Společné stanovisko MPSV a SSS MV k podmínkám pro určení zvýšeného platového tarifu upraveného v NV č. 304/2014 Sb., o platových poměrech státních zaměstnanců, ve znění NV č. 447/2023 Sb.

Společné stanovisko
Ministerstva práce a sociálních věcí a sekce pro státní službu Ministerstva vnitra
k podmínkám pro určení zvýšeného platového tarifu upraveného v nařízení vlády č. 304/2014 Sb.,
o platových poměrech státních zaměstnanců, ve znění nařízení vlády č. 447/2023 Sb.

• Podle § 1 odst. 3 nařízení vlády č. 304/2014 Sb. může státnímu zaměstnanci, který je zařazen nebo jmenován na služební místo, pro které je stanovena alespoň 11. platová třída, a které je označenéve služebním předpisu služebního orgánu za klíčové, služební orgán určit platový tarif až ve výši dvojnásobku platového tarifu nejvyššího platového stupně v platové třídě stanovené pro služební místo, na které je státní zaměstnanec zařazen nebo jmenován. Předpokladem pro tento postup je, že státní zaměstnanec plní na služebním místě nejsložitější, nejodpovědnější a nejnamáhavější služební úkoly, jejichž plnění je pro služební úřad k řádnému zajištění výkonu jeho působnosti nepostradatelné, a tyto služební úkoly vyžadují vysokou míru znalostí, dovedností a zkušeností v příslušném oboru služby.

• Výše uvedené opatření představuje mimořádný nástroj platové motivace, který předpokládá nadstandardní náročnost plněných služebních úkolů. Bylo přijato z důvodu potřeby personální stabilizace státní služby prostřednictvím zvýšení motivace vysoce kvalifikovaných státních zaměstnanců, kteří vykonávají nejnáročnější činnosti.
   

Podmínky

• Podmínky, při jejichž splnění lze výše uvedené opatření použít, se vztahují jednak ke služebnímu místu, na které je státní zaměstnanec zařazen nebo jmenován, jednak k činnostem, které státní zaměstnanec vykonává, a jednak k osobě státního zaměstnance. Všechny podmínky musí být splněny současně (jsou stanoveny kumulativně).

• 1. podmínky vztahující se ke služebnímu místu (dle pořadí v textu § 1 odst. 3 nařízení vlády č. 304/2014 Sb.):

  • zařazení služebního místa alespoň v 11. platové třídě (tzn. ve vládní i vnitřní systemizaci)

    • pro služební místa v 11. a 12. platové třídě je alternativně stanoveno vysokoškolské vzdělání v bakalářském nebo magisterském studijním programu a pro služební místa od 13. platové třídy je zákonem o státní službě stanoveno vysokoškolské vzdělání v magisterském studijním programu

  • označení služebního místa služebním předpisem služebního orgánu (tzn. zpravidla ve vnitřní systemizaci) za klíčové

    • služební orgán může ve služebním předpisu označit nejvýše 5 % služebních míst ze všech služebních míst ve služebním úřadu za klíčová

    • na návrh služebního orgánu může být výše uvedený limit 5 % služebních míst ze všech služebních míst ve služebním úřadu navýšen o dalších až 5 % služebních míst, a to po schválení Ministerstvem vnitra v dohodě s Ministerstvem financí (postup schvalování nadlimitního počtu klíčových míst je blíže popsán níže)

    • samotné označení služebního místa služebním předpisem služebního orgánu za klíčové nezakládá nárok státního zaměstnance na přiznání zvýšeného platového tarifu

• 2. podmínky vztahující se k činnostem:

  • plnění nejsložitějších, nejodpovědnějších a nejnamáhavějších služebních úkolů, jejichž plnění je pro služební úřad k řádnému zajištění výkonu jeho působnosti nepostradatelné

