Přírodní památky
O málokterém našem pohoří lze ještě hovořit jako o oáze klidu a jen málo postižené přírody, jako o Rychlebských horách. Rozprostírají se na moravsko-slezsko-kladském pomezí, část hlavního hřbetu dnes tvoří státní hranici s Polskem. Od sousedního Hrubého Jeseníku pohoří odděluje komunikačně významné Ramzovské sedlo, od Králického Sněžníku hraniční Kladské sedlo.
Je nesnadné několika větami vystihnout základní rysy Rychlebských hor. Na první pohled táhlé a jakoby zadumané horské hřbety oddělené hlubokými lesnatými údolími, překvapením jsou pak bizarní skaliska, strmé soutěsky s vodopády i podzemní svět krápníkových jeskyní. Je proto s podivem, že pohoří dosud nebylo zařazeno mezi chráněné krajinné oblasti a vyhlášeno zde bylo jen několik maloplošných zvláště chráněných území. Zeměpisci dělí Rychlebské hory do tří částí, z nichž dvě příhraniční – Hornolipovská a Travenská hornatina - na sebe navazují. Naopak třetí část pohoří – Sokolský hřbet - vybíhá od sedla Na Pomezí k východu a je častým cílem vycházek z Lázní Lipové a Lázní Jeseníku. Vrcholí Studničním vrchem, 992 m, pojmenovaným podle četných “léčivých” pramenů, často navštěvovaný je i vyhlídkový Medvědí kámen (907 m). Východiskem do nejvyšší části Rychlebských hor (Hornolipovské hornatiny) je kromě Horní Lipové a Lipové-lázní Ramzovské sedlo, přecházené silnicí i železnicí z Hanušovic do Jeseníku. Často navštěvovaným místem je tam horská chata Paprsek a také nejvyšší hora celého pohoří Smrk (1125 m). Z ní se otevírá pěkný pohled na okolní horské hřbety i do podhůří s rovinami Slezské nížiny a hladinou vodních nádrží u Otmuchowa a Nysy už na polském území. Od historického hraničního trojmezí pod Smrkem pokračuje hraniční hřbet (s turistickou “hřebenovkou”) přes Klínový vrch (928 m), Karkulku (925 m) a skalnatou Kovadlinu (989 m). Boční hřbety vybíhají i směrem k východu do údolí říčky Vidnávky. V její pramenné partii pod sedlem Na Pomezí je vstup do stejnojmenné krápníkové jeskyně, vzniklé v bělavých krystalických vápencích. Je veřejnosti přístupná a chráněná jako národní přírodní památka. Značenými cestami je dostupná (např. z Žulové přes osadu Nýznerov) také jedna z nejromantičtějších partií v celém pohoří - údolí Stříbrného potoka. Pod strmými rozsochami Pekla, Chlumu, Stříbrného vrchu a Vysokého hřbetu se tam bystřina prodírá úzkou soutěskou a v tvrdší poloze tmavých přeměněných hornin vytváří soustavu kaskád a asi 10 metrů vysoké Nýznerovské vodopády, chráněné v přírodní památce Vodopády Stříbrného potoka. Neméně zajímavá je severní část Rychlebských hor (Travenská hornatina), tvořená jednak hraničním hřbetem (s nejvyšším Špičákem, 957 m, a dalšími malebnými partiemi, např. Hraničním a Černým vrchem, Koníčkem, Čedičovým vrchem, Borůvkovou horou, sedlem Růženec), jednak několika bočními rozsochami, klesajícími k rovinám Slezské Hané. Tato poněkud už odlehlá část pohoří je dostupná zejména z města Javorník, kterému dominuje veřejnosti přístupný zámek Jánský vrch (mimo jiné s největší sbírkou dýmek v ČR) nebo z příhraniční Bílé Vody, kde stojí za pozornost několik hodnotných církevních objektů. Poklidným a neobyčejně působivým místem v blízkosti Javorníku je táhlé a hluboké údolí Račího potoka. Jeho spodní část se zachovalým pralesním porostem, bizarními rulovými útesy a vyhlídkou na strmých Čertových kazatelnách byla vyhlášena za přírodní rezervaci Račí údolí. K historickým zajímavostem v přilehlé údolní partii patří zřícenina hradu Rychleby.
Foto autor
-->