Přístup k datům ve veřejné správě usnadněn
Daňové přiznání se letos poprvé mohlo podávat přes systém datových schránek. Na co se mají obce připravit s příchodem registrů či na jaké projekty jsou požadovány finanční prostředky ze strukturálních fondů, se dozvíte v rozhovoru s náměstkem ministra vnitra pro informatiku Ing. Jaroslavem Chýlkem, MBA.
Jak pokročila elektronizace veřejné správy v České republice?
Elektronizace by mohla jít rychleji, ale i tak se daří vize naplňovat. Projekty jako Czech POINT jsou pro občany obrovským přínosem. Už není nutné stát celé hodiny frontu na výpis z rejstříku trestů nebo zasílat žádost s tím, že výsledek obdržíte až za čtrnáct dní.
eGovernment přináší výhodu zejména v tom, že se přechází od tištěných k elektronicky podávaným formulářům...
S příchodem datových schránek se otevírá řada dalších možností. Nově se jedná o formuláře pro podávání daňových přiznání, které připravilo Ministerstvo financí. Prostřednictvím datových schránek lze podávat daňové přiznání, které se automaticky přenáší ke zpracování do systému finančních úřadů. Dle mého názoru jde o první viditelný úspěch a převedeny by postupně měly být veškeré existující formuláře.
Elektronická podání probíhala již dříve přes Portál veřejné správy. Tato možnost zůstává i nadále?
Přes Portál veřejné správy je stále možné zasílat určitá podání. Myslím si ale, že není dobré vytvářet dva paralelní komunikační kanály. Provoz transakční části Portálu veřejné správy stojí desítky miliónů korun ročně, přitom systém datových schránek je schopný elektronická podání řešit. Výhodnější by bylo, aby veškerá on-line komunikace probíhala pouze přes datové schránky. Ale k tomu, aby například Česká správa sociálního zabezpečení byla vůbec schopná akceptovat podání přes datovou schránku, je zapotřebí upravit jejich spisovou službu. Jednání s Českou správou sociálního zabezpečení se budou odvíjet od úspěchu žádosti o financování uvedeného projektu ze strukturálních fondů.
Bude tedy dále rozvíjen Portál veřejné správy?
Zatímco transakční část Portálu veřejné správy již dále podporovat nechceme, informační by měla i nadále zůstat v provozu. Je důležité, aby měl občan k dispozici rozhraní, přes které se může dostat k potřebným informacím o veřejné správě. Portál by měl získat modernější design, ale i background. Během letošního roku by pak měla být spuštěna jeho nová verze.
Jak elektronizace veřejné správy probíhá v zahraničí? V předcházejícím rozhovoru v čísle 25/2009 jste zmiňoval Rakousko a Dánsko.
V Rakousku mají výborně zpracovanou elektronickou identifikaci občana. Všichni občané obdrželi čipové karty, což znamenalo velké finanční náklady. Samozřejmě tam jsou zavedeny základní registry. Připomenout se dá i dobře fungující spolupráce mezi centrálními orgány, kraji a obcemi. V Dánsku jsou ještě o krok dál, kdy se k elektronickému občanskému průkazu a základním registrům přidala i návaznost na bankovní a další komerční systémy. U nás k tomu asi také časem dospějeme, ale v této chvíli se tím nezabýváme.
Jak by měly vypadat elektronické občanky v České republice?
Elektronické občanky nebudou nutně obsahovat čip. Budou se objevovat ve dvou variantách, jak s čipem, tak bez něho. V současné době se diskutuje, co by mělo být jeho součástí. Elektronická občanka by mohla nahradit na 120 průkazů, které různé orgány veřejné správy občanům vydávají, jako je například jeřábnický, svářečský průkaz, rybářský lístek, lovecký, zbrojní průkaz atd.
Už byly stanoveny náklady na elektronizaci veřejné správy?
Náklady na elektronizaci veřejné správy nejsou zatím známy. Je podepsáno memorandum mezi Ministerstvem vnitra a Asociací krajů, které obsahuje závazek ke zjištění nákladů na elektronizaci, to znamená výše provozních nákladů všech plánovaných projektů. Probíhá zpracování zadávací dokumentace a bude vypsáno výběrové řízení na zpracovatele takové analýzy. Ve druhé polovině roku by analýza mohla být dokončena.
Jak hodnotíte průběh datových schránek?
Prostřednictvím informačního systému datových schránek již bylo zasláno 6 300 000 zpráv. Denně překračujeme 100 000 zpráv. Po technické stránce jsme spokojeni. Bylo ale zapotřebí reagovat na nejasnosti související například s konverzí dokumentů. Vzniká tedy legislativní skupina, která stanoví jednotnou metodiku.
Jak se osvědčilo zavedení elektronické faktury?
Bohužel se úplně nepovedlo rozběhnout její rozsáhlejší využívání. Pravděpodobně to souvisí s cenou datové zprávy, která je po změně DPH osmnáct korun a na finální cenu 9,90 se má snížit až po dosažení určité hranice odeslaných zpráv. Přemýšlíme nad tím, jakým způsobem dospět ke zlevnění rychleji.
Jaké změny byly v systému datových schránek provedeny?
Umožnili jsme privátní přístup k datovým schránkám pro velké zákazníky systému, jako jsou Ministerstvo spravedlnosti a některé další vybrané subjekty. Tím jsme pro tyto zákazníky eliminovali zablokování komunikace díky přetížení systému způsobeného nekorektním jednáním jiného uživatele. Implementovány byly také drobné úpravy vyplývající z bezpečnostního auditu. Přibyly tak nové nástroje pro lepší zabezpečení informačního systému. Systém je také průběžně optimalizován, k čemuž slouží pravidelné odstávky.
