Sněmovna - přijetí společné evropské měny
Pod záštitou předsedy Poslanecké sněmovny Miloslava Vlčka a Zastoupení Evropské komise v ČR se ve středu 17. září v Poslanecké sněmovně uskutečnila konference na téma Zájmy České republiky a přijetí společné evropské měny. Společně na ní debatovali bankovní experti, představitelé průmyslníků i akademické obce a názory, že naše země má co nejdříve vstoupit do eurozóny, jednoznačně převládaly.
Člen bankovní rady ČNB Vladimír Tomšík ovšem vysvětloval, že hlavní obava centrální banky z přijetí společné měny pramení z toho, že ČNB má hlídat cenovou stabilitu: „Cenová hladina v české republice ne zcela odpovídá úrovni hrubého domácího produktu na obyvatele. Když přijdeme o měnovou politiku, budeme muset dohánět eurozónu jen přes inflaci. ČNB si tedy klade otázku, zda naplní svůj hlavní cíl," konstatoval Tomšík. Podle něj je před přijetím eura nejdříve nutné omezit riziko rostoucí inflace, sladit ekonomické cykly česka a eurozóny a zajistit dlouhodobě udržitelný vývoj veřejných financí.
S touto argumentací však nesouhlasí většina nevládních ekonomů. Například podle Pavla Mertlíka z Raiffeisenbank by nárůst inflace nebyl příliš výrazný. „Roční přírůstek by byl zhruba dva procentní body, což znamená místo dvouprocentní inflace čtyřprocentní. Taková inflace za přijetí eura stojí," soudí Mertlík. Vyvrací i argument nutnosti stabilizace veřejných rozpočtů. Ty jsou podle něj v horizontu pěti let stabilizované. Dlouhodobou stabilizaci - kvůli stárnutí populace - podle něj nedokáže zajistit nikdo, a to platí nejen o české ekonomice.
Za stanovení termínu pro přijetí eura se nakonec přimlouval i „euroskeptik" Vladimír Dlouhý, mezinárodní poradce Goldman Sachs. Oba tábory více méně uznávají oprávněnost názorů druhé strany. Podpora eura se tak stává spíše otázkou víry v určitou ekonomickou teorii a osobního přesvědčení, než chladným hodnocením čísel a faktů. Zastánci eura říkají, že sladěnost ekonomik je už dostatečná a přijetí společné měny nic nebrání.
Odpůrci eura v tomto okamžiku často namítají, že vyšší inflaci odnesou spotřebitelé znehodnocením úspor. Stanovit konkrétní číslo inflace, které by bylo pro všechny přijatelné, ovšem nikdo nechce. Zastánci společné měny budou i nadále tvrdit, že česká ekonomika je na vstup připravena a za pět let, kdy by nejdříve do eurozóny mohla vstoupit, na tom bude ještě lépe.
Obavy z vysoké inflace budou zbytečné, protože Česko bude bohatší a nebude už Evropu dohánět tak rychle jako nyní. Ceny budou podle ekonomů v průměru na 80 procentech eurozóny a podobně na tom bude i ukazatel HDP na obyvatele. Firmy budou mít s eurem jednodušší život, protože jim výkyvy kurzu nebudou skokově snižovat či zvyšovat příjmy a ušetří i za směnu eur do korun a naopak. S případnou vyšší inflací se vyrovnají podstatně snadněji než s pohyby kurzu. Celkově proto na euru podle jeho zastánců ekonomika vydělá.
Odpůrci rychlého přijetí eura opakují, že ČR není ještě připraveno. Veřejné finance bez reforem důchodů a zdravotnictví nebudou schopny pružně reagovat na hospodářský pokles. Kvůli stárnutí populace se mohou snadno dostat v době krize do vysokých deficitů, které ohrozí fungování ekonomiky. Hospodářství prý nebude reagovat na vnější šoky stejně jako zbytek eurozóny, což omezí účinnost jednotné měnové politiky. Navíc český trh práce prý pořád není dostatečně pružný, aby dokázal na takové šoky reagovat.
Česká republika zatím nemá stanoven termín přijetí eura. K jeho stanovení data vyzvaly vládu Hospodářská komora a Svaz průmyslu a dopravy. Přitom jednotnou měnou by do tří let měli platit všichni sousedé Česka. V Německu a Rakousku se euro používá již několik let, Slovensko ho zavede od ledna příštího roku a Polsko na začátku září oznámilo, že chce přejít na euro v roce 2011. Ze zemí bývalého východního bloku už platí eurem Slovinsko, celkem ho nyní ze 27 států EU používá 15. Podle průzkumů veřejného mínění si polovina Čechů myslí, že zavedení eura bude pro ČR nevýhodné, na druhou stranu však šedesát procent lidí soudí, že euro by měly zavést všechny země Evropské unie.
text: -žam-