Naše cesta k eGovernmentu je pro Unii inspirativní
Významný podíl na agendách spojených s českým předsednictvím v Radě EU má rozvoj eGovernmentu, který se právem stává vlajkovou lodí pozitivních proměn veřejné správy i další kvalitativní změny, jimiž ministerstvo prošlo v poslední době, aby naplnilo vizi uživatelsky vlídnější a vstřícnější instituce. To jsou některé z otázek, o nichž jsme hovořili s ministrem vnitra Ivanem Langerem.
Pane ministře, jaký je váš názor na úlohu menších zemí při výkonu předsednictví v Radě EU? Nakolik zajímá velké státy schopnost kreativity a neotřelého pohledu na formulování společných cílů, jimiž mohou malé země chod půlmiliardového kolosu ovlivnit?
Víte, já nemám rád dělení na malé a velké členské státy a nemyslím si, že by předsednictví malých zemí bylo méně významné než předsednictví zemí větších. Zároveň si nemyslím, že by předsednictví menší země automaticky znamenalo kreativnější přístup. Každá země je jiná a každá přináší do evropské agendy svůj vlastní pohled, který odráží její historické zkušenosti a zkušenosti z domácí politické scény. V médiích slyšíme v souvislosti s předsednictvím většinou jen o prosazování vlastních priorit a o tom, že ty se malým zemím jen těžko prosazují. Je třeba ale zdůraznit, že předsedající země by měla fungovat především jako mediátor, jako určitý propojovací článek všech ostatních členských států, který je schopný dovést rozdílné názory ke konsensu. A pokud byste tedy chtěl dodržovat dělení na malé a velké státy, pak si vezměme například velikostí i počtem obyvatel malé Dánsko, které i přes tyto možné handicapy dokázalo překonat všechny neshody členských i nečlenských států a vyjednalo vstupní podmínky pro všech deset členských zemí, které přistoupily v roce 2004.
Musím ještě dodat, že za tu dobu, co jsem ministrem, jsem zažil již několik předsednictví, a mohu tedy z osobní zkušenosti říci, že u konkrétních problematik záleží především na individuální schopnosti vyjednávat a ne na velikosti státu, který reprezentujete. A pokud mohu mluvit za Ministerstvo vnitra, tak vím, že na našich pracovních skupinách nás zastupují velmi schopní lidé a že jejich úroveň je naprosto srovnatelná s experty ze zemí, které mají s předsednictvím mnohem větší zkušenosti. Já proto nemám obavy, že bychom jako malá země měli být jakýmkoliv způsobem limitováni.
Musím ještě dodat, že za tu dobu, co jsem ministrem, jsem zažil již několik předsednictví, a mohu tedy z osobní zkušenosti říci, že u konkrétních problematik záleží především na individuální schopnosti vyjednávat a ne na velikosti státu, který reprezentujete. A pokud mohu mluvit za Ministerstvo vnitra, tak vím, že na našich pracovních skupinách nás zastupují velmi schopní lidé a že jejich úroveň je naprosto srovnatelná s experty ze zemí, které mají s předsednictvím mnohem větší zkušenosti. Já proto nemám obavy, že bychom jako malá země měli být jakýmkoliv způsobem limitováni.
Výrazně jste se podílel na integraci České republiky do schengenského prostoru. Jak může Česká republika uprostřed všech turbulencí, které už dávno probíhají bez ohledu na hranice zemí, přispět k větší evropské bezpečnosti?
Nejdříve musím zdůraznit, že další rozvoj schengenské spolupráce je jednou z našich hlavních priorit předsednictví. Rozvoj evropského prostoru volného pohybu osob při současném posilování jeho bezpečnosti a náležité ochraně základních práv a svobod patří v současnosti mezi hlavní a nejdynamičtější oblasti unijní spolupráce.
Jsme si dobře vědomi, že odstranění kontrol na vnitřních hranicích a s tím související volný pohyb s sebou logicky přináší zvýšená bezpečnostní rizika. Aby byla nadále zachována vysoká úroveň bezpečnosti občanů EU, je nutné přijmout kompenzační opatření, zejména ve formě zesílené policejní spolupráce či využívání Schengenského informačního systému - tedy společné databáze schengenských států obsahující údaje o hledaných osobách, nežádoucích cizincích či ukradených vozidlech, které přineslo výrazné úspěchy a ulehčilo českým orgánům pátrání po osobách a věcech.
Česká republika oslavila před necelým měsícem spolu s dalšími osmi členskými státy Evropské unie první rok od svého vstupu do Schengenu. Pokud si uvědomíme zkušenosti s totalitním systémem, o to více nás těší, že můžeme nyní užívat práva volného pohybu v rámci schengenského prostoru. Symbolicky se tak pro nás završilo období pomyslného rozdělení Evropy na Západ a Východ. Celková zkušenost České republiky z členství v Schengenu je jednoznačně pozitivní: napomáhá mimo jiné rozvoji přeshraniční spolupráce, rozvoji příhraničních území a budování sousedských vztahů.
