Zajímavé projekty na konferenci V4DIS představila Bratislava, jejíž web byl letos oceněn také v soutěži Eurocrest. Občané díky participativnímu rozpočtu mohou rozhodovat o tom, kam z něho půjde část peněz.

 

Myšlenka participativního rozpočtu vznikla v Latinské Americe v brazilském městě Porto Alegre v osmdesátých letech dvacátého století. Od té doby se s tímto počinem můžete setkat v řadě zemí po celém světě, k nimž patří například města Lisabon, Berlín, Lipsko, Hamburk, Bonn, Sevilla, Cordoba či Řím. V Bratislavě s uplatňováním tohoto principu začali v roce 2011, kdy proběhl pilotní projekt, iniciovaný občanským sdružením Utopia. Tehdy se do práce v pěti komunitách a do přípravy námětů na změny ve městě zapojilo dvě stě obyvatel. Na financování vítězných projektů připadla částka 15 tisíc eur, získaná pro město sponzorským způsobem. Vznikl webový portál, kde se lze ke komunitám připojit, diskutovat, získat díky kalendáři přehled o chystaných událostech a seznámit se s příslušnými dokumenty. V současné době fungují následující komunity: doprava ve městě, kultura, zelené město, senioři, mládež, Komunitní centrum generací (YMCA) a opendata. Vítěznými projekty pro rok 2011 se staly Komunitní centrum generací (6 000 eur), Zelená hlídka (3 400 eur), Pamětní tabule významným Bratislavanům a Bratislavankám (2 200 eur), Plovárna pro Bratislavany (600 eur), Sedni na Bike (500 eur), Bike 2 Work (600 eur) a Krizová linka pomoci (1 700 eur). Pro rok 2012 Bratislava již ve svém rozpočtu vyhradila na participativní rozpočet 28 500 eur, v letošním roce došlo k navýšení na 46 000 eur.
 

A jak celý proces výběru projektů probíhá? Od počátečních diskusí o aktuálních problémech ve městě a návrzích na jejich vyřešení, přes stanovení priorit a vypracování konkrétních projektů až po obhájení a prezentování dvou vybraných projektů za komunitu na veřejném shromáždění před zástupci z ostatních komunit. Zapojena je i veřejnost, ať již při sběru námětů (anketa Burza nápadů), tak i pak ve fázi výběru finálních projektů, a to hlasováním na webové stránce Bratislavy či na sociální síti. Marek Papajčík z oddělení marketingu a vztahů k veřejnosti o participativním rozpočtu říká: „Začínali jsme s tím, že jsme vyčlenili částku na opravu dětských hřišť. Obyvatelům města jsme pak předložili seznam lokalit, kde se hřiště nacházejí, a zeptali se jich, na které z nich by nejraději uvedené finanční prostředky použili. Nyní jsme se posunuli již dále, nehovoříme o konkrétních cílech, ale necháváme to na pracovních skupinách, které fungují během celého roku, kdy se nad jednotlivými oblastmi potkávají a dohadují se, které projekty by bylo dobré uskutečnit. Lidé si tak sami vyberou, zda vytvořit třeba fitpark pro seniory nebo novou cyklotrasu při lesoparku. Setkání jsou přitom veřejná, kdokoliv se může do pracovních skupin zapojit.“

 

Například v Bratislavě bývalo již nefunkční kino Zora. Díky participativnímu rozpočtu bylo opraveno a vzniklo zde komunitní centrum, kde je zřízeno fitcentrum pro seniory, funguje mládežnické centrum. Jak upřesňuje Ľubomír Andrassy, ředitel kanceláře primátora Bratislavy: „Dostali jsme život do budovy, která byla zchátralá a kterou město nepovažovalo za prioritu, ani nemělo nápad, co by se s ní dalo udělat. Lidé v komunitách přišli na to, jakým způsobem ji využít.“ Ke způsobu výběru projektů dále dodává: „Vytváříte participativní strom, kde vznikly komunity, ty předkládají projekty a představují je veřejně. Potom proběhne závěrečné schvalování projektů. Při hlasování je přisuzována menší váha hlasování veřejnosti, která není přímo zainteresovaná. Například tento rok jsme zapojili skoro pět tisíc lidí, kteří hlasovali o jednotlivých projektech. Máme komunity, které vykazují přibližně tři sta až čtyři sta aktivních lidí, participujících na tom, jak město využívá veřejné zdroje.“

