Ing. Sylva Kováčiková, starostka města Bílovec

V rámci projektu European Monitor of Government Communications získalo město Bílovec letos v březnu ocenění Komunikační projekt roku. Jakými projekty se město zabývá a jakými změnami Bílovec v blízké době projde, se dozvíte z rozhovoru se starostkou města Ing. Sylvou Kováčikovou.

Město má schválen Program rozvoje města Bílovce na roky 2007-2010, v Bíloveckém zpravodaji se k jeho hodnocení pravidelně vracíte. Jak dále může veřejnost sledovat jeho naplňování?

Na zastupitelstvu jsou pravidelně předkládány zprávy o realizaci Programu a dodržení finančních limitů. Dokument je přístupný i na webu www.bilovec.cz. Plánované akce jsou rozděleny podle stupně rozpracovanosti do tabulek označených písmeny A, B a C. V  tabulce A jsou uvedeny akce, na které už existuje projektová dokumentace a průběžně jsou pro jejich realizaci podávány žádosti o dotace, v  tabulce B jsou uvedeny akce, které rozpracováváme ve formě studií a v té poslední jsou akce požadované od občanů, zatím jenom evidovány. Žádné z akcí v tabulkách nejsou finančně započteny do rozpočtu města. Nechybí však údaje o tom, který dotační titul budeme využívat a jaká procenta jsou vyžadována pro spolufinancování, abychom mohli naplánovat také finanční stránku. V případě, že jsou žádosti kladně vyřízeny, jsou předloženy na nejbližším zastupitelstvu návrhy na jejich zapojení do rozpočtu. Výhodou je, že zahrnutím do plánu příloh schváleného rozpočtu už s nimi byli zastupitelé dopředu obeznámeni.

Má město k dispozici zvláštní fond pro potřeby spolufinancování projektů?

V předešlých letech se v rezervním fondu hromadily finanční prostředky na nepředpokládané výdaje zároveň s těmi pro hrazení výdajů formou spolufinancování dotací. Hrozilo ale riziko, že rezervní fond bude vyčerpán na záležitosti provozního charakteru. Nově byl tedy zřízen kapitálový fond.

Město získalo ocenění za komunikující úřad. Jaké projekty v tom byly obsaženy?

Jednalo se o realizaci metropolitní sítě a činnost v oblasti prevence kriminality. Podstata prvního projektu spočívala v umožnění jednoduchého připojení na internet, zejména místním částem, ale i několika obcím. Otevřeli jsme také devět veřejně přístupných míst pro občany. Kdokoliv si tak může sednout k počítači a zjistit volná pracovní místa nebo informace z internetu, tak jak je to dnes běžné. Kiosky jsou z důvodu možného poškození umístěny uvnitř v objektech, podle místních podmínek. Většinou je to v objektu osadního výboru nebo u malých obcí v knihovnách a v obecních úřadech. Mimo provozní dobu lze využít telefonní číslo na člověka, který kiosek zpřístupní anebo je k dispozici bezdrátové připojení. Internet je tak dostupný dvacet čtyři hodin denně.

Je internet občany využíván a existuje omezení přístupu jen na určité stránky?

Místní občané, zejména ti mladší, připojení k internetu velice využívají. Ale donedávna chodila na kiosek v informačním centru posílat e-mailovou poštu svému synovi do Kanady i jedna paní v osmdesáti devíti letech. V počáteční fázi bylo při velké vytíženosti přípojných bodů k internetu zapotřebí v knihovně a informačním centru nastavit jisté priority. Uživatelé byli upozorňováni, že by měli přenechat místo u počítače například člověku, který hledá práci. U místních částí tento problém vůbec nenastal. Omezení přístupu na stránky zde neexistuje, jde o volné připojení.

A co připojení v obcích?