Hlásil jste se také k nezbytnosti snižovat administrativní náklady, uplatňovat účinná regulatorní opatření. I to je zvýrazněno v českých prioritách usilujících o Evropu konkurenceschopnou a otevřenou. Nakolik jsou související opatření, například tzv. smart administration, účinná v rámci vašeho resortu a v souvislostech globální ekonomické recese?
Snažíme se snižovat nadměrnou administrativu v ekonomických souvislostech především snížením počtu úředníků. Programové prohlášení vlády požadovalo snížení počtu zaměstnanců v resortu Ministerstva vnitra o dvanáct procent za čtyři roky, my jsme se ale rozhodli, že do dvou let snížíme počet zaměstnanců o dvacet procent. V březnu předloňského roku pracovalo na Ministerstvu vnitra 2377 pracovníků. V období od 1. dubna 2007 do 1. ledna 2009 bylo zrušeno celkem 510 systemizovaných míst – z 2377 na 1867, což činí 21,4 procenta. Spolu se snižováním počtu systemizovaných pracovních míst jsme provedli také příslušnou reorganizaci ministerstva. Důvodem našeho rozhodnutí je úspora nákladů, zefektivnění práce, zjednodušení organizačních struktur a získání prostředků na ocenění kvalitních pracovníků. Toto snížení se samozřejmě netýká příslušníků policie a hasičů, ale pouze vlastního ministerstva.
Co se týče vlastního smart administration, mezi projekty, jež naplňují jeho vize, patří Czech POINT, který umožňuje z jednoho místa vyřídit stále více agend podle hesla „Všechno na jednom místě“ - od 1. 1. 2009 nově i výpisy z registru řidičů, datové schránky, díky nimž bude možné komunikovat s veřejnou správou elektronicky, a vytvoření takzvaných základních registrů, tedy registru osob, registru obyvatel, registru práv a povinností a registru nemovitostí a územní identifikace.
Jaké úkoly nás čekají při přípravě plánu pro oblast justice a vnitřních věcí? Schválen má být v průběhu švédského předsednictví, v rámci Rady EU o něm budou v Bruselu jednat ministři pro spravedlnost a vnitro. Čím se chystá Česká republika přispět k tomuto jednání?
Nejdříve bychom si měli říct, o co se vůbec jedná. Nový víceletý, takzvaný post-haagský program, bude dokument, který stanoví obecné priority a politické cíle v oblasti vnitřní bezpečnosti Evropské unie na období let 2010–2014. Ačkoliv je jeho schválení plánováno až během švédského předsednictví, jeho příprava bude probíhat již v nadcházejícím půlroce, a proto bychom se na ní měli také podílet. Prvotní návrh samotného post-haagského programu předloží Evropská komise v květnu tohoto roku a poté se jím začnou zabývat členské státy ve spolupráci s Evropským parlamentem. S cílem formulovat návrhy a podněty pro tento dokument byla v roce 2007 na popud Německa vytvořena poradní skupina pod názvem Future Group, jejímž členem byla i Česká republika. Diskuse o budoucnosti evropské politiky vnitřních věcí vedené touto poradní skupinou byly završeny v červnu 2008 vytvořením její Závěrečné zprávy.
Česká republika podporuje to, aby byly při přípravě post-haagského programu zohledněny výsledky činnosti Future Group a aby se její zpráva stala určitým zdrojem inspirace při tvorbě nového víceletého programu. Česká republika by chtěla během svého předsednictví v Radě EU konkrétně přispět k přípravě post-haagského programu rozvinutím široké debaty na téma využívání moderních technologií v oblasti bezpečnosti. Prvním impulzem k této diskusi ze strany českého předsednictví by se přitom mělo stát již neformální setkání ministrů vnitra členských států EU, které se uskutečnilo 15. ledna 2009.
Česká republika podporuje to, aby byly při přípravě post-haagského programu zohledněny výsledky činnosti Future Group a aby se její zpráva stala určitým zdrojem inspirace při tvorbě nového víceletého programu. Česká republika by chtěla během svého předsednictví v Radě EU konkrétně přispět k přípravě post-haagského programu rozvinutím široké debaty na téma využívání moderních technologií v oblasti bezpečnosti. Prvním impulzem k této diskusi ze strany českého předsednictví by se přitom mělo stát již neformální setkání ministrů vnitra členských států EU, které se uskutečnilo 15. ledna 2009.
