Bezpečnostní výzkum  

Přejdi na

Státní služba  


Rychlé linky: Mapa serveru Textová verze Rozšířené vyhledávání


 

Hlavní menu

 

 

Vyšší daň z nemovitostí nezhojí ztráty v příjmech

 

Primátorů statutárních měst jsme se zeptali, jakou částku představuje v jejich městském rozpočtu daň z nemovitosti, ovlivňuje-li ji v obci místní koeficient a jak vnímají fakt, že poslední novela zákona o dani z nemovitosti zvyšuje sazbu daně na dvojnásobek. Zeptali jsme se i na to, co soudí o hledání dalších cest v systému výběru daně, která je výsostným příjmem obecních rozpočtů.    
 
Ing. Werner Hauptmann, primátor města Karlovy Vary
V našem městě přináší letos daň z nemovitosti 40 miliónů korun. Je to dvojnásobek oproti předchozímu roku, protože místním koeficientem jsme ji pro letošek navýšili dvojnásobně. A protože se v příštím roce sazba daně zdvojnásobuje ještě ze zákona, očekáváme výběr kolem 70 miliónů korun. Očekávaný propad v daňových příjmech města ale tato částka zdaleka neřeší, činí totiž za letošní rok 145 miliónů korun. A tomuto problému, myslím, čelí drtivá většina územních samospráv. Pokud jde o způsob vyměření daně, zdá se, že z praktického hlediska je účelné vyměřovat ji i nadále na základě velikosti nemovitosti, která je snadno doložitelná a obvykle se dlouhodobě příliš nemění. Použít k vyměření cenu by bylo daleko složitější. U nemovitostí, které jsou dlouhodobě užívány stejnými majiteli, by si to vyžadovalo stanovení znaleckých posudků, nebo použití jiných instrumentů. I když v některých státech tvoří daň z nemovitosti základ municipálních rozpočtů, my ji chápeme jako daň principiálně spjatou s obcí či městem, které ji vybírají. Na rozdíl od daní příjmových, spotřebních či nepřímých je tato daň relativně zaručena a stálá, neměla by tolik podléhat výkyvům ekonomiky.  Aby se ale v současném systému rozpočtového určení daní stala alespoň podobně silným zdrojem jako daně sdílené, musela by být mnohonásobně navýšena, na což ovšem není společnost v tuto chvíli dostatečně připravena. Výtěžek daně z nemovitosti by měl především sloužit k posilování infrastruktury daného města či obce. Filosoficky vzato, pokud platím municipalitě za to, že mám v jejím katastru nemovitost, očekávám, že se na oplátku ke své nemovitosti dostanu po kvalitní cestě, budu napojen na vodovodní řad a kanalizaci.
 
Mgr. Juraj Thoma, primátor města České Budějovice
Už od roku 2005 se u nás formou daně z nemovitosti vybere kolem 35 miliónů korun. Sazbu pro rok 2009 jsme místním koeficientem nenavýšili, což se ukázalo, vzhledem k uzákonění vyšší sazby v příštím roce jako prozřetelné. Jinak bychom byli dnes před problémem, jak koeficient snížit nebo zrušit.
 
Ing. Jiří Kittner primátor města Liberec
V Liberci byla pro letošní rok daň z nemovitosti dvojnásobně navýšena místním koeficientem. Protože se ale pro příští rok sazba daně zvyšuje ze zákona, začali jsme v zastupitelstvu, bezprostředně po přijetí příslušného zákona, projednávat návrh na zrušení místního koeficientu. V roce 2008 činil u nás příjem z daně přibližně 35 miliónů korun, pro rok 2009, kdy platil navyšující místní koeficient, je počítáno se 70 milióny korun. Ztráty týkající se příjmu z rozpočtového určení daní nemůže ale tato částka kompenzovat. Pohybují se kolem 150 miliónů korun. Navíc zcela neplatí matematika, že násobek koeficientu odpovídá násobku příjmu. Pokud jde o další směřování v oblasti daně z nemovitosti, přišlo by mi například nesmyslné, aby stát určoval nějaký vývoj této daně. Jde o příjem obcí a stanovení její výše by mělo být na obcích.
 
 
Lukáš Ženatý, náměstek primátora Ostravy
V Ostravě se daň z nemovitosti místním koeficientem nezvýšila. V roce 2008 činil její výnos přes 113 miliónů korun, v polovině letošního listopadu přes 68 miliónů. Celkový výnos z daně se převádí na naše městské obvody, podle toho, v kterém z nich se poplatná nemovitost nachází. Zdvojnásobení daňové sazby, myslím, starostové přivítají a to z důvodu omezení jiných rozpočtových příjmů. Pokud jde o úvahy týkající se například způsobu výběru této daně, je především nezbytné, aby byla zachována její výlučnost z pohledu rozpočtového určení daní, aby byla stoprocentním příjmem obce, v níž se nemovitosti nachází.
 