I v obcích je internet hojně využíván. Bohužel se nám nepodařilo realizovat původní záměr plošného internetového připojení. Mikroregion Bílovecko se totiž neshoduje se správní oblastí obce s rozšířenou působností. A tak se stalo, že v okamžiku, kdy město Bílovec dostalo možnost z prostředků SROPu uskutečnit projekt metropolitní sítě, připravovalo Poodří vlastní žádost, a to i za některé obce z našeho mikroregionu. Nakonec byl náš projekt úspěšný, ale Poodří neuspělo. Mrzí mě, že se peníze rozdělily mezi obce a města na dílčí projekty, protože v rámci celého Moravskoslezského kraje by výsledek přinesl větší efektivitu.

A projekty v oblasti prevence kriminality?

Od roku 2003 jsme začali intenzivně spolupracovat s místním obvodním oddělením policie a s městskou policií v oblasti prevence. V dopravě jsme se snažili zavést opatření pro bezpečnost dětí při cestě do školy. Vznikly výukové programy pro děti od mateřských škol až po seniory. Pracovnice policejního obvodního oddělení navštěvovala školy a vysvětlovala dětem, kdy porušují zákon. V mnoha případech si totiž neuvědomují, že určité chování je v rozporu se zákonem a jak za to mohou být potrestány. Výukový program, který byl pro tyto účely zpracován, byl oceněn třetím místem v soutěži O cenu nejlepší praxe, kterou vyhlásil policejní prezident České republiky. Preventivní programy pokračovaly do konce minulého roku. Zvala nás jednotlivá policejní ředitelství z celé Moravy, abychom jim předali vlastní zkušenosti získané v rámci tohoto projektu. Je důležité, aby se policisté a starostové nebáli více spolupracovat a působit v terénu a aby se skutečně usilovalo o bezpečnost občanů.

Pozornost vzbudila také konference, kterou jste pořádali k tématu domácího násilí…

Mezinárodní konferenci zorganizovalo město ve spolupráci s ministerstvem vnitra a Policií ČR v březnu minulého roku. Byli pozváni vedoucí policejních oddělení a ředitelství z celé republiky, přijeli také účastníci z Holandska a Slovenska, zástupci bavorské a polské policie, ze zemí našich partnerských měst Bad Neustadt a Kietrz. Mezinárodních zkušeností bylo zapotřebí, neboť loni v lednu vstoupil v platnost nový zákon o domácím násilí. Zejména zde je zapotřebí spolupráce, neboť odhalování tohoto vysoce nebezpečného společenského jevu je bez spolupráce občanů, policistů i úředníků velmi obtížné. Bylo tedy jen dobře, že se na toto téma upozornilo. Konference se stala završením našich preventivních akcí.

Jak se městu spolupracuje s partnerskými městy?

Kromě obvyklého poznávání kulturních odlišností probíhá unikátní výměna informací, jakým způsobem vykonávají veřejnou správu v zahraničí. Například myšlenka partnerství s policií na místní úrovni se zrodila v roce 2002 při mé návštěvě s okresním ředitelem na Dnech bavorských policistů. Napadlo mě, že bychom i ve městě Bílovec mohli předvést lidem to, co většinou nevnímají, preventivní práci policistů! Od toho roku jsme představili na dvou ročnících Dnů města Bílovce integrované složky záchranného systému. Dále proběhla akce Města ve znamení bezpečnosti, kde se občané mohli seznámit se specifiky práce policií tří států, z Polska, Německa i z České republiky, prostřednictvím zmíněných partnerských měst. V oblasti podnikání se mi líbí způsob, jak v Bad Neustadtu prezentují spolupráci města s podnikateli. Jednou za rok se konají dny otevřených dveří místních podnikatelů a celé nedělní dopoledne se obyvatelé mohou podívat, jak se co vyrábí a kdo danou firmu provozuje. Firmy při této příležitosti rozdávají propagační materiály. Úplně jinak se pak nakupuje zboží u toho, kdo vám otevře provozovnu, než když zůstává podnikatel v úplné anonymitě.

Spolupracujete při plánování rozvoje města s vysokými školami?