Chystá ministerstvo k datovým schránkám legislativní změny?
Patrně se je do voleb nepodaří uskutečnit. Vyhláškou ale budeme nově upravovat způsoby přihlašování. Ke stávajícím dvěma způsobům, pomocí jména a hesla nebo jména, hesla a čipové karty s certifikátem, by se měla připojit možnost přihlásit se jménem, heslem a zadáním kódu, který občan obdrží pomocí SMS – obdobně jako to funguje u internetového bankovnictví. Každý si pak může zvolit pro sebe vyhovující stupeň zabezpečení. Vyhláškou plánujeme také upravit formáty příloh, které mohou být k datové zprávě připojeny. V neposlední řadě je připravována služba pro ověření pravosti datové zprávy v případě, že je po čase zapotřebí zjistit, zda datová zpráva prošla informačním systémem.
Byl vyřešen problém s vyhledáváním adresátů datových zpráv?
Vypadá to, že se problém bez legislativní změny nepodaří odstranit, protože identifikátor datové schránky je ze zákona neveřejný údaj. V případě, že se dostaneme k návrhu legislativních změn, tak by to byla jedna z nich.
Datum zprovoznění základních registrů byl o rok prodloužen. Proč k tomu došlo?
Získáváme delší čas na realizaci systému, který je velice komplikovaný. Například v Dánsku zaváděli registry čtyři roky. Vzniknout by měl registr obyvatel, osob, práv a povinností, územní identifikace nemovitostí a adres, informační systém základních registrů a generátor identifikátorů občana. Po spuštění registrů už občané nebudou muset hlásit ty samé údaje na několika úřadech, ale postačí jeden zápis do základního registru. I úředníkům by to mělo usnadnit práci. Na základě role definované v systému by se měli rovnou dostat k potřebným údajům.
Jakou roli budou při zavádění základních registrů zastávat obce?
Na začátku se pro ně nebude nic měnit, budou stejným způsobem zadávat data, která se jenom budou přesouvat do jiných datových struktur, nových agendových systémů. Ve chvíli, kdy vznikne registr práv a povinností, budou úřady přiřazovat role jednotlivým úředníkům, aby pak měli zajištěn přístup k datům. V roce 2011 bude docházet k připojování systémů, které spravují obecní a krajské úřady. Jedná se například o seznamy voličů a vůbec všechny agendy v přenesené působnosti.
Budou tedy vznikat nové systémy na obcích a bude to pro ně znamenat finanční zátěž?
Spíše se bude jednat o přizpůsobení agend, jejichž jsou správci. Potřebujeme také přizpůsobit infrastrukturu, aby všechny kraje, obce byly přibližně stejně připraveny a zapojeny. Pro uvedené je možné využít speciální výzvu, kde jsou za tímto účelem alokovány prostředky. Kraje tak mají čas se připravit. Jinak zavedení systému by naopak mělo přinést spíše úsporu tím, že dojde ke snížení administrativní náročnosti úkonů.
Jak budete základní registry ve vztahu k obcím propagovat?
Kampaň by měla být zahájena konferencí Internet pro státní správu a samosprávu v Hradci Králové, kde jsou základní registry hlavním nosným tématem a jeden z bloků bude věnován i významu pro obce či kraje. Bude tam prostor pro zodpovězení otázek a mimo jiné i prezentaci řešitelů registrů. Ve vysvětlující kampani hodláme pokračovat i po konferenci. Připravujeme také žádost o dotaci ze strukturálních fondů na vytvoření rozsáhlého informačního webu pro základní registry, který bude mít na starosti Úřad správy základních registrů.
Jak daleko je příprava na čerpání finančních prostředků na projekty eGevernmentu ze strukturálních fondů?
Ve většině případů k faktickému čerpání ještě kousek zbývá. Za poslední půlrok se ale učinil obrovský skok dopředu, kdy odbor strukturálních fondů na ministerstvu vypisuje jednu výzvu za druhou. Na eGovernment je alokováno osmnáct miliard z Integrovaného operačního programu a pět miliard v korunách z Operačního programu pro lidské zdroje a zaměstnanost. Na vypsaných výzvách už se blížíme k devadesáti procentům stanovené částky. Myslím, že nehrozí, že bychom některé peníze nebyli schopni vyčerpat.
Jaké projekty ministerstva budou tímto způsobem financovány?
Jedná se například o komunikační infrastrukturu veřejné správy. Finanční prostředky chceme získat také na registry či na úpravu agendových informačních systémů, to znamená na evidenci obyvatel či cizinecký informační systém, nebo na tvorbu portálu pro digitální mapu veřejné správy. Zastřešujeme i projekt operačních středisek, ve kterém jde o propojení záchranné služby, policie a hasičů.
Jaké další projekty eGovernmentu budou následovat?
Nejvyšší prioritou jsou základní registry a na to navázané projekty týkající se infrastruktury či editačních systémů. Ke všem projektům eGovernmentu je zapotřebí stanovisko útvaru hlavního architekta, zda zapadají do celkového konceptu. Za loňský rok se tak tento útvar vyjadřoval k 33 projektům a jenom za první dva měsíce letošního roku ke 47 projektům. Je tedy schválených 80 centrálních projektů, k tomu je třeba připočíst projekty z krajů a obcí. Projektů, které se jeví jako užitečné, je celá řada. I na jiných ministerstvech, jako například ve zdravotnictví eHealth, nebo portál Ministerstva pro místní rozvoj pro veřejné výběrové řízení. Záleží na tom, které projekty budou nezávislými hodnotiteli vybrány a získají tak finanční zdroje ze strukturálních fondů.
text Ing. Ivana Jungová