A jako správný sportovec Ministerstva vnitra Lukáš ukázal vnitřní sílu a bojovné srdce. Dokázal se na trati vypořádat s krizí a v závěru ze sebe dostat maximum, aby v napínavém souboji o bronz předčil Švéda Hellnera. Pověsil si tak ve své kariéře na krk již druhý cenný olympijský kov, před čtyřmi roky v Turíně byl stříbrný na klasické patnáctce.

A jak Lukáš reagoval na svůj úspěšný začátek her: "Je to velká úleva a jsem strašně rád, že jsem ukázal, že zprávy o krizi nebyly košer. Bronzová je naprosto super," říkal Lukáš médiím v Kanadě. V rozhovoru na stadionu v angličtině k tomu odhodlaně přidal: "S bronzem jsem maximálně spokojen a teď mohu zaútočit na zlato. Mám splněno a teď už to můžu jenom navýšit. Většinou je to pak mnohem snazší." Drží se tak svého motta - Cesta za zlatem.

A že nemluví do větru, potvrzuje jeho trenér Miroslav Petrásek. "Věřím, že 28. února odtud budeme odjíždět s tou nejcennější medailí," uvedl kouč. Lukáše čekají na hrách ještě dva individuální starty - skiatlon a 50 km klasicky.

Na čtvrtém kilometru závodu si přitom prošel krizí. Cítil se unavený a v duchu se loučil s medailí. "Padla na mě krize, že jsem měl problém projíždět hluboké zatáčky na rovině, takže jsem tomu už moc nevěřil," řekl Lukáš. Boj o cenný kov ale nevzdal, dál letěl po sněhu a následující hlášení mezičasů mu znovu vlilo naději. "Informace, které jsem dostával, ukazovaly, že se držím na čtvrtém pátém místě a neztrácím moc na třetí místo. Pak mi hodně pomohlo, že Northug je pryč a Hellner začínal mít obrovské problémy," řekl Lukáš.

O jeho úspěchu rozhodl poslední kilometr. Na Hellnnera ztrácel čtyři vteřiny a řekl si: "Lukáši, teď nebo nikdy, je to vabank." Jeho obrovská motivace stáhnout ztrátu a dosáhnout na medaili přinesla ovoce - Hellnera porazil o 1,5 vteřiny. "Určitě jsem prožíval velkou radost, je to super," zopakoval.