Osada při Trstenické stezce je uváděna roku 1167 jako dar Alžběty, manželky českého knížete Fridricha, premonstrátské kanonii v Litomyšli. Jak dokládá samotný název Cerekvice (Církvice), již tehdy zde nepochybně stál menší dřevěný kostel. Ve čtyřicátých letech čtrnáctého století byla cerekvická fara začleněna do nově zřízené litomyšlské diecéze. Ve vsi bývala rychta, kterou v roce 1380 litomyšlský biskup podstoupil své kapitule. Po zániku biskupství v důsledku husitských bouří Cerekvice nadále sdílela osudy panství Litomyšl. V současnosti žije v obci o něco více než osm set obyvatel.

  

Znak udělil Cerekvici nad Loučnou předseda PS PČR v roce 2001 zároveň s praporem. Štít šikmo rozděluje stříbrné břevno připomínající Trstěnickou stezku. V horním červeném poli je červená knížecí čapka obklopená stříbrnou svatozáří, která odkazuje na svatováclavské zasvěcení místního kostela. V dolním modrém poli symbolizujícím řeku Loučnou je umístěna stříbrná lilie. Znamení, které ze znaku premonstrátského řádu přešlo do znaku Litomyšle, má vyjadřovat úzký vztah Cerekvice k tomuto nedalekému městu.

  

Kresba: Lubomír Zeman

Text: Jan Zachar