Bezpečnostní výzkum  

Přejdi na

Státní služba  


Rychlé linky: Mapa serveru Textová verze Rozšířené vyhledávání


 

Hlavní menu

 

 

Mezinárodní ochrana

Informace o azylu a uprchlictví, azylu v Evropské unii, řízení o udělení mezinárodní ochrany, pobytu v azylovém zařízení, nezletilých bez doprovodu, informacích o zemích původu, Dublinském systému, přesídlovacím programu, zpracování a ochraně osobních údajů. 

Přesídlování

  • je nástrojem ochrany a poskytování trvalého řešení dlouhodobě neuspokojivé uprchlické situace ve třetích zemích,

  • v sobě spojuje mechanismy řízené migrace, individuální ochrany uprchlíků, trvalého řešení jejich situace a vyjádření solidarity s regiony zasaženými uprchlickými toky v rámci společného sdílení břemene v uprchlické oblasti,

  • je nástroj využívaný výhradně v situacích, kdy nepřipadá v úvahu jiný způsob trvalého řešení, tedy když se příslušníci uprchlické populace z objektivních důvodů nemohou vrátit do země původu a zároveň vzhledem ke svému profilu nemohou získat dostatečnou ochranu nebo být integrováni v zemi svého aktuálního pobytu (nejčastěji v zemi prvního azylu).
     

Česká republika uskutečnila mezi lety 2005 a 2008 několik ad-hoc přesidlovacích projektů, v rámci kterých bylo do České republiky přesídleno přes 70 nejvíce zranitelných uprchlíků z různorodých oblastí světa (např. z Afghánistánu, Barmy, Čečenska, Číny, Kuby, Íránu, Pákistánu, Somálska, Srí Lanky, Ugandy či Uzbekistánu). Tato humanitární přesidlování sloužící k poskytnutí okamžité a trvalé ochrany pronásledovaným lidem byla realizována, v převážné většině, ve spolupráci s Úřadem Vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR).
 

Koncepce národního přesídlovacího programu

V roce 2008 Vláda České republiky přijala usnesením ze dne 27. června 2008 č. 745 (pdf, 30 kB) Koncepci národního přesídlovacího programu (pdf, 149 kB), předloženou Ministerstvem vnitra České republiky. Ta vytvořila teoretický rámec pro realizaci přesídlovacích programů.

Koncepce národního přesídlovacího programu

Realizace národního přesídlovacího programu byla tedy zahájena pilotním programem přesídlení skupiny barmských uprchlíků z Malajsie na podzim roku 2008.

Mezi lety 2008 a 2012 pak Česká republika v několika vlnách  přesídlila celkem 103 barmských uprchlíků z Thajska a Malajsie. Pro Barmu se Česká republika rozhodla mimo jiné z důvodu velmi bezútěšné situace, které tito uprchlíci (vzhledem ke geografické poloze Barmy) v zemích prvního azylu čelí. Jak Indie, tak i Thajsko a Malajsie nejsou signatáři Ženevské úmluvy o právním postavení uprchlíků z roku 1951, a tudíž jsou jejich šance na získání alespoň základní formy ochrany velmi limitovány.
 

Evropské přesídlovací schéma

Česká republika se zapojila do tzv. Evropského přesídlovacího schématu usnesením vlády ze dne 8. července 2015 č. 556. Evropské přesídlovací schéma vycházelo ze závěrů Evropské rady ze dne 26. června 2015, která se opírala o doporučení Evropské komise ze dne 20. června 2015. Dobrovolný podíl za Českou republiku z celkového počtu 20 000 přesídlovaných osob do Evropské unie činil 400 osob. V rámci tohoto programu Česká republika na své území přesídlila syrské uprchlické rodiny s nemocnými dětmi (celkem 20 osob) z Jordánska v roce 2015 a irácké uprchlické rodiny s dětmi (celkem 32 osob) z Libanonu v roce 2016. ČR nadále přesídlila 57 iráckých vnitřně vysídlených osob ze zasažené oblasti Iráckého Kurdistánu.

Přesídlovací program byl pozastaven vládním usnesením ze dne 5. června 2017 č. 439.

Všichni uprchlíci, kteří byli přesídlení do České republiky prošli integračním programem v azylovém integračním středisku Správy uprchlických zařízení (SUZ), jehož součásti je nejen velmi intenzivní kurz českého jazyka, ale také kulturně-orientační integrační kurz. Po jeho skončení jsou jednotliví uprchlíci přestěhováni do integračních bytů v obcích po celé České republice, kde jejich integrace do české společnosti nadále pokračuje.

  

Odbor azylové a migrační politiky, 22. června 2020

  

vytisknout  e-mailem