Sněmovna - česko-americká smlouva o umístění amerického radaru
Sněmovna: K radaru v Brdech, a trochu statistiky
Poslanecká sněmovna má za sebou v polovině svého volebního období 147 schválených zákonů, které jsou již vyhlášeny ve Sbírce zákonů a platí. Z toho jen letos jich poslanci stihli schválit 66. Podle slov předsedy Sněmovny Miloslava Vlčka je to tempo srovnatelné s předchozími obdobími. Ani obstrukce na červnové schůzi se podle něj na množství přijatých zákonů neprojevily. "Nijak se nelišíme od těch minulých volebních obdobích, kdy za celé období bylo kolem 400 předloh," řekl Vlček. Sněmovna tak podle něj funguje i za stavu, kdy po posledních sněmovních volbách zasedlo v lavicích shodně 100 poslanců opozice a stejně poslanců koalice. Sněmovnou od voleb v roce 2006 prošly již dva státní rozpočty, reforma veřejných financí, a naopak neprošly tři pokusy vyslovit vládě nedůvěru. Celkem v tomto období se ve Sněmovně hlasovalo o vládě pětkrát.
Parlament bude česko-americké smlouvy o umístění amerického radaru na českém území a o pobytu amerických vojáků definitivně schvalovat zřejmě koncem letošního a možná až počátkem příštího roku. Vyplývá to z vyjádření politiků i příslušných legislativních lhůt. Prvním milníkem, po němž by mohla sněmovní procedura odstartovat, by mohly být podzimní volby do krajských zastupitelstev a třetiny Senátu. Myslí si to jak Vlček, tak například i ministr zahraničí Karel Schwarzenberg, podle něhož by rovněž nebylo rozumné smlouvy předložit v parlamentu, než skončí předvolební boj krajských a senátních voleb.
Sněmovna mezinárodní smlouvy schvaluje ve dvou krocích, takzvaných čteních. V tom prvním rozhoduje o tom, zda dokument odmítne, nebo ho propustí dál k posouzení výborům. Jestliže tedy první čtení proběhne po podzimních říjnových volbách, pokud smlouvy v tomto prvním čtení odolají předpokládanému tlaku opozice na zamítnutí, a kdyby poslanci dodrželi standardní šedesátidenní lhůtu mezi prvním a druhým čtením, mohlo by druhé čtení, tedy schvalování, přijít na řadu někdy koncem tohoto roku, případně počátkem roku příštího.
Vicepremiér Alexandr Vondra se však už nechal slyšet s předpokladem, že klíčové hlasování se odehraje až po prezidentských volbách v USA, aby měl nový americký prezident možnost se k projektu protiraketové obrany ve střední Evropě vyjádřit. Předseda Sněmovny Miloslav Vlček prohlásil, že ČR stojí o účast v celoevropském protiraketovém obranném systému. "Proto očekáváme výsledky summitu NATO v roce 2009, který se touto možností bude zabývat. Z těchto důvodů není na místě urychlená ratifikace smlouvy," poznamenal.
text: -žam-