Konzultace
Dne 1. ledna 2007 vejde v účinnost nový zákon o nemocenském pojištění a s ním související novely dalších právních předpisů. Nová právní norma mění mimo jiné podmínky pro čerpání nemocenského a zavádí náhradu mzdy. Namísto nemocenského bude během prvních dvou týdnů pracovní neschopnosti poskytovat náhradu mzdy zaměstnavatel. Náhrada mzdy bude náležet jen za dobu, v níž trvá pracovní vztah, který zakládá účast na nemocenském pojištění. Pro náhradu mzdy neplatí ochranná lhůta a zaměstnanec ji bude dostávat pouze za pracovní dny a v procentní výši tak, aby v průměru odpovídala dosavadnímu příjmu z nemocenského. Snížený plat bude náležet za prvních čtrnáct dnů pracovní neschopnosti také poslancům a senátorům.
Osoby samostatně výdělečně činné
Osoby samostatně výdělečně činné nemají nárok na náhradu mzdy podle žádného právního předpisu. Vzhledem k tomu, že živnostníci jsou sami sobě zaměstnavatelem, nelze jim uložit, aby si sami sobě vypláceli náhradu příjmu. Snižuje se jim ale sazba pojistného ze současných 4,4 procenta na 2,5 procenta. I nadále nebudou mít povinnost přihlásit se k nemocenskému pojištění. Pokud se ale k nemocenskému pojištění přihlásí, a bude to až po osmi dnech od zahájení podnikání, budou mít nárok na nemocenské po třech měsících, během kterých si nemocenské pojištění budou platit. V případě, že by osoby samostatně výdělečně činné měly povinnost přihlásit se k nemocenskému pojištění, vznikl by jim nárok na nemocenské bez čekací doby jako u zaměstnanců.
Náhrada mzdy
První tři pracovní dny nemoci bude náhrada mzdy činit třicet procent z redukovaného denního průměrného výdělku (v současnosti je to dvacet pět procent za první tři kalendářní dny), od čtvrtého dne do konce druhého týdne pracovní neschopnosti pak šedesát devět procent za pracovní dny (stejně jako dnes). Náhrada mzdy nebude zdaněna a ani z ní nebude placeno pojistné na sociální a na zdravotní pojištění. Náhrada mzdy bude daňově uznatelným nákladem. Pro firmy zaměstnávající zdravotně postižené bude platit speciální řešení – polovina výdajů spojených s úhradou náhrady mzdy za dobu pracovní neschopnosti těmto osobám bude zaměstnavatelům hrazena ze státního rozpočtu.
Nemocenské pojištění
Část pojistného, kterou na nemocenské pojištění odvádí za zaměstnance zaměstnavatel, se sníží ze současných 3,3 procenta na 1,4 procenta. Zaměstnavatelé s méně než dvaceti šesti zaměstnanci budou mít navíc možnost zvolit si dobrovolně jiný systém. Budou-li odvádět vyšší pojistné za zaměstnance (v roce 2007 3,3 procenta = současné pojistné), pak jim polovinu vyplacené náhrady mzdy bude refundovat Česká správa sociálního zabezpečení.
Příklady výpočtu náhrady mzdy
Předpokládané redukční hranice pro náhradu mzdy budou v roce 2007 následující: první 936 korun, druhá 1 403 korun a třetí
2 806 korun. Z průměrného denního výdělku se do první redukční hranice započte devadesát procent, z částky mezi první a druhou redukční hranicí šedesát procent a z rozdílu mezi druhou a třetí redukční hranicí třicet procent.
průměrný denní výdělek 800 korun, po redukci 720 korun 30 procent = 216 korun, 69 procent = 496,80 korun. Za deset pracovních dnů pracovní neschopnosti činí celková částka 4 126 korun (3 x 216 korun + 7 x 496,80 korun).
průměrný denní výdělek 1 200 korun, po redukci 982,80 korun, zaokrouhleno na 983 korun (90 procent z 936 je 824,40 + 60 procent z rozdílu mezi 1 200 a 936, tj. z 264, je 158,40 + 824,40 = 982,80) 30 procent = 294,90 korun, 69 procent = 678,27 korun. Za deset pracovních dnů pracovní neschopnosti činí celková částka 5 633 korun (3 x 294,90 korun + 7 x 678,27 korun).
průměrný denní výdělek 1800 korun, po redukci 1 242 korun (90 procent z 936 je 824,40 + 60 procent z rozdílu mezi 1 403 a 936, tj. z 467, je 280,20 + 30 procent z rozdílu mezi 1 800 a 1 403, tj. z 397, je 119,10 + 842,40 + 280,20 = 1 241,70) 30 procent = 372,60 korun, 69 procent = 856,98 korun. Za deset pracovních dnů pracovní neschopnosti činí celková částka 7 117 korun (3 x 372,60 korun + 7 x 856,98 korun).
Redukční hranice
Nemocenské bude náležet všem pojištěncům bez rozdílu, tedy i osobám samostatně výdělečně činným, od patnáctého kalendářního dne nemoci, a to za kalendářní dny, ve výši 69 procent redukovaného denního vyměřovacího základu. Rozšiřuje se počet redukčních hranic ze dvou na tři. Jejich výše se odvozuje od průměrné mzdy. Výše redukčních hranic od 1. 1. 2007 bude známa v září 2006. Ministerstvo práce a sociálních věcí očekává, že první bude činit 668 korun, druhá 1 002 korun a třetí 2 004 korun. Na rozdíl od redukce příjmu pro výpočet náhrady mzdy se pro nemocenské započítává příjem do první redukční hranice v plné výši.