy pro návštěvníky našeho regionu. V rámci marketingové podpory se kraj v letech 2014–2020 zaměří na vznik nových produktů cestovního ruchu, které by prodloužily sezonnost nabídky do podzimního a jarního období, podporu více soustředíme na nové trendy, tedy elektronická média a nové IT systémy a technologie. Jako příhraniční region spolupracujeme v marketingu podpory cestovního ruchu velmi úzce se sousedními regiony; jako potřebné od vlády, potažmo Ministerstva pro místní rozvoj, bychom viděli zejména propagaci regionů na vzdálenějších trzích. V otázce financování cestovního ruchu bychom uvítali především existenci přímé podpory formou například národního programu podpory rozvoje cestovního ruchu.
 
připravila Ludmila Křížová

vytisknout  e-mailem