Téma

PaedDr. Jaroslav Müllner,
náměstek ministryně školství, mládeže a tělovýchovy

Priority vzdělávací politiky

Významným mezníkem pro vzdělávací politiku EU představuje zasedání Evropské rady v Lisabonu v roce 2000, na kterém Evropská rada stanovila pro příští desetiletí nový strategický cíl pro Evropu stát se “nejkonkurenceschopnější a nejdynamičtější ekonomikou založenou na znalostech, schopnou udržitelného hospodářského růstu, s více a lepšími pracovními místy a s větší sociální soudržností” a zároveň vyzvala členské státy, Radu a Komisi, aby přijaly taková opatření, která zajistí dosažení tohoto cíle.

V návaznosti na stanovenou strategii přijala Evropská rada v roce 2002 na svém zasedání v Barceloně Podrobný pracovní program následných kroků k dosažení budoucích cílů systémů vzdělávání a odborné přípravy v Evropě.

Nové strategické cíle Evropy byly promítnuty jak do Národního programu rozvoje vzdělávání v ČR (Bílá kniha, 2001), tak do navazujícího Dlouhodobého záměru vzdělávání a rozvoje vzdělávací soustavy ČR 2002, vymezujícího rozvojové priority ve střednědobém výhledu 2002-2006.

Rovněž Strategie rozvoje lidských zdrojů (2003) si stanovila cíle v souladu s cíli Lisabonské strategie.

Vzájemné uznávání odborných kvalifikací

Vzdělávání v tomto pojetí vytváří předpoklady pro uznávání odborných kvalifikací našich občanů v členských státech Evropského společenství.

V souladu s právem Evropských společenství byl na počátku tohoto roku přijat zákon č. 18/2004 Sb., o uznávání odborné kvalifikace a jiné způsobilosti státních příslušníků členských států Evropské unie a o změně některých zákonů (zákon o uznávání odborné kvalifikace), který nabyl účinnost dnem vstupu smlouvy o přistoupení ČR k EU v platnost (s výjimkou institucionálních ustanovení, která vstoupila v platnost již dnem vyhlášení zákona). Tímto zákonem je upraven postup při uznávání odborné kvalifikace získané mimo ČR, a to jak v ES, tak ve třetích státech. Osobní rozsah je omezen na státní příslušníky členských států ES včetně státních příslušníků ČR, a jejich rodinné příslušníky, kteří využívají právo volného pohybu v ES. Systém uznávání odborné kvalifikace se vztahuje pouze na osoby, které jsou podle práva členského státu původu odborně kvalifikovány nebo – pokud není tato činnost regulovanou činností – na osoby, které v členském státu původu danou činnost vykonávají nebo vykonávaly v souladu s právními předpisy tohoto členského státu.

Cíle transformace vzdělávacího procesu

Při úvahách o stanovení rozvojových priorit se vycházelo z potřeby rozvoje celoživotního učení a významu počátečního vzdělávání. Pro naplnění cílů se počítá s úzkou součinností všech hlavních partnerů – ministerstva, krajů, škol a sociálních partnerů, kdy kraje s vědomím svých vlastních priorit, konkrétní specifické situace a vlastních možností a zdrojů, budou respektovat strategické cíle a svá rozhodnutí činit v souladu s nimi.

I když v oblasti celoživotního vzdělávání respektive vzdělávání dospělých nejsou u nás všechny aktivity systematicky sledovány (například různé typy firemního vzdělávání, kurzů organizovaných různými institucemi, organizacemi), lze konstatovat, že ČR má v porovnání s členskými zeměmi EU poměrně nízké procento těch, kteří se dalšího vzdělávání účastní. V obdobné situaci se nacházejí i ostatní přistupující země. Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy se dlouhodobě snaží podporovat vzdělávání dospělých; jeho pobídky však mohou směřovat především ke školám, což představuje výrazné omezení.

Potřeba řešit situaci v daleko širším měřítku vedla k jednání mezi Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy, Ministerstvem práce a sociálních věcí a Úřadem vlády o rozdělení kompetencí v oblasti celoživotního učení.

Na základě dohody, uzavřené koncem roku 2003, spadá do kompetence MŠMT takové vzdělávání, které vede k získání stupně vzdělání. Oblast dalšího profesního vzdělávání, která představuje kurzy, jež nevedou k získání stupně vzdělání, spadá do kompetence MPSV. Vymezení těchto kompetencí vytvořilo základní předpoklad pro zahájení prací na tvorbě zákona o dalším vzdělávání. Tento zákon bude navazovat na již existující právní předpisy, zejména školský zákon, a bude rozvíjet především problematiku vzdělávání dospělých.

Základní tezí připravovaného věcného záměru tohoto zákona je vytvoření otevřeného systému pro další vzdělávání. Zákon by tedy neměl omezovat ani poskytovatele vzdělávacích programů, ani ty, kteří se chtějí vzdělávat. Zde však platí jeden závažný předpoklad, a to je zachování standardů kvality tak, aby nedocházelo k devalvaci poskytovaného vzdělávání. Cílem zákona je, ve shodě se strategií EU, výrazné propojení počátečního a dalšího vzdělávání. Tato základní teze odpovídá hlavním zásadám dalšího vzdělávání. Předchází devalvaci vzdělání a zároveň umožňuje získat stupeň vzdělání těm, kteří prokáží požadované kompetence, aniž by museli chodit nezbytně do školy. Zákon tedy předpokládá, že pro udělení stupně vzdělání je nezbytné vytvořit mechanismus pro zhodnocení již dosažených kompetencí, které jednotlivec získal i v rámci neformálního či informálního vzdělávání. Touto formou lze pak zhodnotit jak zkušenosti a znalosti, které jednotlivec nabyl praxí v zaměstnání, ale i samostatnou přípravou, například v rámci krátkodobých kurzů.

Součástí evaluačního systému bude také zhodnocení již získaných certifikátů s celostátní platností, například osvědčení o absolvování rekvalifikačního kurzu. Celý systém popsaný v zákoně má motivovat širokou veřejnost k tomu, aby se dalšího vzdělávání aktivně účastnila a zároveň nastavit motivační prostředí i pro podnikovou sféru. Proto bude zákon o dalším vzdělávání obsahovat i problematiku financování, která by měla řešit finanční dostupnost dalšího vzdělávání.

Evropská spolupráce v oblasti odborné přípravy

Pro formulování strategických cílů z hlediska potřeby jejich evropské dimenze má zásadní význam Deklarace evropských ministrů odborného vzdělávání a přípravy a Evropské komise o zvýšení evropské spolupráce v odborném vzdělávání a přípravě, která byla ujednána v Kodani v závěru roku 2002. Kodaňská deklarace zdůrazňuje nejen význam zvyšování evropské spolupráce v oblasti odborného vzdělávání, ale také význam role evropských sociálních partnerů pro rozvoj, oceňování a uznávání odborných kompetencí a kvalifikací na všech úrovních.

Úplný text je v časopise Veřejná správa č. 31/2004.


Další informace [nápis]
Číslo 31/2004
Časopis Veřejná správa č. 31/2004
Časopis Veřejná správa
Další
E-mail