Zadávali jsme témata prací na Technickou univerzitu - Vysokou školu báňskou. Například dopravní problematiku či využití jednoho objektu v Podzámčí, který bude sloužit jako podnikatelský inkubátor, zakomponování prvků pro oživení náměstí, možné zastavění proluk, které vznikly vybombardováním po roce 1945. Jsem ráda, že toho využíváme a získáváme tak na problematiku města pohled z jiného úhlu. Účastníme se také různých soutěží. Už třikrát jsme se zapojili do architektonické soutěže O cenu Petra Parléře. Na dvě témata jsme získali bezplatně studie.

A využívají se tyto náměty?

Třeba při rozpracování dalších konceptů na dotvoření Podzámčí jsme ze studií přímo vycházeli. Bazén se situoval vždycky pod zámek, ale díky návrhům architektonických dílen jsme získali úplně jiný náhled. Rozhodli jsme se, že bazén bude dál od zámku, abychom dochovali zmiňovaný prostor pro návrat k zámeckým parkům. Také podklady z diplomové práce na téma dopravní infrastruktura se zužitkovaly k rozpracování studie a vytvoření konkrétního projektu.

Město Bílovec je zapojeno do Národního rozvojového programu mobility pro všechny. Jaké kroky už byly uskutečněny?

Na bezbariérové přístupy pamatujeme už od roku 2005. Byli jsme úspěšní v každém ročníku programu Úřadu vlády, do kterého jsme se přihlásili. A díky tomu jsme zpřístupnili budovu městského úřadu, kde je i nově vybudovaný výtah. Bez bariér jsou také smuteční síň, veřejné toalety i kulturní dům, ten navíc doplněný o rampu a bezbariérové toalety. Pro týden mobility v září se připravuje program pro děti ze základních škol, aby si vyzkoušely, jaké to je být na místě zdravotně postiženého. Letos bychom se chtěli také pustit do bezbariérových úprav chodníků u silnic I. a II. třídy, aby byly do roku 2010 všechny chodníky upravené. Za akce spojené s vytvářením bezbariérových přístupů jsme v letošním roce byli Národní radou osob se zdravotním postižením ČR nominováni na cenu Mosty 2007. Došlo také ke zlepšením v  dopravě. V minulém roce se podařilo zavést mezi Studénkou a Bílovcem byl zaveden bezbariérovou vlakovou soupravu. Chtěli bychom dořešit rekonstrukci železničního a autobusového nádraží, aby i tento dopravní terminál byl pro občany přívětivější. Prostředky na železniční stanici jsou již vyčleněny, nyní se pracuje na projektové dokumentaci.

Byla jste nominována za Českou republiku jako náhradník do Výboru regionů. Co by Česká republika měla prosazovat?

Je to pro mě obrovská čest. Od června minulého roku jsem měla možnost zúčastnit se třech plenárních zasedání. Výbor regionů jako poradní orgán má za úkol připomínkování materiálů, které směřují do Evropské komise a Evropského parlamentu. Buď se řídíme okruhy vyplývajícími ze statutu Výboru regionů a nebo je možné být podnětným orgánem pro otevření dalších aktuálních témat. Pro rozsáhlost problematiky se nelze plně věnovat všem tématům. Je vhodné pracovat v konkrétní komisi a věnovat se přednostně jednomu okruhu. Z mého pohledu mohu říct, že postrádám užší spolupráci zemí východního bloku. Dlouhodobí členové nemají problém prosadit své zájmy, protože se navzájem umí lépe domlouvat. Proto by bylo dobré vytvořit s Poláky, Slováky a Maďary jednotný koncept. Při společné diskuzi se ukázala jako vhodné téma doprava. Přece jenom cestování do zemí východního bloku pořád ještě není ideální, takže by bylo žádoucí řešit jej koncepčně na vyšší úrovni.

Ivana Jungová

Ing. Sylva Kováčiková je starostkou města Bílovec od roku 1998. V letošním roce byla nominována do české delegace Výboru regionů jako náhradník. Časopisem Veřejná správa byla vyhlášena Osobností roku 2006.