Ing.Vladimír Duchek, Ph.D., náměstek primátora Plzně
Možnost navýšit daň z nemovitosti místním koeficientem jsme nevyužili. Nevidíme důvod pro další zvyšování daňové zátěže obyvatel a proto raději řešíme problémy vyvolané krizí snižováním výdajů. Příjem z této daně u nás činí 79 miliónů korun ročně a pokud jde kompenzaci stagnace daňových příjmů
rozpočtu města Plzně touto cestou, je skoro zanedbatelná. Daň z nemovitosti chápu jako druhé zdanění již jednou pořízeného majetku. Její význam je vyšší u menších obcí, s vyšším počtem obyvatel její podíl na příjmech do obecních rozpočtů klesá. Vzhledem k tomu, že podíl daně z nemovitosti na všech daňových příjmech obcí jsou pouhá dvě procenta, nejedná se o významnou položku ani v příjmech rozpočtu našeho města. Nyní počítáme s tím, že příjem daně se přeci jen trochu zvýší a to nejen v důsledku zdvojnásobení sazby v příštím roce, ale také proto, že v příštím roce končí osvobození od daně pro majitele novostaveb, což se u nás týká přibližně tří tisíc poplatníků. Kdyby Poslanecká sněmovna, oproti původnímu záměru vlády, nevyňala z režimu zdvojnásobení sazby zemědělské a podnikatelské nemovitosti, mohl být výběr této daně v příštím roce ještě vyšší. Mám-li vyslovit vlastní názor, domnívám se, že zákonné zvýšení sazeb daně z nemovitosti je cesta, jak ad hoc řešit problémy české ekonomiky, kdy tíhu ponesou především fyzické osoby. To, že se nezvyšuje daň ze zemědělské půdy, je ve vazbě na daň z nemovitosti v našem městě zanedbatelné. Pokud jde o debatu k systému výběru a kriteriím pro vyměření této daně, považuji především za nesmysl úvahu, aby ji vybíral, namísto finančního úřadu, nově zřízený obecní úřad. K systému, který ze sta procent určuje výnos obecním rozpočtům, nemám výhrady. Má správnou logiku a administrativa s ním spojená je tudíž dobře proveditelná. Teorie praví, že daň z nemovitosti by měla, tak, jako ostatně všechny daně, sloužit k přerozdělování a uspokojování veřejných potřeb. Daně ale nikdy nejsou a priori spravedlivé. Každý stát má svůj systém, který vychází z historických zkušeností v daném místě.

 
Jaroslav Kubera, primátor města Teplice
Pro letošní rok jsme sazbu daně navýšili trojnásobně a pak jsme uvažovali o snížení na dvojnásobek, jenže do toho přišlo schválení novely zákona o dani z nemovitosti v „úsporném balíčku“ (vládní předloze zákona zahrnujícího soubor novel k úsporám ve státním rozpočtu na rok 2010 – pozn. redakce), takže pro příští rok se u nás navyšující místní koeficient uplatňovat nebude. Dá se říct, že se způsobem, jak byl zákon o dani z nemovitosti pro příští rok upraven, spokojen nejsem. Z důvodu, jak byl načasován i proto, jak byl nastaven. V obcích se očekává propad příjmů z rozpočtového určení daní a jako částečná kompenzace jim byla dána možnost být vykonavateli nepopulárního opatření vůči místním obyvatelům,jakým je výběr vyšší daně. Všechny budou plošně vybírat dvojnásobnou daň. Navíc, nikoliv od všech majitelů nemovitostí, protože na návrh Poslanecké sněmovny budou pardonováni majitelé zemědělských pozemků a podnikatelských nemovitostí. Daň z nemovitosti, ze sta procent náležející obci, by měla významně saturovat místní infrastrukturu. Jenomže tomu tak není. Platí ji jen majitelé nemovitostí. A já bych byl pro to, aby na infrastrukturu v obci přispíval každý, kdo ji užívá. Nejen majitel domu, ale i jeho nájemník. Všichni, kdo v obci bydlí. Proto bych daň z nemovitosti, ale i většinu místních poplatků zrušil a místo toho zavedl něco jako „infrastrukturní“ daň, která by zahrnula poplatek ze všech obcí poskytovaných služeb, které jsou pro její obyvatele společné. Ne každý obyvatel má například psa, ale všichni užívají vodovod, chodníky nebo třeba odvoz komunálního odpadu.
 
Text: Alexandra Štefanová
 

vytisknout  e-mailem