Při svém nástupu do funkce ministra jste říkal, že byste rád proměnil Ministerstvo vnitra v uživatelsky vlídnější instituci. Co všechno už se podařilo prosvětlit a zvlídnit?
Ano, říkal a jsem rád, že si mi tento hlavní úkol, který jsem si osobně předsevzal, daří plnit. Jsem přesvědčen, že ministerstvo skutečně začíná být veřejností vnímáno jako instituce veřejné správy, která má občanům poskytovat své služby, a nikoli být nástrojem strachu a síly, jak tomu bývalo ještě v nedávné minulosti. Za dobu, kdy jsem ministrem vnitra, jsme nastartovali celou řadu projektů jak v oblasti veřejné správy, například Czech POINT, eGovernment, strategii v boji proti korupci, tak bezpečnostních složek, kde jde zejména o reformu Policie České republiky, o Projekt P1000, obnovu materiálně technického vybavení hasičů, které společně k výše uvedenému cíli vedou. Na to, abych zacházel do větších podrobností, tady není bohužel dostatek prostoru, pokud se ale chcete s konkrétními aktivitami a projekty seznámit blíže, najdete je na webových stránkách www.mvcr.cz nebo www.langer.cz.
Nakolik je česká cesta k eGovernmentu inspirativní pro další země v Unii?
Myslím si, že naše cesta k eGovernmentu je pro další země Evropské unie velice inspirativní. Jsem si jist, že otázka nekoordinovaného přístupu a vzájemného nesdílení dat v rámci veřejné správy netrápí pouze Českou republiku, ale i další země Evropské unie včetně těch na západ od našich hranic. Symbolem změn českého eGovernmentu se stal eGON, pomocí kterého lze názorně vysvětlit, jak by měl eGovernment správně fungovat a jak je spolupráce jeho jednotlivých částí nezbytná podobně, jako u orgánů v lidském těle. V průběhu našeho předsednictví bych chtěl ve vztahu k eGovernmentu naplňovat především myšlenku „eGON letí do světa“. O tom, že principy eGONa mohou být inspirující nejen pro jednotlivé členské státy, ale i pro Evropskou unii svědčí to, že v rámci přípravy nové evropské strategie pro oblast informační společnosti Evropská komise zahrnula naši filozofii „Obíhat mají data, ne občané“ mezi výchozí myšlenky.
V průběhu českého předsednictví se zaměříme na propagaci jednotlivých projektů eGovernmentu. Ideální příležitost pro představení zejména základních registrů bude představovat konference „eID a veřejné registry“ pořádaná ve dnech 6.–7. dubna 2009 jako součást již 12. ročníku konference ISSS, Internet ve státní správě a samosprávě, v Hradci Králové. Další předsednickou akcí v oblasti eGovernmentu bude ve dnech 15.–16. června 2009 setkání pracovní skupiny EUPAN eGovernment v Kroměříži, kde zástupcům členských zemí představíme prsty eGONa, které se v podobě Czech POINTů dostaly nejen do všech členských států EU, ale sahají i za oceán. O tom, že Czech POINT představuje inspiraci pro další země, svědčí i pozitivní ohlasy na tento projekt, který představuje „vlajkovou loď“ českého eGovernmentu.
Jaké proměny zaznamenal integrovaný záchranný systém, zejména s důrazem na úlohu policie a hasičů?
O tom, že je integrovaný záchranný systém (IZS) kvalitně nastaven, svědčí každoroční desetitisíce společných zásahů hasičů, policistů i záchranářů. Vždycky je ale co zlepšovat a rozvíjet: zapojují se do něho další subjekty a uzavírají se další dohody o spolupráci. Zpracovávají se také nové takzvané typové činnosti složek integrovaného záchranného systému při společném zásahu, například demonstrování úmyslu sebevraždy, oznámení o uložení nebo o nálezu výbušného předmětu, letecká nehoda. Hasičský záchranný sbor České republiky vytváří jednotný standard vybavenosti operačních a informačních středisek HZS ČR, který by měl být sjednocen se standardy Policie České republiky a Zdravotní záchranné služby a umožnil by čerpat dotace Evropské unie.
Do budoucna se složky integrovaného záchranného systému zaměří na zdokonalení psychosociální pomoci obětem mimořádných událostí, je třeba také dořešit zajištění hospitalizace velkého množství zraněných při případné rozsáhlé mimořádné události. A protože pro připravenost a funkčnost celého bezpečnostního systému je naprosto klíčová spolupráce obyvatelstva, budeme se věnovat možnostem jeho dokonalejší informovanosti o existujících hrozbách i pravidlech chování během mimořádných událostí.
