Evropská unie
Ing. Jiří Zukal,
Brusel Jak vypadá a jak hospodaří evropská rodina?Vyšlo v čísle 34/2006 |
![]() |
Na základě iniciativy Organizace spojených národů slaví světová veřejnost 15. květen jako Mezinárodní den rodiny. Evropský statistický úřad k tomuto výročí letos publikoval studii, která se zabývá rodinnou problematikou v 25 členských státech EU.
Nejvíce sňatků na Kypru, v rozvodech vedou Česká republika a Litva
Studie konstatuje, že v roce 2004 bylo v Unii uzavřeno celkem 2,2 milionu sňatků, což znamená, že na 1000 občanů připadlo 4,8 sňatku. Z jednotlivých národností nejvíce sňatků uzavřeli občané Kypru (7,2 svateb na 1000 občanů), dále obyvatelé Dánska (7,0) a Malty (6,0). Na druhém konci žebříčku s nejnižší mírou uzavírání sňatků se umístili občané Slovinska (3,3), Belgie (4,1) a Řecka (4,2). Česká republika s počtem 5 svateb na 1000 občanů se umístila uprostřed. Na druhé straně se v roce 2004 v EU rozvedlo více než jeden milion manželství, což v průměru činí 2,1 rozvodu na 1000 obyvatel. V žebříčku států s nejvyšší mírou rozvodovosti vede Česká republika a Litva (3,2) a Estonsko (3,1). Na druhé straně nejméně se rozvádějí občané Irska (0,7), Itálie (0,8) a Řecka (1,1). Mimo statistiky rozvodovosti stojí Malta, kde tamní zákony rozvody vůbec nepovolují. Podle studie Eurostatu se v roce 2004 narodilo v EU 4,8 mil. dětí, což činí v průměru 10,5 porodů na 1000 obyvatel. Nejvyšší ukazatel porodnosti dosáhlo Irsko (15,2), dále Francie (12,7), Dánsko, Lucembursko a Velká Británie. Relativně nejméně dětí přišlo na svět v Německu (8,6), Lotyšsku (8,8) a Litvě (8,9). Česká republika s počtem 9,6 živě narozených dětí se zařadila mezi státy s nižší porodností. Z celkového počtu 2,8 milionu narozených dětí přibližně jedna třetina přišla na svět, aniž by jejich rodiče byli oddáni. V tomto směru vyniklo Estonsko, kde 58 % dětí přišlo na svět nesezdaným párům. Svatbu příliš neuznávají také rodiče dětí narozených ve Švédsku (55 %), Dánsku, Lotyšsku a Francii (45 %). Nejméně dětí, aniž by rodiče uzavřeli manželský svazek, se narodilo na Kypru (3 %), v Řecku (5 %) a Itálii (15 %).
Dvě třetiny domácností bez dětí
Průzkum se také zabýval skutečností, v jakém počtu domácností žijí děti. Výsledek ukázal, že celkem v 67 % domácností států EU nebydlí děti. Ve 29 % domácností žije pouze jedna dospělá osoba, ve 24 % bydlí pouze dva dospělí občané a zbylých 14 % domácností obývají jiná složení dospělých občanů. Z domácností, ve kterých žijí děti, převažují ty, kde bydlí jedno dítě (16 %), domácností s dvěma dětmi je 13 % a ve čtyřech procentech domácností žijí tři a více dětí. Ve Finsku, Německu, Dánsku a Rakousku nejméně v sedmi z deseti domácností bydlí pouze dospělí občané, naopak v Polsku, Litvě, Slovensku, Kypru a Maltě dosáhl počet domácností bez dětí 55 % a méně. Takřka ve všech deseti nových členských státech Unie převažují v domácnostech, ve kterých bydlí děti, rodiny s jedním dítětem, na druhé straně v Dánsku, Nizozemsku, Lucembursku a na Kypru je více domácností s dvěma dětmi, v Belgii a na Slovensku je počet domácností s jedním nebo s dvěma dětmi stejný. Specifické postavení v tomto směru má Kypr, kde v každé desáté domácnosti, ve které vychovávají děti, mají alespoň tři děti, kdežto v celoevropském průměru dosáhl tento ukazatel výše pouze čtyř procent. Z domácností, ve kterých žijí děti, tvoří třináct procent domácnosti, kde dítě žije pouze s jedním rodičem. Nejvíce osamocených rodičů žije ve Velké Británii (24 %), Belgii (18 %), Estonsku (17 %) a Německu a Dánsku (16 %). Česká republika dosáhla v počtu dětí žijících pouze s jedním rodičem přesně průměru Unie (13 %). Je logické, že nejnižší ukazatel v tomto směru byl zaznamenán na Maltě (4 %), kde mají manželství vzhledem ke specifické legislativě nejpevnější charakter.
