Odbor azylové a migrační politiky  

Přejdi na

Státní služba  


Rychlé linky: Mapa serveru Textová verze Rozšířené vyhledávání


 

Hlavní menu

 

 

Vývoj legislativní úpravy dobrovolnictví v zahraničí a v České republice

Konzultace 

Pro dobrovolnické hnutí byl významný rok 2001, který byl vyhlášen Organizací spojených národů rokem dobrovolníků. Ta v rámci celosvětové kampaně dobrovolnictví podpořila, upozornila na aktivity dobrovolníků a přiměla řadu zemí, aby dobrovolnictví zahrnuly do svého právního řádu.

Česká republika

V České republice vznikla první zákonná norma upravující dobrovolnictví v roce 2002. Konkrétně se jedná o zákon č. 198/2002 Sb., o dobrovolnické službě a o změně některých zákonů (zákon o dobrovolnické službě), který vešel v účinnost k 1. lednu 2003.

Smyslem zákona bylo vytvoření co možná nejpříznivějšího prostředí pro fungování dobrovolnictví v České republice. Zákon představuje ucelený, vzájemně provázaný systém podmínek, jejichž splnění umožňuje občanským sdružením, obecně prospěšným společnostem, církvím a náboženským společnostem a jejich právnickým osobám, dosáhnout na udělení akreditace pro oblast dobrovolnické služby.

Udělování akreditací spadá do působnosti Ministerstva vnitra, respektive odboru prevence kriminality. Akreditace je svého druhu „značkou kvality“ - garancí, že akreditovaná organizace všem svým partnerům, působícím v akreditovaném režimu, zajišťuje služby ve standardní kvalitě.

Na druhou stranu ale zákon nepůsobí direktivně, protože nechává na těch, kterých se týká, svobodnou volbu, zda proces akreditace podstoupí a zda se budou zákonem řídit nebo ne.

Zákon vnesl právní jistotu do dosud právem neupravené oblasti, posiluje postavení všech tří subjektů, které se do dobrovolnictví zapojují. Těmi vzájemně kooperujícímu subjekty jsou vysílající organizace, přijímající organizace, dobrovolník.

Udělování akreditací

Akreditace je udělována na tři roky nestátním neziskovým organizacím, které zajišťují výběr, přípravu, vyslání, pojištění, smluvní vztahy a bezpečnost pro dobrovolníky. Akreditované organizace mají nárok na získání státní dotace na organizování dobrovolnictví.

První akreditace byla udělena v červnu 2003. Od roku 2003 do dubna 2008 bylo uděleno 295 akreditací. Některé organizace mají akreditováno více dobrovolnických projektů současně. Organizace, které akreditaci získaly, působí na celém území republiky i v zahraničí.

Na počátku roku 2007 akreditované organizace deklarovaly vyslání přibližně deseti tisíc aktivních dobrovolníků, kteří se podíleli na veřejně prospěšné činnosti organizací v průběhu celého roku.

  • Za více než pět let působení zákona se ukazuje, že akreditační proces s úspěchem absolvují zejména organizace, které mají dlouhodobé zkušenosti s dobrovolnickou činností a které jsou zvyklé při své práci uplatňovat řadu požadavků, které zákon předpokládá.
  • Dotace akreditovaným organizacím se udělují v souladu s návrhem Dotační komise pro oblast dobrovolnické služby, která je poradním orgánem ředitelky odboru prevence kriminality. Dotace jsou poskytovány zejména na položky důležité pro zajištění bezpečnosti a koordinace průběhu dobrovolnické činnosti.

V prvním roce působnosti zákona - na podzim roku 2003 - bylo podpořeno osm projektů sedmi organizací částkou 751 000 korun. V tomto roce (2008) bylo již podpořeno sto třicet osm projektů

102 organizací částkou 13 190 000 korun. V souvislosti s narůstajícím počtem akreditovaných organizací byl v roce 2007 přidělený rozpočet dočerpán a byl zaznamenám velký převis mezi poptávkou a finančními možnostmi Ministerstva vnitra. Problémem je, že pro rok 2008 došlo v souvislosti se snižováním výdajů ze státního rozpočtu i ke snížení částky určené na podporu financování dobrovolnické služby.

Zahraničí

V zahraničí je pozitivně vnímán fakt, že Česká republika je jedna z mála zemí EU disponující legislativou upravující dobrovolnictví. Mimo ni přijali zvláštní zákon, upravující dobrovolnickou službu, také v Belgii, Maďarsku, Itálii, Lotyšsku, Lucembursku, Polsku, Portugalsku, Rumunsku, Španělsku a Makedonii. Chorvatsko a Bosna a Hercegovina tuto úpravu připravují.

