Týdeník Veřejná správa


Evropská unie

Ing. Jiří Zukal,
Brusel

Jak vypadá a jak hospodaří evropská rodina?

Vyšlo v čísle 34/2006
ilustrační foto

Na základě iniciativy Organizace spojených národů slaví světová veřejnost 15. květen jako Mezinárodní den rodiny. Evropský statistický úřad k tomuto výročí letos publikoval studii, která se zabývá rodinnou problematikou v 25 členských státech EU.

Nejvíce sňatků na Kypru, v rozvodech vedou Česká republika a Litva

Studie konstatuje, že v roce 2004 bylo v Unii uzavřeno celkem 2,2 milionu sňatků, což znamená, že na 1000 občanů připadlo 4,8 sňatku. Z jednotlivých národností nejvíce sňatků uzavřeli občané Kypru (7,2 svateb na 1000 občanů), dále obyvatelé Dánska (7,0) a Malty (6,0). Na druhém konci žebříčku s nejnižší mírou uzavírání sňatků se umístili občané Slovinska (3,3), Belgie (4,1) a Řecka (4,2). Česká republika s počtem 5 svateb na 1000 občanů se umístila uprostřed. Na druhé straně se v roce 2004 v EU rozvedlo více než jeden milion manželství, což v průměru činí 2,1 rozvodu na 1000 obyvatel. V žebříčku států s nejvyšší mírou rozvodovosti vede Česká republika a Litva (3,2) a Estonsko (3,1). Na druhé straně nejméně se rozvádějí občané Irska (0,7), Itálie (0,8) a Řecka (1,1). Mimo statistiky rozvodovosti stojí Malta, kde tamní zákony rozvody vůbec nepovolují. Podle studie Eurostatu se v roce 2004 narodilo v EU 4,8 mil. dětí, což činí v průměru 10,5 porodů na 1000 obyvatel. Nejvyšší ukazatel porodnosti dosáhlo Irsko (15,2), dále Francie (12,7), Dánsko, Lucembursko a Velká Británie. Relativně nejméně dětí přišlo na svět v Německu (8,6), Lotyšsku (8,8) a Litvě (8,9). Česká republika s počtem 9,6 živě narozených dětí se zařadila mezi státy s nižší porodností. Z celkového počtu 2,8 milionu narozených dětí přibližně jedna třetina přišla na svět, aniž by jejich rodiče byli oddáni. V tomto směru vyniklo Estonsko, kde 58 % dětí přišlo na svět nesezdaným párům. Svatbu příliš neuznávají také rodiče dětí narozených ve Švédsku (55 %), Dánsku, Lotyšsku a Francii (45 %). Nejméně dětí, aniž by rodiče uzavřeli manželský svazek, se narodilo na Kypru (3 %), v Řecku (5 %) a Itálii (15 %).

Dvě třetiny domácností bez dětí

Průzkum se také zabýval skutečností, v jakém počtu domácností žijí děti. Výsledek ukázal, že celkem v 67 % domácností států EU nebydlí děti. Ve 29 % domácností žije pouze jedna dospělá osoba, ve 24 % bydlí pouze dva dospělí občané a zbylých 14 % domácností obývají jiná složení dospělých občanů. Z domácností, ve kterých žijí děti, převažují ty, kde bydlí jedno dítě (16 %), domácností s dvěma dětmi je 13 % a ve čtyřech procentech domácností žijí tři a více dětí. Ve Finsku, Německu, Dánsku a Rakousku nejméně v sedmi z deseti domácností bydlí pouze dospělí občané, naopak v Polsku, Litvě, Slovensku, Kypru a Maltě dosáhl počet domácností bez dětí 55 % a méně. Takřka ve všech deseti nových členských státech Unie převažují v domácnostech, ve kterých bydlí děti, rodiny s jedním dítětem, na druhé straně v Dánsku, Nizozemsku, Lucembursku a na Kypru je více domácností s dvěma dětmi, v Belgii a na Slovensku je počet domácností s jedním nebo s dvěma dětmi stejný. Specifické postavení v tomto směru má Kypr, kde v každé desáté domácnosti, ve které vychovávají děti, mají alespoň tři děti, kdežto v celoevropském průměru dosáhl tento ukazatel výše pouze čtyř procent. Z domácností, ve kterých žijí děti, tvoří třináct procent domácnosti, kde dítě žije pouze s jedním rodičem. Nejvíce osamocených rodičů žije ve Velké Británii (24 %), Belgii (18 %), Estonsku (17 %) a Německu a Dánsku (16 %). Česká republika dosáhla v počtu dětí žijících pouze s jedním rodičem přesně průměru Unie (13 %). Je logické, že nejnižší ukazatel v tomto směru byl zaznamenán na Maltě (4 %), kde mají manželství vzhledem ke specifické legislativě nejpevnější charakter.

