Senát - Česká republika a globalizace
Na své 16. schůzi, která se konala v druhé polovině září, přijal Senát usnesení k současné situaci v Gruzii. Text usnesení navrhl Výbor pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost hned 30. srpna, několik dní po vypuknutí srpnového konfliktu. „Návrh textu byl přijat po dlouhé diskusi za přítomnosti ministra zahraničních věcí Karla Schwarzenberga a prakticky každé slovo je výsledkem oné společné práce ve výboru. Přítomen byl také velvyslanec ČR v Gruzii Ivan Jestřáb,“ řekl na schůzi Senátu člen zahraničního výboru Senátu Jaromír Štětina. Dle jeho slov se na výsledném textu shodli jednomyslně členové výboru napříč politickým spektrem. Podle usnesení považuje Senát agresi Ruské federace vůči suverénní Gruzínské republice za nepřijatelnou a odporující mezinárodnímu právu. Senátoři konstatují, že Ruská federace ztratila morální oprávnění vykonávat funkci mírotvorných sil, neboť se stala přímým účastníkem konfliktu. Podporují plán francouzského prezidenta Sarkozyho na řešení konfliktu a vyzývají Ruskou federaci k urychlenému stažení jednotek federální ruské armády z území Gruzie. Senát se svým usnesením ztotožňuje se stanoviskem vlády ČR a považuje vytvoření komise NATO - Gruzie za významný krok k integraci Gruzínské republiky do Severoatlantické aliance. V neposlední řadě Senát trvá na zachování územní celistvosti a suverenity Gruzie.
V Senátu se 23. září konala Národní konference „Česká republika a globalizace“. Účastníci se snažili odpovědět na otázky, zda je Česká republika připravena čelit globálním změnám a zda je umí využít pro ekonomickou stabilitu a hospodářský růst. Konferenci zahájil předseda Senátu Přemysl Sobotka, který vyzdvihl kontinuitu pořádání národních konferencí v Senátu. Dle jeho slov je Senát právě tím místem, kde se neřeší jen palčivé otázky současnosti, ale také budoucnosti, mezi něž role České republiky v globalizovaném světě rozhodně patří. Plán liberalizace zákoníku práce a změn v zákonech o hmotné nouzi a zaměstnanosti představil v Senátu ministr práce a sociálních věcí Petr Nečas. Další z řečníků, Petr Matějů z Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy uvedl, že považuje za zásadní, aby se investovalo do vědy, výzkumu a vzdělání, díky čemuž bude naše republika disponovat potřebnou kvalifikovanou pracovní silou. Prezident Hospodářské komory Petr Kužel se domnívá, že globalizace znamená pro naši republiku zásadní příležitost a že podobné příležitosti umíme dle historie dobře využít. „Potřebujeme však podporu vlády formou urychleného dokončení nezbytných reforem, a to jak pracovního trhu, tak i vysokého školství, vědy a výzkumu."
Senát si 23. září připomněl jednu z prvních žen, která v naší republice bojovala za ženská práva. Na prvním nádvoří Valdštejnského paláce byla odhalena pamětní deska Františce Plamínkové, jež byla v roce 1925 jako druhá žena v historii zvolena do Senátu. Františka Plamínková byla statečná žena, která bojovala za svobodu a demokracii. Zemřela násilnou smrtí, když byla popravena nacisty v červnu 1942 v období tzv. heydrichiády. O připomenutí této statečné, cílevědomé a vzdělané ženy se zasloužila senátorka Alena Palečková. „Je dobře, že pamětní deska v současném sídle Senátu bude tuto výjimečnou ženu připomínat přesto, že během 40 let komunistického režimu byla téměř zapomenuta“, řekla při slavnostním aktu odhalení Alena Palečková. Předseda Senátu Přemysl Sobotka ve svém projevu uvedl, že velký odkaz života Plamínkové je v tom, že za práva žen bojovala z pozic ryze humanistických a demokratických. Odkaz, který je velice vzdálen jakémukoliv ideologickému fanatismu, šovinismu a extremismu. „Její nezdolná energie a optimismus dominovaly nad zapšklostí a předpojatostí mnoha jiných aktivistek ženského hnutí minulosti i současnosti,“ dodal Přemysl Sobotka.
text –kk-