Informace
Počítače, internet, mobilní telefony a další nástroje moderní doby jsou stále větší samozřejmostí pro občany i úřady. Zvykáme si na nové výrazy, jako je například informační společnost, eGovernment, eSlužby, eDemokracie. Není pochyb, že toto téma se dotýká všech úrovní veřejné správy na úrovni samospráv i státu. Sledujeme, jak se k výzvám dnešní doby staví naši partneři doma i v zahraničí. Na podzimní konferenci TeleCities v Praze (www.telecities-prague.cz, říjen 2005) se mimo jiné diskutovalo o zajímavých příkladech z měst celé Evropy, včetně výsledků srovnávacích průzkumů. Byla zde představena i zajímavá publikace vydaná Magistrátem hl. m. Prahy ”Česká města na cestě k informační společnosti”, která byla prezentována také na prosincovém semináři týdeníku Veřejná správa a Ministerstva vnitra ČR, pořádaném k soutěži webových prezentací obcí, měst a sdružení obcí Objev roku 2005.
Publikace na necelých padesáti stranách uvádí výsledky průzkumu informatizace veřejné správy ve vybraných statutárních městech České republiky. Průzkum byl realizován v závěru roku 2004 z iniciativy hlavního města Prahy a Svazu měst a obcí ČR. Zúčastnilo se jej třináct velkých měst, ve kterých žije 28 % z celkového počtu obyvatel České republiky. Průzkum a jeho vyhodnocení navazuje na projekt organizace Eurocities Knowledge Society Forum - TeleCities a společnosti Deloitte s názvem eCitizenship for All – survey and award realizovaný ve stovce měst z celé Evropy. Byly využity i podklady zpracované v souvislosti s Deklarací k rozvoji informační společnosti na lokální a regionální úrovni (LORIS). Na zpracování jednotlivých částí publikace se podíleli spoluautoři z Ministerstva informatiky ČR, Ministerstva vnitra ČR a Vysoké školy ekonomické Praha.
Publikace přináší souhrnné informace k aktuálnímu tématu e-government, resp. e-citizenship. Oba pojmy, které jsou nerozlučně spjaty s úsilím o modernizaci úřadů a s aktivním přístupem občanů ke správě věcí veřejných v době všudypřítomných informačních a komunikačních technologií, jsou v úvodní kapitole vysvětleny. Je zde uveden komentář i k pojmům informační a znalostní společnost a benchmarking. Právě slovo benchmarking je pro publikaci klíčové. Představuje metodou poměřování ukazatelů charakteristických pro sledovanou oblast. Cílem této metody je nejen mapovat a porovnávat, ale také poučit se a inspirovat k dalšímu zlepšování. Pro porovnávání informací o organizaci IT ve městě, o koncepcích, technické infrastruktuře, SW agendách a datech, rozvoji eGovernmentu, spolupráci s jinými subjekty a dalších skutečnostech byly využity dotazníky LORIS. Návaznost na projekt eCitizenship for All pak přinesla možnost vyhodnotit informace z oblastí Re-engineering, eDemocracy, eSecurity, eLearning, a to nejen z pohledu českých měst, ale i v porovnání se situací v jiných evropských městech.
S ohledem na mezinárodní kontext jsou ve druhé kapitole publikace uvedeny údaje o projektu eCitizenship for All včetně stručného shrnutí výsledků pro evropská města i příkladů projektů oceněných v soutěži. V další kapitole jsou uvedeny stěžejní informace o informatice ve veřejné správě a e-governmentu na úrovni státu (státní informační a komunikační politika, přehled stěžejních zákonů, klíčová ministerstva ČR – informatiky a vnitra, jejich role a aktivity). Je zde uvedena i základní informace o samosprávách v České republice.
Kde se na pomyslné cestě k informační společnosti nacházíme? Vlastní vyhodnocení průzkumů eCitizenship for All a LORIS tvoří náplň čtvrté kapitoly. Ta je uvedena stručnými profilovými informacemi o jednotlivých městech zúčastněných v projektu. Výsledky shrnuté v textu i v ilustrativních grafech ukazují, že česká města mají za sebou nejen patnáct let obnovené samosprávy, péče o rozkvět města i úsilí o navázání na historické kořeny, ale i značný kus na cestě k rozvoji moderní, vzdělané a demokratické informační společnosti, která je klíčovým faktorem dalšího ekonomického rozvoje. Rok po vstupu České republiky do Evropské unie můžeme konstatovat, že česká města si plně uvědomují výzvy a příležitosti současné doby a na cestě k informační společnosti kráčejí sice v obtížnějších podmínkách na startu, ale nepochybně stejným směrem a se stejným odhodláním jako města ostatních vyspělých zemí.
Výsledky ukázaly, že česká města si uvědomují nutnost koncepčního přístupu k rozvoji a uplatňování informačních a komunikačních technologií. To se promítá do definování priorit a podpory ze strany politického vedení města, zpracování informačních strategií, vytváření nových organizačních modelů řízení provozu a rozvoje informatiky i poskytování služeb. 70 % zúčastněných měst má zpracovanou informační strategii, která většinou navazuje na celkovou strategii rozvoje města. Při tvorbě informačních strategií a bezpečnostní politiky měly urychlující vliv i požadavky atestací podle zákona o informačních systémech veřejné správy. Útvary informatiky na magistrátech jsou řízeny z úrovně vrcholového managementu, v několika případech byly založeny specifické servisní společnosti města.
Informatika již není chápána pouze jako prostředek modernizace vnitřních činností úřadů, ale jako nástroj pro efektivní poskytování informací a služeb klientům – občanům i dalším cílovým skupinám (podnikatelé, turisté). Na webových stránkách poskytují města převážně informace a služby jednosměrné komunikace. Postupně přibývá služeb obousměrné interakce (27 %). Služby transakčního charakteru (například platby) jsou zatím spíše ve stadiu plánů pro nejbližší období. Stejně tak je plánováno využití jiných komunikačních kanálů a jejich provázání (call centrum, přepážky s integrovanými službami apod.).
Zavedeným standardem v kategorii e-demokracie se stává poskytování informací o rozhodování politického vedení města (rozvojové záměry, usnesení, rozpočet – 100 %), e-mailové kontakty a diskuse s politiky, ankety aj. Přibývá poskytování zvukových záznamů a videopřenosů z jednání zastupitelstva (30 %).
Značná pozornost je věnována problematice tvorby vysokorychlostních (broadband) metropolitních počítačových sítí, které tvoří nutnou infrastrukturu pro rozvoj dalších služeb. Sítě jsou vytvářeny nejen za účelem propojení úřadů, ale i dalších subjektů města. Rozbíhají se i projekty na zvýšení dostupnosti vysokorychlostního internetu pro obyvatele. Jsou uplatňovány různé organizační a obchodní modely jak na zcela komerční bázi, tak s využitím spolupráce s regionálními či lokálními operátory, často s majetkovou účastí města.
Úplný text je v časopise Veřejná správa č. 12/2006.