Zpráva o extremismu za 1. pololetí 2024: Stále vládne antisystémové hnutí, doplácí ale na roztříštěnost a absenci vize. Narativy extremistů určuje ruská propaganda
První polovina roku 2024 na extremistické scéně opět přála antisystémovému hnutí, přestože i to začalo narážet na své limity. Rusko proti Česku podnikalo širokou paletu hybridních operací. Cílem kremelské propagandy je primárně oslabovat důvěru lidí ve stát a vyvolat v nich pocit, že Rusko je zdravou a progresivní alternativou.
Ministerstvo vnitra zveřejnilo zprávu o extremismu a předsudečné nenávisti za 1. pololetí roku 2024. Platí, že česká extremistická a xenofobně populistická scéna se výrazně proměnila a ruské bezpečnostní složky u nás získaly solidní a snadno ovlivnitelnou základnu pro šíření svého vlivu. Sledované období opět přálo tzv. antisystémovému hnutí. To však narazilo na roztříštěnost, absenci vize i krátkou životnost hlavních představitelů, kteří se veřejnosti rychle „okoukají“. Scéna opět kopírovala kremelský pohled na válku na Ukrajině. „Rusko proti Česku průběžně podnikalo hybridní operace a řada institucí se stala opakovaně terčem kyberútoků. Když k tomu připočtu, že policisté zadrželi Kolumbijce podezřelého ze žhářství na objednávku ruských bezpečnostních složek, je jasné, že Rusko proti nám útočí všemi možnými prostředky,“ uvedl ministr vnitra Vít Rakušan.
Zastánci kremelského režimu se dle zprávy stali i někteří dřívější pravicoví extremisté. Nenávistná rétorika vůči určitým skupinám obyvatel se stala pouze jednou ze složek mozaiky proruské propagandy. Prioritním cílem už není rozdmýchávat negativní emoce vůči migrantům, muslimům, Židům, Romům či LGBT+ komunitě, ale zajistit další hodnotový posun a podporovat pozitivní obraz Ruska.
Od ledna do konce června bylo možné sledovat i sérii nenávistných projevů proti Ukrajincům a policejní specialisté na extremismus upozorňují na nárůst antisemitských incidentů, zejména v online prostoru. Rovněž v Česku ve veřejném prostoru nadále rezonoval konflikt v Gaze. K přímým projevům podpory Hamásu či schvalování či obhajování teroristického útoku ze 7. října 2023 však ze strany propalestinských aktivistů nedocházelo.
V prvním pololetí letošního roku policie evidovala sto nenávistně motivovaných trestných činů. Stíhala celkem 72 osob. Nejčastěji šlo o násilí a vyhrožování proti skupině obyvatel a proti jednotlivci. Více ve zprávě zde.
Adam Rözler
odbor komunikace Ministerstva vnitra
25. 7. 2024