Největší rodinné výdaje za bydlení

Část studie Eurostatu zabraly statistiky analyzující strukturu výdajů domácností v členských státech EU. Výdaje byly rozděleny do pěti základních položek: bydlení, doprava, jídlo, rekreace a kultura a oblečení. Podle očekávání vydávají občané největší část finančních prostředků za bydlení. Tato položka se podílí více než na pětině (21,4 %) výdajů a je v ní zahrnuto nájemné, náklady na vodu, plyn, elektrickou energii a různé poplatky. Největší podíl na výdajích rodiny tvoří bydlení ve Švédsku (28,6 %), ve Slovenské republice (27,5 %) a v Dánsku (27,3 %). Na druhé straně se nejlaciněji bydlí v oblasti Středozemního moře, především však na Maltě (8,6 %), Kypru (12,2 %) a v Řecku (15,4 %). Česká republika patří s 21,8 % výdajů za bydlení k evropskému průměru. Druhou největší rodinnou položku výdajů tvoří náklady spojené s dopravou, na něž vynakládají občané EU v průměru 13,4 % rozpočtu. Podle statistik z roku 2004 nejvíce utratili za dopravu občané Lucemburska (18,5 %), Litvy (16,6 %) a Maďarska (15,6 %). Nejméně nákladů spojených s dopravou měly rodiny v Řecku (8,5 %), na Slovensku (9,2 %) a v Polsku (10,5 %). České domácnosti utratily za dopravu více než desetinu rozpočtu (10,7 %). Největší rozdíly mezi jednotlivými členskými státy činily výdaje za potraviny a nealkoholické nápoje. V průměru vynaložily evropské domácnosti na tento účel 12,7 % rozpočtu, což je o něco méně nežli za dopravu. Nejmenší výdaje za potraviny měly domácnosti ve Velké Británii (8,9 %), Irsku (9,3 %) a Lucembursku (9,7 %). Nejdražší stravování je podle statistik jednoznačně v pobaltských republikách, především v Litvě, kde musí domácnosti vynaložit na tento účel v průměru takřka třetinu (31,8 %) finančních prostředků. Na více než pětinu rozpočtu přijde stravování v Lotyšsku (21,1 %) a Estonsku (20,5 %). V České republice se výdaje na stravování domácností pohybují nad evropským průměrem a činí 17,2 % rozpočtu. Ve výdajích na rekreaci a kulturu kralují mezi členskými státy občané Velké Británie, kde činí tyto výdaje 12,7 % z celkových rodinných výdajů. Na druhém místě pomyslného žebříčku se umístilo Švédsko (11,9 %) před Českou republikou (11,8 %) a Rakouskem (11,7 %). Naopak nejnižší výdaje v tomto směru mají občané Řecka (6,0 %), Portugalska a Estonska (6,6 %). Výdaje na rekreaci a kulturu jsou výdajovou položkou, kde rozdíly mezi jednotlivými členskými státy jsou relativně nejmenší (Tabulka). Co se týče výdajů za oblečení a obuv, průměrná evropská domácnost vynaloží za tímto účelem 6,0 % rozpočtu. Podle jednotlivých národností nejvíce v tomto směru utrácejí jihoevropské národy, především Řekové (10,1 %), Italové (8,9 %) a Portugalci (7,9 %). Nejmenší část rozpočtu tvoří výdaje na oblečení a obuv u Slováků (3,4 %), Lucemburčanů (3,9 %) a Maďarů (4,0 %). Češi vynakládají na oblečení a obuv dvacetinu rozpočtu (5 %), což je méně než průměr EU.

Pokud bychom výdaje domácností posuzovali globálně, v naprosté většině členských států jednoznačně největší položku tvoří výdaje na bydlení a nejmenší zátěž pro rodinný rozpočet je nákup oblečení a obuvi. Avšak pro občany Litvy, Kypru, Malty a Portugalska tvoří výdaje jak na dopravu, tak i na potraviny a nealkoholické nápoje vyšší položku rozpočtu než výdaje na bydlení. Ve Velké Británii a v Rakousku, jako v jediných členských státech Unie, jsou výdaje na rekreaci a kulturu vyšší než výdaje na potraviny. V Řecku, Itálii a Portugalsku občané zase vynakládají více finančních prostředků na obuv a oblečení než na rekreaci a kulturní vyžití.

Studie Eurostatu poskytla zajímavý pohled na hospodaření domácností jednotlivých členských států Unie a umožnila tak částečně porovnat životní úroveň a styl různých evropských národů.

Tabulka: Výdaje domácností v EU (v % z celkových výdajů domácnosti v roce 2004)

Stát

Bydlení

Doprava

Jídlo

Rekreace

Oblečení

Belgie

22,9

14,6

13,6

9,2

5,3

Česká republika

21,8

10,7

17,2

11,8

5,0

Dánsko

27,3

12,5

11,4

10,6

5,0

Estonsko

21,9

11,6

20,5

6,6

5,9

Finsko

25,4

12,7

12,5

11,2

4,8

Francie

24,1

14,7

14,4

9,0

4,5

Irsko

20,7

10,6

9,3

7,3

4,8

Itálie

20,5

12,1

14,5

7,4

8,9

Kypr

12,2

14,5

16,4

8,8

6,4

Litva

15,8

16,6

31,8

7,8

7,4

Lotyšsko

21,3

10,7

21,1

8,4

5,8

Lucembursko

21,0

18,5

9,7

8,1

3,9

Maďarsko

19,4

15,6

17,7

7,9

4,0

Malta

8,6

13,5

17,3

11,1

6,2

Německo

23,8

13,8

11,7

9,4

5,4

Nizozemsko

21,6

11,4

11,0

10,3

5,4

Polsko

24,8

10,5

19,4

7,2

4,4

Portugalsko

13,5

13,7

17,0

6,6

7,9

Rakousko

18,9

12,7

10,6

11,7

6,7

Řecko

15,4

8,5

15,0

6,0

10,1

Slovensko

27,5

9,2

19,7

8,4

3,4

Slovinsko

19,3

15,0

15,8

9,9

6,2

Španělsko

16,0

12,0

14,2

9,3

5,5

Švédsko

28,6

12,9

12,3

11,9

5,2

Velká Brit.

18,7

15,0

8,9

12,7

6,1

EU 25

21,4

13,4

12,7

9,6

6,0

Pramen: Eurostat