Efektivnější čerpání finančních prostředků v Olomouckém kraji
Kraj tak vycházel vstříc uchazečům z tohoto regionu o finanční podporu z evropských zdrojů a pomáhal jim jak s přípravou žádostí, tak i následně při realizaci a udržitelnosti projektů. Podmínky, za kterých k těmto konzultacím docházelo, se však v různých obdobích lišily. Zatímco Partnerství pro rozvoj Olomouckého kraje I a II bylo realizováno v rámci opatření 3.3 Společného regionálního operačního programu (SROP) a týkalo se tak čerpání finančních prostředků ze strukturálních fondů, Podpora rozvoje Olomouckého kraje 2008-2010 již napomáhala efektivnějšímu získání peněz pouze z Regionálního operačního programu Střední Morava (ROP). V praxi to znamenalo, že dříve kraj komunikoval se všemi cílovými skupinami, zatímco v posledních letech (2008-2010) bylo poradenství určené jen těm, kteří hodlají využít dotace z ROPu. Nebylo tedy možné konzultovat projekt k žádnému dalšímu sektorovému operačnímu programu. „Takév případě, že si uchazeč či příjemce dotace najal na přípravu či realizaci projektu konzultační firmu, nemohl pro něho kraj poradenství zajišťovat. Příslušný zájemce se tedy musel rozhodnout, zda zvolí firmu a bude si moct náklady na ni profinancovat z poskytnuté dotace, nebo využije možnost konzultací na kraji“, doplňuje Ing. Michaela Pruknerová, vedoucí odboru strategického rozvoje kraje z olomouckého krajského úřadu.
Další odlišností byla existence sítě poradenských míst, takzvaných euromanažerů, která vznikla během fungování projektu Partnerství pro rozvoj Olomouckého kraje. Tvořilo ji dvacet pracovníků, kteří působili jak na všech obcích s rozšířenou působností (třináct v Olomouckém kraji), tak na některých neziskových organizacích či hospodářských komorách. Pro tuto pozici byli důkladně vyškoleni, aby se naučili orientovat ve strukturálních fondech pro svoji cílovou skupinu. V rámci každého správního obvodu obce s rozšířenou působností tak existovalo místo, kam se mohl žadatel přijít poradit. Výhodou bylo, že euromanažer působil přímo v prostředí, kterého se projekty týkaly a snáze dotyčného zájemce mohl navést správným směrem. Také mohl zodpovědět dotazy ke všem operačním programům. Pro nové programovací období 2007 až 2013 se však situace změnila. Každý operační program má svoji vlastní technickou pomoc a tak bylo nutné poradenství omezit jen na ROP, ze kterého je projekt financován. „Je škoda, že se nenašly peníze na udržení této fungující poradenské sítě. Olomoucký kraj se snažil i po skončení projektu přispívat na euromanažery ze svého rozpočtu a překlenout tak období, než dojde k dohodě s Ministerstvem pro místní rozvoj. To má jako řídící orgán Operačního programu technická pomoc možnost euromanažery dále financovat. K dohodě mezi kraji a ministerstvem bohužel nedošlo a síť se rozpadla,“ uvedla vedoucí odboru strategického rozvoje kraje.
Vzdělávání uchazečů o dotaci
Nedílnou součástí Partnerství pro rozvoj Olomouckého kraje bylo pořádání vzdělávacích seminářů a dalších školení. Účastnili se jich zástupci obcí, mikroregionů či neziskových organizací, v menší míře pak podnikatelé. Kromě několika přednášek obecnějšího charakteru se jednalo zejména o příležitost konzultovat na semináři v menší skupince svůj konkrétní projekt. Protože bylo možné zapojit se i do cyklu tří či čtyř běhů, zájemci si mohli projekt za odborného vedení vypracovat a vyzkoušet si tak všechny nezbytné fáze přípravy, například během půl roku. „O školení byl vždycky obrovský zájem. Neměli jsme nikdy problém naplnit jejich kapacitu, naopak jsme museli z přihlášených vybírat a řada školení byla třeba během čtrnácti dnů zcela obsazena,“ dodává k účasti na školeních Ing. Michaela Pruknerová. Také projekt Podpora rozvoje Olomouckého kraje nabízel řadu vzdělávacích kurzů, a to jak zaměřených všeobecně (třeba na problematiku veřejných zakázek nebo vedení účetnictví v průběhu projektu), tak i konkrétně na čerpání finančních prostředků z ROP Střední Morava.
Jako v každém jiném úspěšném projektu, důležitá byla propagace těchto aktivit. V Partnerství pro rozvoj Olomouckého kraje byl vydáván elektronický bulletin a v rámci udržitelnosti v jeho tvorbě kraj ještě nějakou dobu pokračoval. Dalším zajímavým osvětovým nástrojem, který přetrval i do následujícího období (2008-2010), se staly euronástěnky v obcích a na školách. Nainstalováno jich bylo přes dvě stě. „Na euronástěnkách se tak objevovaly aktuální informace o probíhajících výzvách, případně informace, které mohly být užitečné z hlediska využití strukturálních fondů a nebo i pro zvýšení povědomí o Evropské unii a její činnosti,“ uvádí Ing. Michaela Pruknerová. O úspěšných projektech informoval čtvrtletník Regionálního operačního programu , který vycházel v rámci projektu Podpora rozvoje Olomouckého kraje 2008-2010. Pravidelně aktualizované informace nabízely i webové stránky Olomouckého kraje , kde lze dohledat výstupy projektu, strategické materiály nebo již zmiňované bulletiny (ke stažení ve formátu PDF).
