Procesní modelování  

Přejdi na

Procesní modelování  


Rychlé linky: Mapa serveru Textová verze Rozšířené vyhledávání


 

Hlavní menu

 

 

Design, mobilní technologie, ovládání hlasem

 

Budou na nás internetové stránky v budoucnosti mluvit? Jak se změnila počítačová grafika? Čím dodáme webu osobitost? Nad tím se zamýšlí Evžen Vaněk, porotce Webparády a webdesignér.
vanek2.jpg
 
Jaké jsou poslední trendy v grafice webových stránek?
Nové směry určují jak zvyklosti uživatelů, tak vývoj technologií. Dochází teď k velkým změnám. Začalo to okamžikem, kdy bylo prodáno více tabletů a mobilních zařízení než počítačů. Je tak znát přesun uživatelů k novým zobrazovacím jednotkám. Zareagovat na to museli i tvůrci webových prezentací. V jisté chvíli byli vlastně postaveni před rozhodnutí, zda vymýšlet design pro obrazovku, tak jako se to dělalo doposud, nebo ho navrhnout pro telefon či tablet.
 
Takže pro návrhy stránek jsou teď určující mobilní zařízení?
Prioritou pro webdesignéra je ten, kdo stránky prohlíží. Je to uživatel, který se v konečném důsledku rozhodne, jaké zařízení si pro zhlédnutí webu zvolí. Nelze tedy říct, že mobilní verze by měla být výchozí pro každou oficiální prezentaci. Stránky by měly být obsahově stejně hodnotné jak pro počítače, tak pro ostatní zařízení.
 
V současné době již také responsive design počítá se zobrazením na různých typech zařízení.
Ano, weby takto navržené dokážou rozpoznat, na kterém zařízení jsou prohlíženy a podle toho automaticky promění vzhled prezentace. Zajímavostí je, že zkušenost s menšími displeji vedla tvůrce webu k přehodnocování toho, co se objeví na úvodní stránce. Pokud je k dispozici velká plocha, svádí to k předkládání hodně informací, často i těch, které tam nemusí být. Na malém prostoru naopak dojde k jejich omezení, zestručnění. Dalo by se říct, že uživatelé na mobilních telefonech se k obsahu často dostanou daleko snadněji.
 
V době mobilních zařízení vznikají odlišně postavené typy webů?
Tvůrci stávajících prezentací budou určitě více čerpat z prostředí mobilních telefonů a nechají se inspirovat jejich ovládací technologií, strukturou a jednoduchostí. Dochází tím také k unifikaci prezentací, takže responsive design bude správně zobrazovat informace na jednotlivých prostředcích, ale už je nebude tak dramaticky měnit, jako tomu bylo doposud. V popředí zájmu ale pořád zůstává obsah. Pokud čtete knihu, také vás tolik nezajímá obálka a kresby na první stránce, ale především její obsah. Stejně je tomu u webových stránek.
 
Jaké jiné novinky přináší soudobý design?
Grafika bude spíše minimalistická. Weby se také začínají hýbat, objevují se interaktivní animační prvky. Ať už se jedná o různá pohyblivá pozadí či promítání obrázků. Měli bychom mít ale stále na paměti čitelnost obsahu. Pokud máte na pozadí ostrý obrázek a do toho spustíte další fotografie, tak oko obtížně hledá místo, kde by zakotvilo. Barvy, stejně jako na mobilních zařízeních, nebudou tolik výrazné, zato důležitá bude typografie. Na některých zahraničních webech si lze všimnout, že i několik málo vět zajímavě uspořádaných v barevných plochách dokáže okamžitě upoutat pozornost. I ve Webparádě jsou vidět nádherně zpracované weby.
 
Jak dodat webu osobitost?
U obecních stránek se vyplatí spolupracovat s místním grafikem. Může nabídnout základní představu, jak by web měl být například barevně řešený, pak už se zpracování může chopit profesionál. Je to jako s fotografií. Na některou se podíváte, nic vám neřekne a některá vás úplně uchvátí. Je třeba člověka přesvědčit, aby se na web podíval a také aby na něm po nějakou dobu zůstal. Důležité je tedy stránky nepřehlcovat a nabídnout snadno pochopitelnou, jednoduchou strukturu. Angličané na to mají zkratku KISS, což znamená Keep It Simple Stupid. U obecních stránek je nejdůležitější soustředit se na obsah, protože zde lidé převážně hledají informace. Obce by se také měly poučit z analýzy, na které stránky návštěvníci chodí často či kde stráví více času. Pokud se těší určitá sekce většímu zájmu, je potřeba to zohlednit v hierarchii struktury. To, co většina lidí vyhledává nejčastěji, by mělo být snadno dostupné.
 
Co by nemělo na obecních internetových stránkách chybět?
Uživatelé by měli mít možnost obrátit se na starostu či zastupitele. Je přitom důležité, aby bylo možné otázku položit bez použití speciální aplikace pro elektronickou poštu, aby tam byl například formulář k odeslání. Pokud přistupujete na stránky z tabletu, nebo Smartphonu, málokdy je v těchto zařízeních k dispozici aplikace pro elektronickou poštu. Ohledně diskusních fór zastávám názor, že by se neměly mazat příspěvky, ale důležité je na ně reagovat, a to pokud je to možné, v dohledné době a také je důležité usměrňovat diskusi, aby nevybočovala z daného tématu.
 
