Opotřebení podešve obuvi v závislosti na čase
prof. PhDr. Jiří STRAUS, DrSc., katedra kriminalistika Policejní akademie ČR v Praze, kpt. Mgr. Martin VOMÁČKA, Kriminalistický ústav P ČR Praha
Od vzniku trasologické stopy k zajištění srovnávacího materiálu (obuvi) může uplynout různá doba, po kterou byla obuv nošena, a proto je při zkoumání nutno brát v úvahu i časový aspekt. Opotřebení obuvi v čase úzce souvisí se změnou již vytvořených individuálních znaků, které byly odraženy ve stopě a zajištěné na místě trestného činu. Proto je důležité zjistit míru vlivu používání obuvi na vytváření tvarových změn již vzniklých individuálních znaků, na jejich zánik nebo vznik zcela nových. V současné době je v odborné literatuře velice podrobně rozpracován princip identifikace objektu na základě individuálních znaků. Časové hledisko, související se změnou těchto individuálních znaků v souvislosti s délkou používání obuvi (tedy od vzniku stopy až k zajištění srovnávacího materiálu obuvi), není nikde v dostupné odborné literatuře zpracováno. Proto jsme se rozhodli zaměřit výzkumný úkol do této oblasti.
Cílem výzkumu bylo zmapování mechanického opotřebení podešví obuvi s přihlédnutím na vznik, změnu a zánik individuálních znaků u různých typů podešví. Výzkum byl proveden ve spolupráci katedry kriminalistiky PA ČR s Kriminalistickým ústavem Policie ČR Praha. Cílem výzkumného úkolu bylo zjistit, po jak dlouhé době dojde k opotřebení obuvi a tím vzniku, změně nebo zániku individuálních identifikačních znaků na podešvi obuvi. Vzhledem k tomu, že od vzniku trasologické stopy k zajištění srovnávacího materiálu může uplynout různá doba, po kterou byla obuv nošena, je při zkoumání nutno brát v úvahu i časový aspekt. Proto je velice důležité zjistit, do jaké míry vlivem používání obuvi dochází k tvarovým změnám již vzniklých individuálních znaků, kdy zanikají nebo se vytvářejí nové.
V rámci trasologického expertizního zkoumání je mimo jiné třeba zodpovídat otázky, týkající se doby používání (stáří) obuvi. V těchto případech se předložená obuv zkoumá globálně, vnější a vnitřní vyhodnocení svršku obuvi a stupeň ošlapání podešve. Na základě souhrnu zjištěných skutečností expert stanoví pravděpodobný závěr a zodpoví otázku. Zároveň při vyhodnocování zajištěné stopy a předložené obuvi musí mít na zřeteli časové hledisko, tedy dobu, která uplynula od vytvoření stopy k zajištění obuvi. Čas, po který byla obuv nošena (používána), má významný vliv na stanovení předpokládaného stáří obuvi (dobu nošení) a změnu individuálních znaků – identifikátorů. Mimo jiné souvisí časový aspekt i s problematikou vedení sbírek zajištěných stop na místech trestných činů. Prakticky jde o to prokázat, jak dlouhou dobu si stopa, založená ve SBÍRCE STOP, uchová svou výpovědní hodnotu a možnosti individuální identifikace vůči obuvi, která stopu vytvořila a nebyla doposud zajištěna. Zjištění rámcového časového horizontu změn identifikátorů přispěje k řešení otázek, související s časem, po kterou budou založené stopy vedeny v aktivní části sbírek.
Cílem výzkumu bylo zmapování mechanického opotřebení podešví obuvi s přihlédnutím na vznik, změnu a zánik individuálních znaků u různých typů podešví. Výzkum byl proveden ve spolupráci katedry kriminalistiky PA ČR s Kriminalistickým ústavem Policie ČR Praha. Cílem výzkumného úkolu bylo zjistit, po jak dlouhé době dojde k opotřebení obuvi a tím vzniku, změně nebo zániku individuálních identifikačních znaků na podešvi obuvi. Vzhledem k tomu, že od vzniku trasologické stopy k zajištění srovnávacího materiálu může uplynout různá doba, po kterou byla obuv nošena, je při zkoumání nutno brát v úvahu i časový aspekt. Proto je velice důležité zjistit, do jaké míry vlivem používání obuvi dochází k tvarovým změnám již vzniklých individuálních znaků, kdy zanikají nebo se vytvářejí nové.
V rámci trasologického expertizního zkoumání je mimo jiné třeba zodpovídat otázky, týkající se doby používání (stáří) obuvi. V těchto případech se předložená obuv zkoumá globálně, vnější a vnitřní vyhodnocení svršku obuvi a stupeň ošlapání podešve. Na základě souhrnu zjištěných skutečností expert stanoví pravděpodobný závěr a zodpoví otázku. Zároveň při vyhodnocování zajištěné stopy a předložené obuvi musí mít na zřeteli časové hledisko, tedy dobu, která uplynula od vytvoření stopy k zajištění obuvi. Čas, po který byla obuv nošena (používána), má významný vliv na stanovení předpokládaného stáří obuvi (dobu nošení) a změnu individuálních znaků – identifikátorů. Mimo jiné souvisí časový aspekt i s problematikou vedení sbírek zajištěných stop na místech trestných činů. Prakticky jde o to prokázat, jak dlouhou dobu si stopa, založená ve SBÍRCE STOP, uchová svou výpovědní hodnotu a možnosti individuální identifikace vůči obuvi, která stopu vytvořila a nebyla doposud zajištěna. Zjištění rámcového časového horizontu změn identifikátorů přispěje k řešení otázek, související s časem, po kterou budou založené stopy vedeny v aktivní části sbírek.