Důležitý také byl zásobník projektových námětů. Lze totiž očekávat, že projekty nevznikají až v okamžiku vyhlášení výzvy, ale jsou v území připravovány dlouho dopředu a právě ty se do databáze zařadily. „Mohli jsme tak upozornit žadatele na výzvu, která by pro něj byla vhodná. Zásobník námětů byl průběžně aktualizován, protože se data shromažďovala již v roce 2007 a za tu dobu mohlo v projektech dojít ke změnám,“ upřesňuje Ing. Michaela Pruknerová.
Vyhlašování výzev regionálního operačního programu
Regionální program Střední Morava je určen pro území Olomouckého a Zlínského kraje. Při stanovování výzev je tedy nezbytná spolupráce jak s Úřadem regionální rady, tak Zlínským krajem.„Vznikly pracovní skupiny pro jednotlivé oblasti podpory i pro prioritní osy. Při přípravě výzev si oba kraje na setkání sdělí své požadavky a názory. Úřad regionální rady vyhotoví pak společné stanovisko pro Výbor regionální rady, v jehož kompetenci je schválit rozsah a zaměření výzvy,“ podotýká Ing. Michaela Pruknerová.
V regionálním operačním programu jsou podporovány následující prioritní osy: 1 Doprava, 2 Integrovaný rozvoj a obnova regionu, 3 Cestovní ruch a 4 Technická pomoc. Alokace regionálního operačního programu se rozdělila následovně – 38,8 procent na dopravu, 39,4 procent na integrovaný rozvoj a obnovu regionu a 18,5 procent na cestovní ruch, zbývající 3,3 procenta pak byla vyhrazena na technickou pomoc. Z prioritní osy 4 jsou financovány, jak správa samotného projektu kraje, tak provoz Úřadu regionální rady.
Důležitým podkladem pro rozhodování o tom, zda vůbec výzvu vypsat, či ji třeba omezit na určitá území, jsou strategické dokumenty a analýzy kraje, případně dalších subjektů. Tyto materiály vznikly díky projektu Partnerství pro rozvoj Olomouckého kraje. Například byla na základě požadavku odboru školství provedena analýza celoživotního vzdělávání. Zmapován byl počet a umístění zařízení, která jsou schopna výše uvedené vzdělávání poskytovat. Jiným takovým materiálem pro definici okruhu projektů (konkrétně pro podoblast v rámci prioritní osy tři zaměřenou na výstavbu akvaparků, golfových hřišť a výstavišť) byla studie na infrastrukturu cestovního ruchu. Výsledkem analýzy bylo doporučení nevyhlašovat samostatnou výzvu na akvaparky, ale v rámci území Olomouckého kraje finanční prostředky alokovat na golf a výstavnictví pro město Olomouc.
Při výběru vhodných témat pro zpracování analýz se bohužel v té době nemohlo vycházet z konkrétních údajů o tom, jaký je o čerpání finančních prostředků pro určitou oblast zájem. Projekt technické pomoci se seznamem plánovaných aktivit byl totiž předkládán na Úřad regionální rady dříve, než vůbec mohlo dojít k vyhlášení výzev. „Třeba v rámci oblasti podpory 2.3.2. Sociální infrastruktura se pro vymezenou skupinu od 500 do 5000 obyvatel stalo, že většina žádostí se týkala sportovišť. Téměř zcela chyběly projekty například na rekonstrukci kulturních zařízení,“ vysvětluje Ing. Michaela Pruknerová.
Přehled o výzvách získáte ze statistik ve zprávě o činnosti na stránkách Úřadu regionální rady. Zájem o první výzvy v rámci ROPu byl značný. Jak uvádí výroční zpráva z roku 2008, „s enormním přetlakem zájemců o podporu (při zohlednění hranice nad 300 procent) bylo sedm oblastí/podoblastí podpory“. Například na podoblast 1.3 Bezmotorová doprava – 385 procent, 3.3.2 Podnikatelská infrastruktura a služby na území definovaném oblastí podpory 3.2 – 570 procent a 2.2.5 Infrastruktura pro rozvoj volnočasových aktivit dokonce 765 procent. Jediná oblast podpory, kterou se nepodařilo vyčerpat, byla regenerace brownfields.Ing. Michaela Pruknerová to přikládá skutečnosti, že při stanovení výzev bylo nutné zohlednit, aby nedošlo k překryvu s nabídkou operačního programu Podnikání a inovace. Rozsah činností, které ROP pak mohl v tomto oboru podpořit, byl omezený.
V nastoupeném trendu podpory uchazečů o dotace Olomoucký kraj pokračuje a připravil na následující období další projekt Podpora rozvoje Olomouckého kraje 2010-2012. K nejbližším aktivitám pro letošní rok patří například organizace semináře k problematice zákona o veřejných zakázkách či vydání publikace Úspěšné projekty venkova Olomouckého kraje.
text Ivana Jungová
foto archiv Olomouckého kraje