Všechny zákony mají podobnou strukturu, liší se v jednotlivostech a v kladení důrazu na některé oblasti s dobrovolnickou službou souvisejí. Společným všem zákonům je důraz na oddělení a odlišení dobrovolnické služby od činností vykonávaných v rámci pracovního poměru. Podobná je také úprava náležitostí smluv uzavíraných mezi organizacemi a dobrovolníky. Zákony dále jmenují způsoby, jakými je možno ukončit tento právní vztah a vyjmenovávají práva a povinnosti obou smluvních stran. Některé ze zákonů o dobrovolnické službě výslovně upravují oblasti, v nichž může být dobrovolnická služba vykonávána (například Česká republika, Španělsko, Polsko).

Současnost v České republice

V současné době připravuje odbor prevence kriminality Ministerstva vnitra novelu zákona o dobrovolnické službě, která bude k projednání vládě ČR předložena do konce prosince letošního roku.

Ministerstvo vnitra si uložilo úkol novelizovat zákon o dobrovolnické službě a prosadilo jej do usnesení vlády ze dne 16. ledna 2008 č. 36 o Plánu legislativních prací vlády na rok 2008. Nabytí účinnosti novely je plánováno k 1. lednu 2010.

Odbor prevence kriminality Ministerstva vnitra v červenci roku 2007 zorganizoval dotazníkové šetření mezi nestátními neziskovými organizacemi v souvislosti s plánovanou novelizací zákona o dobrovolnické službě. Na naše dotazy jsme obdrželi 54 odpovědí jak akreditovaných organizací (tvořila je zhruba polovina), tak subjektů, které organizují dobrovolnickou činnost mimo rámec zákona o dobrovolnické službě. Z doručených odpovědí lze stručně shrnout:

  • více než polovina organizací se vyslovila pro začlenění obecné definice dobrovolnictví a jeho přínosu do novely zákona,
  • 28 organizací se vyjádřilo pro práci dobrovolníků, kteří jsou odborně na úrovni možného zaměstnance,
  • 33 organizací požaduje umožnit členům vykonávat dobrovolnictví pro svoji organizaci,
  • 17 organizací je pro zohlednění typu dobrovolnické práce při pojištění (pojištění je problematické u zahraničních dobrovolníků),
  • organizace navrhují zvýšit doby platnosti akreditace ze tří na pět let,
  • posledním problémem k řešení je nemožnost vysílání dobrovolníků do přijímajících organizací, jejíchž předmětem činnosti je podnikání.

Odbor prevence kriminality Ministerstva vnitra již má pracovní návrh novely zákona připraven. Nyní plánujeme uspořádat veřejné pracovní jednání a diskutovat obsah návrhu s nestátními neziskovými organizacemi, Radou vlády pro nestátní neziskové organizace a s dotčenými správními úřady (ministerstva, kraje, obce). Před jednáním obdrží účastníci text návrhu novely zákona v elektronické podobě.

Ministerstvo vnitra původně plánovalo zpracovat tzv. technickou novelu zákona o dobrovolnické službě, která by se omezila na zjevné administrativní, technické a organizační nedostatky. Mezi ty lze řadit odstranění již neexistující povinné vojenské a civilní služby nebo vyjmutí pojištění dobrovolníků z režimu občanského zákoníku a jeho podřazení pod zákoník práce, který umožní kvalitnější ochranu dobrovolníků.

Na základě požadavků nestátních neziskových organizací i na základě zkušeností z akreditačního a dotačního procesu byl nakonec zvolen přístup otevřenější, který znamená výrazné zásahy do současné podoby zákona.

Pracovní návrh Ministerstva vnitra obsahuje obecné vymezení celého spektra dobrovolnictví, jeho uznání státem a nástin základních vazeb. Tato obecná část by mohla například znít následovně:

Dobrovolnictví je respektovaná veřejně prospěšná činnost konaná dobrovolníky svobodně a bez nároku na odměnu. Dobrovolník a příjemce veřejně prospěšné činnosti mohou po oboustranné dohodě vzájemně vymezit svá práva, povinnosti a míru ochrany s využitím ustanovení zákona o dobrovolnické službě a v souladu s dobrými mravy tak, aby bylo sníženo riziko újmy zúčastněných osob.“

Úplný text je v časopise Veřejná správa č. 13/2008.

Mgr. Jitka Gjuričová, ředitelka odboru prevence kriminality Ministerstva vnitra



 

vytisknout  e-mailem