Liberecký kraj, který vždy byl a zůstává významným průmyslovým centrem včetně souvisejícího odborného školství, se rozhodl podpořit zájem o studium technických oborů. Vzdělání přispívá ke konkurenceschopnosti a mělo by zahrnovat i gramotnost pro trh práce. Mezi zájemci o profesi v tomto odvětví by mohl být větší podíl žen.  

 

Uvedená doporučení vycházejí ze Sedmi pilířů podpory odborného vzdělávání v Libereckém kraji, které formulovala Pracovní skupina pro podporu odborného vzdělávání. Pilíře byly pojmenovány následovně - Rozhodování o budoucnosti, Gramotnost pro trh práce, Správná volba, Škola pro budoucnost, Bez zaměstnavatelů to nepůjde a Za jeden provaz (více viz na konci textu). Na podzim roku 2007 byla odstartována krajská kampaň TECHyes na podporu vzdělávání v technických oborech (na podporu odborného vzdělávání). Při respektování průběhu školního roku, případně realizace přelomových událostí se zásadním vlivem na pokračování kampaně, se dá mluvit o třech časových etapách, od října 2007 do června 2008, od června do prosince 2008 a od ledna 2009, kdy došlo ke vzniku pracovní skupiny náměstka hejtmana pro resort školství, mládeže, tělovýchovy a sportu, do června 2009.

 

První etapa realizace kampaně byla především ve znamení hledání cesty, jelikož Liberecký kraj byl jedním z prvních, kdo se rozhodl reagovat na požadavky trhu práce prostřednictvím cílené mediální kampaně. Odstartování kampaně předcházela identifikace hrozících rizik v oblasti rozvoje lidských zdrojů. Byla zpracována analýza akcentující konkrétní problémy na trhu práce a na jejím základě navrženo jejich řešení prostřednictvím vedení propagační a motivační kampaně, jíž se posléze dostalo názvu TECHyes. Kromě toho se podařilo vytvořit fungující informační kanál v podobě tištěného bulletinu a webových stránek se strukturou odpovídající potřebám cílových skupin. Vzhledem k relativně krátké době trvání první etapy kampaně a v důsledku nezájmu ze strany podnikatelských subjektů, nebyla navázána uspokojivá spolupráce se soukromou sférou. Akce probíhající v rámci kampaně byly z větší části již tradiční, nicméně zcela odpovídající jejímu záměru. Pod záštitou kampaně byly pořádány soutěže či veletrhy tak, aby se zabránilo případné roztříštěnosti aktivit. Významným aspektem, který ovšem provází kampaň od počátku, je neustálá medializace prostřednictvím měsíčníku Liberecký kraj, aktualit oficiálního informačního serveru Libereckého kraje a prezentací na tiskových konferencích pořádaných za účelem představení aktivit kampaně široké veřejnosti.

 

 

 

I v druhé etapě pokulhávala spolupráce s podnikatelskými subjekty, což pravděpodobně bylo způsobeno metodou získávání zástupců dané sféry pro věc kampaně. Do této chvíle byly oslovovány jednotlivé firmy, které však izolovaně mají sníženou možnost podpory odborného vzdělávání. Pozdější model spolupráce s podnikatelskou sférou založenou především na komunikaci s komorami a profesními svazy se ukázal jako neporovnatelně účinnější.

 

 

 

 

 

Budoucnost Libereckého kraje je na rozcestí. Vzdělání obyvatel představuje jeden z hlavních aspektů konkurenceschopnosti kraje, nejen v ekonomickém, ale i společenském měřítku.
Je potřebné vytyčit vizi budoucnosti středního školství v kraji, uvažovat nad důsledky propadu absolventů technických oborů a přijmout patřičné, jasné a zřetelné kroky pro budoucnost odborného vzdělávání i kraje.

Vzdělávání a profesní příprava žáků v sobě musí – vedle dalších – zahrnovat gramotnost pro trh práce. Odborné vzdělávání se musí přiblížit reálné praxi. Školy mají ve větší míře vytvářet prostor pro odbornou přípravu ve spolupráci se zaměstnavateli a v jejich provozech. Jejich úkol je však mnohem obtížnější, současně musí žáky připravit na trh práce budoucnosti, na jeho požadavky tak, aby získané vzdělání nalezlo uplatnění i několik desetiletí po ukončení školy.

Zvláštní pozornost by měla být věnována zvyšování zájmu dívek o přírodovědné a technické obory a zvyšování jejich sebedůvěry během tohoto vzdělávání. Nadále nemohou platit stereotypy, jež neumožňují plně rozvinout jejich potenciál. Dnes již ženy v mnoha odvětvích představují rovnocenné partnery mužů, přesto však jejich zastoupení není dostačující.

Základní postoje k přírodovědnému a technickému vzdělávání se vytvářejí již v počátcích vzdělávání – v základních, ale i mateřských školách. Přes všechna fakta o technice, technologiích a řemeslné práci a jejich přínosu představují postoje jednu z hlavních bariér v přístupu k odbornému vzdělávání. Nutně je tak potřebné vytvářet nástroje a mechanismy podporující odpovědné rozhodování o volbě další vzdělávací dráhy.

Vzdělávání na základních a středních školách musí projít zásadní proměnou. Do pedagogických přístupů musejí proniknout aplikace nových metod, především badatelsky orientovaný způsob práce se žáky. Na toto se musí zaměřit i systém dalšího vzdělávání pedagogických pracovníků a příprava budoucích učitelů.

Spolupráce světa vzdělávání a světa práce představuje životní nutnost pro odborné vzdělávání. Bez těsné spolupráce se zaměstnavateli a jejich spoluzodpovědnosti za obsah
a výsledky vzdělávání nelze očekávat pozitivní změny. Bez této spolupráce a spoluzodpovědnosti nelze přípravu žáků považovat za věrohodnou.

Stávající i plánované aktivity je potřebné provázat a propojit na regionální i celostátní úrovni. Pouze široké partnerství všech subjektů – místní a regionální samosprávy, státní správy, vzdělávacích institucí, akademické půdy, zaměstnavatelů, profesních skupin – umožní dosáhnout předchozích uvedených cílů.