Největší rodinné výdaje za bydlení
Část studie Eurostatu zabraly statistiky analyzující strukturu výdajů domácností v členských státech EU. Výdaje byly rozděleny do pěti základních položek: bydlení, doprava, jídlo, rekreace a kultura a oblečení. Podle očekávání vydávají občané největší část finančních prostředků za bydlení. Tato položka se podílí více než na pětině (21,4 %) výdajů a je v ní zahrnuto nájemné, náklady na vodu, plyn, elektrickou energii a různé poplatky. Největší podíl na výdajích rodiny tvoří bydlení ve Švédsku (28,6 %), ve Slovenské republice (27,5 %) a v Dánsku (27,3 %). Na druhé straně se nejlaciněji bydlí v oblasti Středozemního moře, především však na Maltě (8,6 %), Kypru (12,2 %) a v Řecku (15,4 %). Česká republika patří s 21,8 % výdajů za bydlení k evropskému průměru. Druhou největší rodinnou položku výdajů tvoří náklady spojené s dopravou, na něž vynakládají občané EU v průměru 13,4 % rozpočtu. Podle statistik z roku 2004 nejvíce utratili za dopravu občané Lucemburska (18,5 %), Litvy (16,6 %) a Maďarska (15,6 %). Nejméně nákladů spojených s dopravou měly rodiny v Řecku (8,5 %), na Slovensku (9,2 %) a v Polsku (10,5 %). České domácnosti utratily za dopravu více než desetinu rozpočtu (10,7 %). Největší rozdíly mezi jednotlivými členskými státy činily výdaje za potraviny a nealkoholické nápoje. V průměru vynaložily evropské domácnosti na tento účel 12,7 % rozpočtu, což je o něco méně nežli za dopravu. Nejmenší výdaje za potraviny měly domácnosti ve Velké Británii (8,9 %), Irsku (9,3 %) a Lucembursku (9,7 %). Nejdražší stravování je podle statistik jednoznačně v pobaltských republikách, především v Litvě, kde musí domácnosti vynaložit na tento účel v průměru takřka třetinu (31,8 %) finančních prostředků. Na více než pětinu rozpočtu přijde stravování v Lotyšsku (21,1 %) a Estonsku (20,5 %). V České republice se výdaje na stravování domácností pohybují nad evropským průměrem a činí 17,2 % rozpočtu. Ve výdajích na rekreaci a kulturu kralují mezi členskými státy občané Velké Británie, kde činí tyto výdaje 12,7 % z celkových rodinných výdajů. Na druhém místě pomyslného žebříčku se umístilo Švédsko (11,9 %) před Českou republikou (11,8 %) a Rakouskem (11,7 %). Naopak nejnižší výdaje v tomto směru mají občané Řecka (6,0 %), Portugalska a Estonska (6,6 %). Výdaje na rekreaci a kulturu jsou výdajovou položkou, kde rozdíly mezi jednotlivými členskými státy jsou relativně nejmenší (Tabulka). Co se týče výdajů za oblečení a obuv, průměrná evropská domácnost vynaloží za tímto účelem 6,0 % rozpočtu. Podle jednotlivých národností nejvíce v tomto směru utrácejí jihoevropské národy, především Řekové (10,1 %), Italové (8,9 %) a Portugalci (7,9 %). Nejmenší část rozpočtu tvoří výdaje na oblečení a obuv u Slováků (3,4 %), Lucemburčanů (3,9 %) a Maďarů (4,0 %). Češi vynakládají na oblečení a obuv dvacetinu rozpočtu (5 %), což je méně než průměr EU.
