Systém ochrany obyvatelstva České republiky je v rámci EU považován za jeden z nejrobustnějších a nejlépe připravených. Nejvyšší kontrolní úřad hodnotí celý systém pouze na vybraných opatřeních využitelných za stavu ohrožení státu a válečného stavu (ukrytí a prostředky individuální ochrany). Tato opatření ale nejsou univerzální pro všechny druhy situací. Platí, že prostředky individuální ochrany i úkryty mají v případě nevojenských situací využití téměř nulové. Celou záležitost je rovněž nutné zasadit do kontextu doby, během které došlo k zásadním změnám. Dnes je preferovaná forma tzv. improvizovaných úkrytů. NKÚ navíc vykládá fakta vytržená z kontextu. Celková kapacita pro zajištění ukrytí je cca 13 % populace. Systém varování a vyrozumění pokrývá svým signálem přes 85 % obyvatel.  V září bude také zprovozněn Národní portál krizového řízení, kde budou mít občané informace k dispozici na jednom místě.

Měkké cíle
Podobně je tomu v případě ochrany měkkých cílů. NKÚ po celou dobu kontroly dával rovnítko mezi systém ochrany měkkých cílů a jeden konkrétní dotační program. Systém ochrany měkkých cílů přitom tvoří celý soubor činností a opatření, které mají pomoci čelit případnému teroristickému nebo závažnému násilnému útoku. Dotační podpora je tedy pouze jedním z článků tohoto systému. Záměnou celého systému a samotnými dotacemi tak, jak to v kontrolním závěru učinil NKÚ, pak vytváří mylný dojem o neexistenci systému ochrany měkkých cílů.

Ministerstvo vnitra vypracovalo Koncepci ochrany měkkých cílů na roky 2017–2020. Přestože se jednalo o časově omezený dokument, principy a pilíře v něm uvedené jsou univerzální. Ministerstvo například vytvořilo metodické materiály, které jsou volně dostupné na webu MV. Koncepce jako dokument je zdrojem dalších aktivit, které se promítají standardně i do pracovní náplně Policie ČR, MV a dalších dotčených resortů.

Ministerstvo vnitra má plán, jak postupovat v posilování odolnosti měkkých cílů, provádí školení jejich provozovatelů a postupuje podle platné koncepce. Zaměřuje se na vzdělávání na všech úrovních a posilování spolupráce mezi provozovateli veřejných míst, samosprávami a složkami IZS. Zvýšení odolnosti měkkého cíle primárně není otázka investic do techniky a materiálního vybavení. Klíčové je především důkladné vyhodnocení ohroženosti, kvalitní nastavení procedur pro rutinu i bezpečnostní incidenty, nastavení komunikačních procesů a organizace a koordinace činnosti osob vyskytujících se pravidelně v daném místě, zejména personálu, jejich příprava, rozdělení stanovených úkolů, pravidelná cvičení a podobně. Zásadní je také příprava managementu daného měkkého cíle na situaci po bezpečnostním incidentu.


Adam Rözler
odbor komunikace Ministerstva vnitra