Bezpečnostní výzkum lze charakterizovat jako nadresortní a multioborový. Základním posláním státní podpory v oblasti bezpečnostního výzkumu, experimentálního vývoje a inovací (dále jen "bezpečnostní výzkum") je získávat a efektivně rozvíjet inovativní znalosti, metody a technologie umožňující bezpečnostnímu systému České republiky (dále jen "ČR") a jeho zainteresovaným partnerům čelit současným i budoucím výzvám, které plynou z měnících se realit bezpečnostního prostředí. Na potřebě rozšiřovat a prohlubovat bezpečnostní výzkum se shodují ústřední orgány státní správy v řadě strategických i koncepčních materiálů bezpečnostní politiky, které opakovaně zaměřují svoji pozornost na bezpečnostní výzkum, jako na jednu z hlavních příležitostí pro posílení bezpečnosti.

V současnosti je základním strategickým dokumentem pro rozvoj bezpečnostního výzkumu v ČR "Meziresortní koncepce podpory bezpečnostního výzkumu ČR 2017-2023 s výhledem do roku 2030", schválená usnesením vlády č. 509/2017. Koncepce stanovuje rámec pro rozvoj systému státní podpory pro bezpečnostní výzkum, jakožto jedné součásti politiky výzkumu, vývoje a inovací, realizované ve prospěch bezpečnostního systému ČR. Systém podpory bezpečnostního výzkumu propojuje několik základních principů, jako je racionální využívání širokého spektra výzkumných kapacit cestou programů veřejné podpory, rozvoj výzkumných organizací zřízených za účelem výzkumu a vývoje v oblasti bezpečnosti a využití potenciálu vzájemné mezinárodní spolupráce. Priority koncepce jsou v souladu s Národními prioritami orientovaného výzkumu, experimentálního vývoje a inovací a zaměřením Národní výzkumné a inovační strategie pro inteligentní specializaci České republiky 2021 – 2027 (Národní RIS3 strategie).

Ministerstvo vnitra je gestorem bezpečnostního výzkumu a poskytovatelem státní podpory ve výzkumu a vývoji na základě zákona č. 130/2002 Sb., o podpoře výzkumu, experimentálního vývoje a inovací z veřejných prostředků a o změně některých souvisejících zákonů (dále jen "Zákon").

Aktivity spojené s koordinací podpory bezpečnostního výzkumu zastřešuje v rámci Ministerstva vnitra zejména věcně příslušné oddělení bezpečnostního výzkumu a vývoje integrované v odboru bezpečnostního výzkumu a policejního vzdělávání.

Dle Zákona lze podporu poskytnout jako účelovou nebo institucionální.

Účelová podpora je poskytována prostřednictvím programů bezpečnostního výzkumu, které jsou realizované formou veřejné soutěže nebo formou veřejné zakázky.
 

Aktuálně jsou realizovány čtyři výzkumné programy účelové podpory:

• Program bezpečnostního výzkumu ČR 2021-2026: vývoj, testování a evaluace nových bezpečnostních technologií (SECTECH)
• Strategická podpora rozvoje bezpečnostního výzkumu ČR 2019-2025 (IMPAKT 1)
• Otevřené výzvy v bezpečnostním výzkumu 2023-2029 (OPSEC)
• Program bezpečnostního výzkumu pro potřeby státu 2022-2027 (SecPro)
   

V rámci programů bezpečnostního výzkumu jsou podporovány pouze projekty, které předpokládají dosažení alespoň jednoho nového aplikovaného výsledku výzkumu a vývoje.

Výsledky bezpečnostního výzkumu mají přímý dopad nejenom do zkvalitnění dílčích činností, ale velmi často rozvíjejí celé zájmové oblasti. Výsledky projektů velmi výrazně přispěly ke vzniku nebo zásadnímu zlepšení:

• forenzních vyšetřovacích metod práce policie a hasičského záchranného sboru,
• boje proti kyberkriminalitě a predikci kybernetických útoků,
• ochrany obyvatel před teroristickými hrozbami, zejména v problematice identifikace a ochrany měkkých cílů nebo biometrického rozpoznávání osob,
• eliminaci následků živelných pohrom (požáry, záplavy) a rozvoj krizového řízení jako komplexního systému,
• detekci nebezpečných chemických a biologických látek a výbušnin,
• radiačního monitoringu ČR,
• bezpečnosti kritických infrastruktur,
• environmentální bezpečnosti a ochrany životního prostředí v podobě mapování rizik a následné prevence před možnými hrozbami,
• bezpečnosti silničního provozu.
   

Od roku 2010 je Ministerstvo vnitra poskytovatelem institucionální podpory výzkumným organizacím zaměřeným na bezpečnostní výzkum, které byly dříve podporovány ze třech různých rozpočtových kapitol (Ministerstva vnitra, Ministerstva spravedlnosti a Státního úřadu pro jadernou bezpečnost). Institucionální podpora má za účel zprostředkovat transparentní, stabilní a standardizovaný systém podpůrného financování výzkumných organizací v maximální shodě s cíli Národní politiky výzkumu, vývoje a inovací ČR 2021+ i s rozvojem uvažování o institucionální podpoře na národní úrovni.
 

V současné době Ministerstvo vnitra poskytuje institucionální podporu těmto institucím:

• Institut pro kriminologii a sociální prevenci
• Policie ČR - Kriminalistický ústav Praha
• MV - GŘ HZS ČR Technický ústav požární ochrany
• MV - GŘ HZS ČR Institut ochrany obyvatelstva
• Státní ústav jaderné, chemické a biologické ochrany
• Státní ústav radiační ochrany
• Národní archiv
• Policejní akademie ČR v Praze
• Státní oblastní archiv v Praze
   

Ministerstvo vnitra se také aktivně podílí na mezinárodní spolupráci v oblasti bezpečnostního výzkumu. Dochází k součinnosti s experty v rámci programového výboru Klastru 3 - Civilní bezpečnost pro společnost v rámcovém programu Horizont Evropa, díky kterým se daří získávat potřebné kontakty na zahraniční aktéry bezpečnostního a obranného výzkumu. Další z priorit mezinárodní spolupráce je koordinace zapojování konečných uživatelů do výzkumných projektů bezpečnostního výzkumu prostřednictvím programů Evropské unie.