Pokud budete projíždět Hranickem, možná vaši pozornost přitáhne některý ze zachovalých mlýnů. S cílem připomenout dosud existující i již zaniklé větrné či vodní mlýny, (s posledně jmenovanými se seznámíte alespoň prostřednictvím dobových fotografií na informačních tabulích), vznikla cyklotrasa s názvem Po stopách využívání vodní a větrné energie. O tom, jaké další možnosti region Hranicko nabízí, jsem si povídala s manažery Mgr. Františkem Kopeckým a Ing. Marcelou Tomášovou. 

  

Na rozvoji Hranicka se podílí tři regionální organizace, a to Mikroregion Hranicko (svazek obcí regionu), MAS Rozvojové partnerství Regionu Hranicko (sdružující kromě subjektů veřejné správy i zástupce podnikatelské sféry a neziskových organizací) a Hranická rozvojová agentura (založená za účelem poskytování servisu všem zájemcům o realizaci projektů). Významným počinem se stal projekt Inovace a efektivní využívání zdrojů jako hnací síly udržitelného rozvoje (INNOREF), ve kterém došlo k navázání spolupráce Mikroregionu Hranicko s jihoevropským regionem Západní Řecko a s italskými regiony Friuli Venezia Giulia a Umbria, a realizaci osmi sub-projektů v klíčových oblastech rozvoje regionu (více viz podtisk na konci článku).
 
Díky sub-projektu STS (Sustainable Tourist Services) byly pro region Hranicko vytvořeny propagační materiály, kterých se zde nedostávalo, či byla vydána publikace, která zmapovala nabídku služeb (ubytování, stravování, rekreace a sport) a vznikl internetový portál Mikroregionu Hranicko. Připraveny byly také studie dvou pilotních projektů, hipostezka regionu Hranicko a rozhledna v obci Rouské. V případě hipostezky již existuje mapa plánovaných tras, do projektu je zapojeno čtrnáct jezdeckých farem a soukromých majitelů koní. V návrhu je přes sto kilometrů stezek a mělo by dojít k propojení téměř všech obcí regionu. Trasy budou vybaveny infrastrukturou jako jsou jezdecké stanice, přístřešky a úvaziště. „V současné době probíhá jednání s majiteli pozemků, přes které stezka povede, a pro financování projektu se hledají vhodné dotační programy. V úvahu připadá i možnost, že se vytvoří část hipostezky, která bude postupně prodlužována,“ doplňuje Marcela Tomášová.
  

 

A co může Hranicko už teď turistům nabídnout? Jak už bylo v úvodu zmíněno, v roce 2006 byla místa s větrnými a vodními mlýny propojena cyklotrasou. Projekt byl částečně financován z prostředků Programu obnovy venkova Olomouckého kraje a existuje k němu i webová stránka. Ze zachovalých mlýnů se zde nachází dva dřevěné větrné, a to v obci Partutovice a Skalička, jeden vodní v obci Střítež a jeden zděný větrný v Porubě, ten ovšem teprve čeká na rekonstrukci. „Kromě toho, že si mohou turisté mlýny objíždět podle mapy, kterou jsme vydali, a dozvědět se z brožury či informačních tabulí o historii mlynářství, nabízí se i možnost zúčastnit se soutěže Mlynářský krajánek“, doplňuje František Kopecký. Soutěž už probíhá třetím rokem a cyklisté mají za úkol z míst nacházejících se na uvedené cyklotrase nasbírat kdykoliv během léta do průkazu razítka a zodpovědět otázky týkající se historie mlynářství či konkrétního mlýna. Uzávěrka bývá v září a poté proběhne na slavnostním vyhlášení výsledků slosování o ceny. Se soutěží je spojeno i přijmutí do Cechu mlynářského Regionu Hranicko a v rámci slavnosti je účastník pasován na určitou hodnost. Ti, kteří absolvují soutěž vícekrát, v hierarchii postupují od mlynářského práška přes tovaryše, mládka, stárka až k nejvyšší hodnosti, a to pantátovi. Prvního ročníku se zúčastnilo asi padesát lidí, v loňském roce sto, za dva roky se tedy mlynářská cyklotrasa už dostala do povědomí lidí. Důležitá podle Františka Kopeckého je také skutečnost, že si i místní aktivní cyklisté uvědomí, že za zajímavými zážitky nemusí nutně jezdit někam daleko, ale mohou poznávat i v daném regionu. K tomu napomáhá například pořádání cyklovýletů, které mikroregion připravuje jako celodenní akci třikrát během léta a jejíž součástí je i možnost prohlídky některého z objektů při cestě, například zámku či barokního kostelíka.
   

Mikroregion Hranicko se chce pokusit i o zlepšování informovanosti subjektů na trhu práce, tak aby došlo k souladu poptávky a nabídky zaměstnání. „Podali jsme do Operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost žádost na financování projektu Spolupráce škol a zaměstnavatelů pro zlepšení uplatnění absolventů na trhu práce na Hranicku. Zaměřit se chceme na to, aby se více pracovalo s žáky osmých či devátých tříd a nasměrovat je přitom na obory, které jsou v regionu žádané,“ doplňuje Marcela Tomášová. V regionu s tradicí strojírenského a stavebního průmyslu je například zvýšená poptávka po profesích jako jsou obráběč, frézař, strojírenský technik nebo stavební inženýr. Důležité je, aby i výchovní poradci měli k dispozici správné informace, které mohou dál předat žákům. Tomuto záměru by mělo posloužit v projektu plánované najmutí pracovníka, který bude potřebná data od úřadu práce, škol i samotných zaměstnavatelů získávat. Přímo žákům by měl výběr povolání usnadnit také osobnostní test. V případě přiznání dotace by se projekt mohl uskutečnit v letech 2009 – 2011.
 

---

Projekt INNOREF seuskutečnil od poloviny roku 2004 do konce roku 2007 a byl financován z jedné z iniciativ Evropské unie INTERREG IIIC částkou dosahující 5,5 mil. EURO. Pro českého partnera projektu byla vyčleněna v rozpočtu projektu částka dosahující 1,2 mil. EURO. Cílem bylo nastartování udržitelného rozvoje regionů prostřednictví zavádění inovací, systémových nástrojů pro efektivní využívání místních zdrojů. V rámci projektu bylo zrealizováno osm sub-projektů, INNOMED (Informační medicínský systém), STRASSE (Prostorové plánování udržitelného rozvoje), PROAGRITOUR (Certifikace typických regionálních produktů), EWARU (Efektivní využívání vodních zdrojů), AEDES (Rozvoj životního prostředí pomocí systému ekomanagementu), RECOVER (Revitalizace historických center obcí jako příležitost pro ekonomický rozvoj), STS (Udržitelný rozvoj služeb cestovního ruchu) a BRIE (Inovace a efektivní využití zdrojů biomasy).
   

Například sub-projekt EWARU, jehož nositelem bylo město Potštát, pomohl obcím, které trpí nedostatkem kvalitní vody, najít řešení. Byla vytvořeny studie, které poslouží jako podklad pro zhotovení dokumentace a získání investičních prostředků na výstavbu nové vodovodní sítě napojené na vodovodní síť města Hranic. Informace k dalším sub-projektům jsou dostupné na webových stránkách mikroregionu Hranicko.