Nezbytnou součástí řady webů měst a obcí se stala také multimédia.
Video bude čím dál častěji součástí těch webů. Už jenom proto, že v každém telefonu máte možnost zaznamenávat video. Nejsou přitom většinou umísťována na servery, ale je to řešeno odkazem na sociální sítě, jako jsou YouTube či Vimeo. Také streamování, kdy je záznam rovnou přehráván, bude čím dál více důležitější, protože kamery nabízejí čím dál větší rozlišení a tedy větší soubory.
 
Jaké nové elektronické služby by se časem mohly objevit?
Časem v aplikacích i jejich ovládání nastoupí i hlas. Jednak to usnadní situaci handicapovaným spoluobčanům a také je taková obsluha přístroje pro uživatele příjemná. První zkušenosti jsou s virtuální Siri na iPhonu, která dokáže na požádání s telefonem udělat cokoliv. Spustí aplikaci, nastaví časovač, ráno vás vzbudí. Také si zvykne na váš hlas. Někdy vás to až zarazí, protože vy jí poděkujete a ona řekne: není zač. Najednou tam cítíte závan umělé inteligence. Tohle je jenom krůček od toho, aby se něco podobného dělo i na webech.

Problémem obecních stránek často bývá nevyrovnanost mezi propracovanou úvodní stránkou a vnitřní částí webu. Jak se toho vyvarovat?
Web by měl být konzistentní. Jak na vás působí na první stránce, tak by měl i dovnitř. Všechno by mělo být v jednom duchu, včetně fotogalerií.
Technologicky není problém promítnout design do dalších stránek. Typografie by měla být kontinuální v celé prezentaci, aby se člověk pohyboval ve stejném prostředí. Obsah by měl být členěný na dvě základní kategorie, je třeba rozhodnout, co je důležité a k čemu by lidé měli mít okamžitý, rychlý přístup. Ten, kdo chce podrobnosti, využije prostup do další úrovně, ostatní mohou zůstat nad tím. V podstatě se jedná o vícevrstvý web. S tím souvisí využívání hypertextu. Pokud potřebujeme zařadit dlouhý text, jsou technologické možnosti, kterými lze nabídnout pouze prvních pár řádek a ten, kdo bude chtít číst více, si bude moct další popis rozbalit. Informace lze zase pomocí tohoto nástroje zpátky minimalizovat, můžete se v tom rychle pohybovat. Návštěvník webu není odsouzen k tomu, aby vše vnímal očima. Často mi na internetových stránkách schází jasné vrstvení informací. Když chci jet vlakem, tak mě zajímá, odkud a kam pojede, kolik mě to bude stát. Nechci vědět, kdo je ředitelem drah či si číst jeho podrobný životopis.
 
Jakými zahraničními weby by se tvůrci stránek mohli inspirovat?
Krásně propracované prezentace mají například Švédové či Američané. Švédské prezentace jsou i v různých hodnoceních označovány za nejvíc využívané. Zdá se mi, že zvolili jiný, lepší přístup. Možná je to tím, že od začátku masově rozšířili přístup k internetu a podchytili to od samého počátku. U nás do nedávné doby byl ještě problém připojení obce k internetu.
 
Co říkáte na úroveň stránek zařazených do Webparády?
Překvapilo mě, že některé weby mají velmi povedený design, na to, že vznikají v „amatérských“ podmínkách. Je vidět, že lidé, kteří je vytvářejí, mají pro to cit. Zaujalo mě využívání různých sliderů s fotografiemi. I když si myslím, že by měly sloužit převážně k představení obce a nejdůležitějších akcí, nabídnout takový průřez jejím životem.
 
Jsou volně šiřitelné systémy vhodné pro prezentaci obce?
Je na nich možné postavit její prezentaci, ale jsou tam jistá rizika – bezpečnostní a dalšího vývoje. Může se stát, že budete potřebovat něco odprogramovat a musíte pak čekat, až skupina, která systém podporuje, vytvoří modul k tomu určený. Nikdy také nevíte, jestli tam nejsou zadní vrátka, kterými by se mohl někdo vloupat do vašeho webu. Může vám tak vzít informace či poslat vir, aniž o tom budete mít tušení. Na druhou stranu pro malé obce může využití těchto systému znamenat jednoduchou cestu k vytvoření prezentace za minimální finanční prostředky.
 

 
Ing. Evžen Vaněk vystudoval obor sdělovací technika na ČVÚT Praha včetně postgraduálního studia na informační technologie. Pracoval deset let ve Výzkumném ústavu sdělovací techniky v Praze. Poté působil deset let jako náměstek ředitele pro techniku Československého i Českého rozhlasu v Plzni. Následně přešel do soukromého sektoru, kde založil soukromou rozhlasovou stanici. Zúčastnil se zahraničích stáží v USA a v Německu na téma rozvoj informačních technologií a mediální komunikace. S rozvojem internetových technologií založil v Plzni designérské, grafické a softwarové studio Evanek které se věnuje webovým aplikacím i rozsáhlým informačním systémům, které pracují s internetovými technologiemi. Činnost studia se v současné době rozšířila o profesionální fotografování a natáčení videosekvencí z malých výšek.
 

vytisknout  e-mailem