„Kybernetická bezpečnost a všechny otázky s ní spojené je v současnosti velkou výzvou, a to jak pro státní sektor, tak i pro sektor soukromý. Proto jsem velmi rád, že české předsednictví právě toto téma vybralo jako jedno z těch, kterým napříč oblastmi chce věnovat a věnuje klíčovou pozornost,“ uvedl ministr vnitra ČR Vít Rakušan.

Současná mezinárodní situace i v souvislosti s válkou na Ukrajině přináší častější a komplexnější kybernetické útoky, které mohou mít větší dopad na každodenní život lidí i fungování státu. Proto se více než stovka českých i světových odborníků, zástupci bezpečnostních složek, a dalších státních institucí i komerčních společností na konferenci věnovali tématům jako kyberkriminalita, bezpečná umělá inteligence, ochrana kritických infrastruktur státu, vzdělávání a prevence v kyberbezpečnosti, moderní kryptografie, tvorba mezinárodní kvantové sítě či zpracování obrazu. 

„Jsme svědky doby, ve které jsou kybernetické útoky nezanedbatelným rizikem se stále závažnějším dopadem na chod veřejných institucí i podniků. Může jimi být paralyzována kritická infrastruktura státu, a tím i celá společnost. Bohužel se stávají i vážnou vojenskou hrozbou a účinnou zbraní. I z tohoto důvodu se na VUT dlouhodobě věnujeme výzkumu v oblasti kybernetické bezpečnosti, abychom mohli podobnému riziku účinně předcházet,“ řekl rektor Vysokého učení technického v Brně Ladislav Janíček. U příležitosti konání konference oznámila Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií VUT zprovoznění prvního mezifakultního kvantového spoje v České republice, což představuje významný generační skok v oblasti kybernetické bezpečnosti.

Konference také představila koncepci Národního plánu výzkumu a vývoje v oblasti kyberbezpečnosti, zaměřila se na nové příležitosti podpory kyberbezpečnostního výzkumu na české i evropské úrovni, zejména z hlediska technologických trendů, uplatňování výsledků v praxi, nebo na nástroje podpory bezpečnostních programů na národní úrovni.

„Kyberbezpečnost je jednou z mála disciplín, v nichž Česká republika v Evropě opravdu vyniká. A je to především díky dobře fungující spolupráci státu s univerzitami. Masarykova univerzita byla u toho, když byl u nás jako první v Evropě přijat speciální zákon, podílela se na vytvoření Národního centra kybernetické bezpečnosti a postupem času vybudovala v Brně komplexní multidisciplinární výzkumný a inovační ekosystém, který kromě bezpečnostních složek zahrnuje i tuzemské a zahraniční firmy. Jsme rádi, že jsme na této konferenci mohli ukázat, že jsme v této oblasti ostatním evropským národům nejen solidním partnerem, ale i spolehlivou oporou,“ uzavřel prorektor MU pro rozvoj, legislativu a informační technologie Radim Polčák. 

Třídenní akce se konala na několika fakultách Masarykovy univerzity a Vysokého učení technického v Brně pod záštitou města Brna. Partnery konference byly Akademie věd ČR a Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost.

Akce byla uspořádána v rámci českého předsednictví Rady EU a je financována z projektů VJ01030001, VJ01030002, VJ01030004 a VJ01030007 programu Ministerstva vnitra Strategická podpora rozvoje bezpečnostního výzkumu ČR 2019-2025 (IMPAKT 1).