Drobečková navigace

Úvodní strana / Informační servis / Zpravodajství

Zpravodajství

Ministr vnitra uctil památku válečných veteránů

Ministr vnitra Jan Hamáček (ČSSD) uctil dnes, 10. listopadu 2018, při slavnostním shromáždění a bohoslužbě v kostele sv. Mikuláše památku všech padlých a válečných veteránů a připomněl si sto let od konce 1. světové války.

Projev ministra vnitra při slavnostní bohoslužbě:

,,Vážení přítomní, dámy a pánové,

dnes se tu scházíme v předvečer Dne válečných veteránů, abychom vzpomenuli a uctili padlé všech zemí a národů ve všech bojových konfliktech.

Zdůrazňuji ono slovo VŠECH. Protože tento den nepatří žádné straně, ať vítězné, či poražené. Patří všem obětem všech válek. Každý lidský život má stejnou cenu a každého zmařeného lidského života je stejná škoda.

Velká válka, jejíž konec se stal zároveň začátkem tradice dne veteránů, přinesla do té doby nebývalé hrůzy, ničení a zmar. Vyhasly miliony životů. Čtyři roky válčení změnily velké části území v rozvaliny. Válka zruinovala hospodářství. A to vše do základů otřáslo vírou v lidskou civilizaci, v humanitu a v rozum.

Nesmyslnost a krutost zabíjení na bojištích 1. světové války vystihl John McCrae v básni „Na flanderských polích“. Zde se objevují ony rudé vlčí máky rostoucí na hrobech padlých, jimiž si i dnes připomínáme válečné veterány.

Připomínáme si, že válka je strašné zlo. Ale také si připomínáme, že někdy musíte bojovat, abyste zabránili ještě většímu zlu. Naši veteráni ze zahraničních misí se plným právem řadí po bok vojáků a odbojářů z 1. a 2. světové války. Dnes vzpomínáme i na jejich statečný boj, i na jejich oběti.

Jak jsem řekl, Den válečných veteránů patří všem. Má to být den, který všechny lidské bytosti spojuje v jejich úctě k padlým, nikoli rozděluje v jejich nenávisti k druhým.

Mysleme na to. Právě 1. světová válka, která otřásla lidskou společností a zbořila starý řád, připravila půdu pro nástup nenávistných světovládných ideologií. S různými rozdělujícími panovačnými ideologiemi se potýkáme dodnes.

Překonejme tyto rozdíly. Nenaslouchejme hlasům nenávisti. Buďme vlastenci, ale nebuďme nacionalisty. To nacionalismus zcela nesmyslně vehnal národy do pekla 1. světové války. A pořád otravuje vzduch a brání porozumění mezi lidmi.

Ty rudé vlčí máky rostou na hrobech všech mrtvých bez rozdílu. Věnujme tedy tichou vzpomínku všem padlým všech válek. A mysleme na to, že nikdo z nich si nepřál umřít. Zvláště ne zbytečně. Je na nás, živých, aby oběti veteránů a vzpomínky na hrůzy válek vedly nikoli k horšímu, ale k lepšímu světu. Světu, v němž se nebudeme učit druhé nenávidět, ale spolupracovat s nimi.

Věřím, že takový svět by si přáli i ti, k jejichž poctě máme dnes v klopě květ vlčího máku. Ti, kteří přinesli nejvyšší oběť. Nejhlubší čest jejich památce!"