Přírodní památky |
Dominantou Polické pánve uprostřed CHKO Broumovsko je kopec stolovitého tvaru Ostaš (700 m). Připomíná mohutnou tabuli, ovšem poněkud ukloněnou (v souladu se sklonem pískovcových vrstev) k jihozápadu a “seříznutou” ze všech stran strmými svahy. Těmto návrším se říká též svědecké vrchy, protože “svědčí” o někdejší výškové úrovni okolní krajiny.
Ostaš je zajímavý i tím, že tu najdeme dvě poněkud odlišná skalní bludiště. Vrcholová část s Horním bludištěm byla zahrnuta do přírodní rezervace Ostaš, Dolní bludiště při východním úpatí je chráněno v přírodní památce Kočičí skály. Jde o místa hojně navštěvovaná, dostupná po turistických značkách, v osadě Ostaš na temeni kopce je i parkoviště při silniční odbočce od křižovatky v Bukovici. Jen málokterý kopec v Čechách je opředen tolika legendami a hrůzostrašnými zkazkami, jako právě Ostaš. Patrně nejpohnutější událostí zdejšího kraje byl vpád slezského vojska v hloubi patnáctého století. Mnozí lidé z Police a okolí hledali úkryt ve skalních slujích Ostaše, byli však vyzrazeni proradným mlynářem a krutě pobiti… Hrůzné zkazky a bizarní scenérie skal se odrazily i v pojmenování některých zdejších objektů a partií, mezi kterými se vine turisticky značený okruh. Pískovcové útvary sice na Ostaši nedosahují takové mohutnosti jako třeba v nedalekých Adršpašsko-teplických skalách, vyznačují se však neobyčejně malebnou modelací. Při vstupu do Horního bludiště mineme pitoreskní Trpasličí skály s Výří bránou, přejdeme Čertův most a z vyhlídky snadno rozpoznáme přísného Zbrojnoše, na jehož “přilbici” sedí Raněný sokol. Vedle spočívá skupina Medvídků. Hrůzostrašně pak působí nedaleká Mohyla smrti, ovšem vzhled umrlčí lebky jí dodává nahodilé seskupení skalních dutin, vzniklých vyvětráváním měkčích poloh pískovců. Podobným způsobem se vytvořila i nedaleká vrstevní jeskyňka Pec a také skupina pitoreskních skalních oken, protínajících úzký pilíř Čertovo auto. Sousední útvar Zrádce patrně připomínal neblaze proslulého mlynáře z ostašské krvavé řeže, další, tajuplně vyhlížející Sfinga je zase skalním blokem spočívajícím na podkladu jen tenkou ploškou. Poblíž už vystupuje vrcholek Ostaše (v 700 m n.m.) s Frýdlantskou vyhlídkou. Odtud se za pěkného počasí otevře panorama severní části Broumovska s hraničním pásmem Javořích hor, plošinou Teplických skal a Krkonošemi v pozadí. Docela blízko vystupuje skalnatý vrch Hejda a skupina Kočičích skal s Dolním bludištěm na úpatí Ostaše. Tato partie zřejmě v dávné geologické minulosti poklesla podél výrazného zlomu od vlastního kopce. Také malebná pískovcová scenérie Kočičích skal s bludištěm Kočičího hradu je dostupná značenou cestou, provázenou řadou pozoruhodných útvarů a vyhlídkových míst. V průrvě mezi skalními pilíři se skrývá temná a pověstmi opředená Sluj českých bratří, což je asi padesát metrů dlouhá přírodní soutěska s reliéfem kalichu a letopočtem 1627, vytesaným do skalní stěny (s největší pravděpodobností však jde o “výtvor” mnohem mladší). Stezka ke Kočičímu hradu pak míjí “děravou” skálu Trojnožku a pod ní zakleslý oblý balvan s poněkud tristním pojmenováním Useknutá hlava. V uzavřeném amfiteátru Kočičího hradu se kromě četných zvětrávacích tvarů (dutin, výklenků, oken aj.) těší pozornosti miniaturní skalní bludiště v úzkých štěrbinách mezi pískovcovými bloky. Nechybí tu Nádvoří, Slepá ulička, Pece a dokonce ani Hladomorna, vše ovšem spíše malých, tedy “kočičích” rozměrů…