Proměny jsou – doufám – právě u policie i hasičů dost patrné. Nastartovali jsme policejní reformu, která přinesla změnu filozofie, konkrétně větší otevřenost policie, důraz na zdvořilost, na respekt k právům občanů, a zejména na prevenci. Současně jsme policii uvolnili ruce, aby se mohla věnovat činnostem, kterým se věnovat má – policista je policistou, nikoli pošťákem nebo taxikářem pro opilce. V rámci Projektu P1000 modernizujeme zázemí a vybavení Policie České republiky, zejména policejní služebny, současně probíhá obnova jejího víc než zastaralého vozového parku, která bude znamenat historicky největší jednorázovou obměnu policejních vozidel. S velkým potěšením konstatuji, že se česká policie opravdu mění a modernizuje, a děkuji jí za to. Prochází potřebnou reformou proto, aby se proměnila v moderní orgán třetího tisíciletí, který je schopen naplnit heslo "Pomáhat a chránit".
Také do požární techniky se v posledních letech investuje více než v minulosti, takže se daří zastavit trend jejího stárnutí, a naopak se vybavení hasičů viditelně modernizuje. Například díky zvláštnímu rozpočtovému programu Ministerstva vnitra získal Hasičský záchranný sbor České republiky loni celkem čtyřicet nových cisternových automobilových stříkaček, v letech 2007–2011 by jich měl sbor zakoupit celkem dvě stě, kromě toho Hasičský záchranný sbor České republiky vloni zakoupil také další novou techniku.
Ministerstvo vnitra nezapomíná ani na dobrovolné hasiče – každý rok přiděluje obcím dotace na obnovu jejich zásahové požární techniky, například v roce 2008 to bylo sto milionů korun určených na pořízení celkem padesáti nových cisternových automobilových stříkaček. Zároveň byly loni za tři sta milionů korun zakoupeny nové ochranné obleky a zásahová obuv pro 33 330 dobrovolných hasičů z 5500 obcí.
Kolik prostředků z evropských fondů a na jaké projekty Ministerstva vnitra bylo až dosud využito? Jaké nové možnosti jejich získání se před resortem otevírají pro letošní rok a do jakých oblastí budou směřovat?
V současnosti Ministerstvo vnitra i jeho složky, tedy Policie České republiky a Hasičský záchranný sbor České republiky, realizují již řadu projektů. Mezi ty nejvýznamnější patří projekty Policie ČR – Kontaktní a koordinační centra a Mobilní kontaktní a koordinační centra. V případě Hasičského záchranného sboru České republiky se jedná například o projekt „Národní základna humanitární pomoci“ nebo projekt z oblasti řešení mimořádných situací „ISKŘ – Informační systém krizového řízení“. Přímo Ministerstvo vnitra realizuje například projekt řešící centrálu populárního informačního systému Czech POINT. Nejen na uvedené projekty bylo již profinancováno řádově několik stovek milionů korun z takzvaného předfinancování z rozpočtu Ministerstva vnitra.
V srpnu 2008 vyhlásilo Ministerstvo vnitra výzvu do Operačního programu Lidské zdroje a zaměstnanost (OPLZZ) do oblasti podpory 4.1 Posilování institucionální kapacity a efektivnosti státní správy, na začátku prosince 2008 vyhlásilo dvě výzvy z Integrovaného operačního programu v celkovém rozsahu více než 4,5 miliardy korun a výzvu z OPLZZ ve výši 135 milionů korun. Projekty se týkají zavádění eGovernmentu do státní i územní veřejné správy. Zahrnují například možnost vybudování míst Czech POINT ve všech obcích České republiky nebo vybudování základních registrů. Na budování informačních míst Czech POINT přicházejí desítky projektů týdně.
Ve vztahu k evropským fondům nesmíme zapomínat ani na komunitární programy, které vedle strukturálních fondů představují často opomíjené možnosti pro českou veřejnou správu, neziskové organizace i soukromé subjekty. Od prvního dne našeho předsednictví vstoupil v platnost nový program Safer Internet (Bezpečnější internet), v rámci kterého bude možné financovat například činnost linek pro oznamování nedovoleného obsahu na internetu či pořádat osvětové akce. Na paměti musíme mít i na komunitární program CIP ICT-PSP, v rámci kterého lze získat podporu pro projekty v oblasti eGovernmentu a informační společnosti. O tom, že tyto prostředky nejsou zanedbatelné, svědčí i statistika za loňský rok, kdy české subjekty získaly v rámci tří komunitárních programů - CIP ICT-PSP, Safer Internet Plus a eContent Plus - v oblasti informační společnosti celkem 2,3 milionu eur.
Pro více informací mohu doporučit čtenářům kategorii věnovanou strukturálním fondům na webových stránkách Ministerstva vnitra – http://www.mvcr.cz/strukturalni-fondy.aspx nebo další podrobnosti na adrese www.strukturalni-fondy.cz.
Text: Jiří Chum
Foto: Markéta Matlochová