Přibyslavice
(Kraj Vysočina)
PřibyslaviceOsada na Českomoravské vysočině je zmiňována v roce 1231 jako středisko rozlehlé provincie patřící Konstancii Uherské, vdově po králi Přemyslu Otakaru I. Tehdy již v Přibyslavicích stál pozdně románský kostel tvořící zřejmě součást zeměpanského dvorce. V roce 1371 odkázal moravský markrabě Jan Jindřich ves, náležející k panství hradu Rokštejna, jednomu ze svých synů. Mladší dějiny Přibyslavic jsou spjaty s osudy brtnického panství, které vlastnili Valdštejnové a od roku 1623 příslušníci hraběcího a později knížecího rodů Collaltů. Za jejich vlády se ves stala vyhledávaným poutním místem a byl vybudován nový barokní chrám Nanebevzetí Panny Marie. V roce 1690 pak byla v Přibyslavicích založena papírna. V současnosti žije v obci při řece Jihlavě přibližně osm set stálých obyvatel.
Znak udělil Přibyslavicím v roce 2008 předseda PS PČR současně s praporem. V modro-červeně polceném štítu vyrůstá stříbrný patriarší kříž. Vpravo jej provází stříbrná růže s prázdným semeníkem a vlevo stříbrná lví hlava se zlatou korunkou a jazykem. Znak připomíná někdejší příslušnost Přibyslavic k zeměpanským zbožím a současně jejich poutní tradici.
Kresba: Lubomír Zeman
Text: Jan Zachar