Na konferenci V4DIS byl také zmíněn připravovaný projekt využití klasických telefonních budek. Podobně jako u nás je tato veřejná telefonní služba díky masovému rozšíření mobilních telefonů utlumována. V některých případech však budky zůstaly i po odebrání telefonních zařízení. Vznikl tedy návrh, že se díky připojení a existujícím kabelům dají využít jako vysílač wi-fi signálu. „Telekomunikace prodaly budky soukromé společnosti a ta projevila zájem ve spolupráci s městem vytvořit v telefonních budkách prostor pro takzvané informační kiosky. Bylo by zde bezplatné připojení na internet přes wi-fi, nebo by tam zároveň byl počítač, který by umožňoval přístup na základní veřejné stránky bezplatně, například města, státních institucí nebo organizací cestovního ruchu,“ doplňuje Ľubomír Andrassy. Vytipováno je dvě stě padesát lokalit, kde by taková místa v Bratislavě mohla být. Dále na nejfrekventovanějších místech, jako jsou centrální náměstí, okolí železničních a autobusových stanic by mělo být zřízeno bezplatné připojení na internet.

 

Město pamatuje i na uživatele mobilních zařízení a upravuje informace z internetových stránek Bratislavy i do podoby použitelných informací zobrazovaných na displeji mobilních telefonů. V přípravě jsou pro tuto aplikaci i další mapové podklady. Mobilní verzi si Bratislava otestovala během mistrovství světa v ledním hokeji. Bylo zřízeno osm nebo devět kontaktních bodů s bezplatným wi-fi přístupem. Jak dodává Ľubomír Andrassy: „Na těchto místech se začali shromažďovat zahraniční turisté s mobilními telefony, aby nemuseli platit velké částky za připojení za internet v zahraničí a stahovali si data. Důležité také bylo, že celá komunikační linie informací k světovému mistrovství, ohledně ubytování, kontaktů na diplomatická místa, městskou policii či k cestování vedla přes jednu adresu www.bratislava.sk. Všechno se snažíme integrovat na jedno místo na internetu, aby každý, kdo hledá něco o Bratislavě, využil portál města a nalezl zde široké spektrum informací, tedy i ze státních, kulturních institucí, muzea, galerií, či soukromých organizací.“

 

 

Články z předchozích ročníků konference V4DIS naleznete zde (téma z roku 2011 a 2012).  Trendy ve městech a obcích představoval také text v čísle 8/2011, více o elektronických službách a elektronickém úřadování samospráv se dozvíte v anketách z roku 2012 a 2013.

 

V soutěži Eurocrest o nejlepší internetové stránky měst, obcí a regionů v Evropě se mezi hlavní oceněné projekty roku zařadily oficiální stránky města Most, loňský vítěz kategorie měst v národní soutěži Zlatý erb, a též vítěz Parádního webu, a vedle toho také oficiální stránky slovenské Bratislavy a polského města Tychy. Vyhlášení výsledků bylo jako obvykle součástí programu slavnostního společenského večera šestnáctého ročníku konference Internet ve státní správě a samosprávě v Hradci Králové (ISSS/V4DIS 2013). Vyhlašovatelem třináctého ročníku Eurocrest je Sdružení Zlatý erb ve spolupráci s Evropskou komisí a evropskými síťovými IT projekty, jako je například TeleCities. Soutěž vychází ze zkušeností získaných při organizaci Zlatého erbu pořádaného v České republice, s přihlédnutím ke konzultacím odborníků z Evropské unie. Cílem je, podobně jako u soutěže Zlatý erb, ocenit výjimečné projekty, podporovat vzájemnou výměnu zkušeností a ohodnotit snahu zástupců místní správy a samosprávy účinně využívat informačních technologií ke zvyšování kvality a přístupnosti služeb veřejné správy. Touto cestou tak chtějí pořadatelé přispět ke zrychlení rozvoje služeb evropských institucí veřejné správy. Tychy (128 000 obyvatel) využívají podobně jako Bratislava (462 603 obyvatel) i Most (67 058 obyvatel) výrazným způsobem nové informační technologie. Uživatelé tak mohou u všech tří měst využít mobilní verzi stránek. Samosprávy se zapojily také do sociálních sítí. Most, Bratislava i Tychy lze nalézt na Facebooku. U Bratislavy má profil na Facebooku jak samotné město s 3 229 fanoušky, tak i turistické centrum – Visit Bratislava s 1 952 fanoušky. Most získal na této síti 778 like a Tychy 1 689 like. Bratislava i Tychy informují také prostřednictvím Twitteru. Tychy jsou navíc i na speciálních polských sociálních sítích blip.pl a nk.pl. Prohlédnout si také můžete fotografie, které Bratislava zveřejňuje na Flickru nebo zhlédnout videa týkající se polského Tychy díky speciálně zřízenému kanálu tohoto města na Youtube. Pro změnu Most připravuje speciální mostecké televizní vysílání TV Most Expres.