Pokud bychom výdaje domácností posuzovali globálně, v naprosté většině členských států jednoznačně největší položku tvoří výdaje na bydlení a nejmenší zátěž pro rodinný rozpočet je nákup oblečení a obuvi. Avšak pro občany Litvy, Kypru, Malty a Portugalska tvoří výdaje jak na dopravu, tak i na potraviny a nealkoholické nápoje vyšší položku rozpočtu než výdaje na bydlení. Ve Velké Británii a v Rakousku, jako v jediných členských státech Unie, jsou výdaje na rekreaci a kulturu vyšší než výdaje na potraviny. V Řecku, Itálii a Portugalsku občané zase vynakládají více finančních prostředků na obuv a oblečení než na rekreaci a kulturní vyžití.
Studie Eurostatu poskytla zajímavý pohled na hospodaření domácností jednotlivých členských států Unie a umožnila tak částečně porovnat životní úroveň a styl různých evropských národů.
Tabulka: Výdaje domácností v EU (v % z celkových výdajů domácnosti v roce 2004)
Stát |
Bydlení |
Doprava |
Jídlo |
Rekreace |
Oblečení |
Belgie |
22,9 |
14,6 |
13,6 |
9,2 |
5,3 |
Česká republika |
21,8 |
10,7 |
17,2 |
11,8 |
5,0 |
Dánsko |
27,3 |
12,5 |
11,4 |
10,6 |
5,0 |
Estonsko |
21,9 |
11,6 |
20,5 |
6,6 |
5,9 |
Finsko |
25,4 |
12,7 |
12,5 |
11,2 |
4,8 |
Francie |
24,1 |
14,7 |
14,4 |
9,0 |
4,5 |
Irsko |
20,7 |
10,6 |
9,3 |
7,3 |
4,8 |
Itálie |
20,5 |
12,1 |
14,5 |
7,4 |
8,9 |
Kypr |
12,2 |
14,5 |
16,4 |
8,8 |
6,4 |
Litva |
15,8 |
16,6 |
31,8 |
7,8 |
7,4 |
Lotyšsko |
21,3 |
10,7 |
21,1 |
8,4 |
5,8 |
Lucembursko |
21,0 |
18,5 |
9,7 |
8,1 |
3,9 |
Maďarsko |
19,4 |
15,6 |
17,7 |
7,9 |
4,0 |
Malta |
8,6 |
13,5 |
17,3 |
11,1 |
6,2 |
Německo |
23,8 |
13,8 |
11,7 |
9,4 |
5,4 |
Nizozemsko |
21,6 |
11,4 |
11,0 |
10,3 |
5,4 |
Polsko |
24,8 |
10,5 |
19,4 |
7,2 |
4,4 |
Portugalsko |
13,5 |
13,7 |
17,0 |
6,6 |
7,9 |
Rakousko |
18,9 |
12,7 |
10,6 |
11,7 |
6,7 |
Řecko |
15,4 |
8,5 |
15,0 |
6,0 |
10,1 |
Slovensko |
27,5 |
9,2 |
19,7 |
8,4 |
3,4 |
Slovinsko |
19,3 |
15,0 |
15,8 |
9,9 |
6,2 |
Španělsko |
16,0 |
12,0 |
14,2 |
9,3 |
5,5 |
Švédsko |
28,6 |
12,9 |
12,3 |
11,9 |
5,2 |
Velká Brit. |
18,7 |
15,0 |
8,9 |
12,7 |
6,1 |
EU 25 |
21,4 |
13,4 |
12,7 |
9,6 |
6,0 |
Pramen: Eurostat