Představitelům Brna velmi záleží na tom, aby se Brňané i návštěvníci ve městě rádi pohybovali, setkávali, bavili i odpočívali, a proto se pro ně snaží vytvářet přívětivý a zajímavými objekty ozdobený městský interiér.

 

Město, s podporou evropských fondů, investuje do oprav ulic a prostor v centru, které jsou od roku 2009 postupně rekonstruovány. Například z Moravského náměstí, dříve využívaného jen jako parkoviště, se stal skutečný veřejný prostor pro setkávání a odpočinek obyvatel. Náměstí zdobí symboly zatím tří ze čtyř ctností, které by podle filozofa Platona mělo mít správné město. Spravedlnost symbolizuje stejnojmenná socha muže zvedajícího těžký kvádr od Maria Kotrby. Umírněnost vyjadřuje nízká fontána s mírně zvlněnou hladinou. Bronzový model podoby města z roku 1645, kdy ho neúspěšně obléhala švédská armáda, představuje Prozíravost. Do podzimu příštího roku přibude poslední dílo. Bude to alegorie Odvahy – bronzová jezdecká socha od Jaroslava Róny, vytvořená na počest moravského markraběte Jošta Lucemburského. Již zmíněné obléhání Brna Švédy připomíná od roku 2010 také brněnský hodinový stroj na náměstí Svobody – kamenná plastika ve tvaru projektilu, který každý den v jedenáct hodin vypouští skleněnou kuličku.

 

Slavné osobnosti spjaté s Brnem míní magistrát uctít v rámci projektu Sochy pro Brno. V letech 2008–2011 zatím vznikly tři – Gebauerův Mozart před Redutou na Zelném trhu, Medkova Pocta Edisonovi na Malinovského náměstí a Fialova funerální socha anděla na Ústředním hřbitově, věnovaná významným osobnostem, které jsou zde pohřbené. Československá obec legionářská se zasadila o to, že v roce 2010 byla před Právnickou fakultou Masarykovy univerzity umístěna socha prezidenta Edvarda Beneše. Jedná se o kopii práce sochaře Karla Dvořáka, která stojí v Praze na Loretánském náměstí. V roce 2012 byl před brněnským letištěm v Tuřanech odhalen památník československým letcům 1939–45 od sochaře Nikose Armutidise. Další pietní umělecké dílo ozdobí městský prostor letos na podzim – na náměstí 28. října vznikne památník holocaustu podle návrhu Daniela Václavíka.

 

Město pořádá ve spolupráci s Domem umění mezinárodní přehlídku současné sochařské tvorby v ulicích Brna nazvanou Brno Art Open – Sochy v ulicích. Loni se konal 4. ročník akce koncipované jako bienále. S každým dalším ročníkem přináší přehlídka nový pohled na fenomén zvaný socha a inovuje i smysl a účel výtvarného umění ve veřejném prostoru. Poslední ročník se nazýval Na hraně příběhu (tedy příběhu Brna 20. století). Brněnská spisovatelka Kateřina Tučková vybrala z více než sta námětů čtrnáct určujících událostí moderních dějin Brna spjatých s osudy jeho konkrétních obyvatel a vytvořila libreto, s nímž pracovali výtvarní umělci.

 

Ve spolupráci Domu umění a města Brna a za podpory evropských fondů vznikl i projekt Brněnské architektonické stezky. K dispozici je Brněnský architektonický manuál (BAM) ve třech jazykových mutacích: za pomoci volně přístupné internetové databáze, tištěné mapy a publikace zprostředkuje všem zájemcům o architekturu podrobné informace o brněnských stavbách z let 1918–1945. Je připravován projekt Kreativního centra Brno. Jedná se o revitalizaci brownfieldu na centrum pro podporu kreativního průmyslu, volného umění a kulturně- vzdělávacích aktivit pro širokou veřejnost. Jako nejvhodnější lokalita se jeví Bratislavská 68 – objekt bývalé káznice.

 

Za poslední léta město investovalo více než 280 milionů korun také do revitalizací parků. Šlo především o parky Špilberk, Wilsonův les, Tyršův sad, Denisovy sady, Koliště a Lužánky. Nejmodernější součástí posledně jmenovaného parku se stal fitpark s osmi stroji určenými ke cvičení pod širým nebem. Podobných fitparků je ve městě více. Dalším velmi vítaným moderním doplňkem městského prostoru jsou cyklotrasy, s jejichž realizací se započalo v roce 1992. Vznikla hustá síť, která rovnoměrně pokrývá území celého města. Na rušných komunikacích jsou vyznačeny cyklopruhy. Na revitalizaci parků i výstavbu cyklotras město opět velmi úspěšně čerpá prostředky z evropských fondů.

Vedení města vítá názory a podněty občanů, které svědčí o tom, že Brňanům není lhostejný další rozvoj jejich města. Zřídilo proto Urban centrum, informační centrum rozvojových projektů města Brna, které nabízí občanům i návštěvníkům města informace o připravovaných investičních záměrech a rozvojových projektech. Své názory a podněty mohou občané mimo jiné vyjádřit také v anketách, průzkumech či na zasedáních Zastupitelstva města Brna.

Roman Onderka

 

Roman Onderka je primátorem statutárního města Brna.