    • ​jde o podmínku, jež navazuje jak na podmínky vztahující se ke služebnímu místu, tak na podmínky vztahující se k osobě státního zaměstnance, neboť služební místo obsahuje správní činnosti, jejichž výkon se na něm požaduje, a státní zaměstnanec je zařazen nebo jmenován na služební místo k výkonu těchto správních činností (pouze pro zjednodušení je tento bod dále formulován jako podmínka vztahující se ke služebnímu místu, nikoliv k osobě státního zaměstnance)

    • z této podmínky vyplývá, že určení zvýšeného platového tarifu nelze vázat automaticky na služební místa představených, neboť ty nejnáročnější služební úkoly, jejichž plnění je pro služební úřad nepostradatelné, nemusí být nutně plněny na služebních místech představených

    • z této podmínky dále vyplývá, že určení zvýšeného platového tarifu nelze vázat výlučně na služební místa v nejvyšší platové třídě v rámci příslušného organizačního útvaru a ani na nejnáročnější správní činnost, která je na služebním místě požadována (byť obvykle zároveň o nejnáročnější správní činnost, která je na služebním místě požadována, půjde)

    • určení zvýšeného platového tarifu je přípustné toliko v případě, že se na služebním místě požaduje plnění nejnáročnějších služebních úkolů, jejichž plnění je pro služební úřad k řádnému zajištění výkonu jeho působnosti nepostradatelné

    • předmětné služební úkoly mohou být formulovány jako procesní (dlouhodobá nebo trvalá zadání bez přesně stanoveného termínu pro dokončení, která bývají vyhodnocována periodicky na základě kvantitativních i kvalitativních kritérií) nebo jako projektové (krátko/střednědobá zadání s přesně stanoveným termínem pro dokončení, která bývají vyhodnocována jednorázově)

    • skutečnost, že se jedná o úkoly, jejichž plnění je pro služební úřad nepostradatelné, musí být prokazatelná (např. programové prohlášení vlády, usnesení vlády, právní předpisy upravující působnost služebního úřadu, zadání určitého úkolu, implementace určitého systému atd.)

• 3. podmínky vztahující se k osobě státního zaměstnance:

  • vysoká míra znalostí, dovedností a zkušeností v příslušném oboru služby

    • znalosti a dovednosti

      • ​v zásadě je třeba vycházet ze služebního hodnocení, resp. z odůvodnění rozhodnutí o platu (o přiznání či o změně osobního příplatku) státního zaměstnance (to např. i za předpokladu, že státní zaměstnanec nebyl dosud služebně hodnocen - do prvního služebního hodnocení služební orgán v součinnosti s bezprostředně nadřízeným představeným státního zaměstnance posoudí, zda je předpoklad, že státní zaměstnanec bude hodnocen tak, jak je uvedeno)

      • hodnocené oblasti "znalosti" a "dovednosti" by měly být klasifikovány nadstandardním počtem bodů (tj. alespoň 3 body), přičemž státní zaměstnanec by měl ve státní službě dosahovat minimálně velmi dobrých výsledků

      • lze přihlížet k odbornému zaměření vzdělání státního zaměstnance, přičemž stanovení požadavku odborného zaměření vzdělání ve vnitřní systemizaci není podmínkou

    • zkušenosti

      • lze je získat výkonem služby v příslušném oboru služby nebo výkonem jiné činnosti, která vyžaduje obdobnou (vysokou) míru znalostí a dovedností jako činnost na příslušném služebním místě

      • lze přihlížet k délce dosavadní praxe (včetně praxe vykonávané mimo státní službu)
         

Rozhodnutí

• Rozhodnutí o platu je třeba řádně odůvodnit, tj. zejména uvést podklady pro jeho vydání. Služební orgán je povinen uvést, jakým způsobem jsou splněny všechny výše uvedené podmínky pro určení zvýšeného platového tarifu, uvést důvody, které vedly k určení konkrétní výše platového tarifu, a dobu, na kterou byl zvýšený platový tarif určen. Odůvodnění plnění podmínkynejsložitějších, nejodpovědnějších a nejnamáhavějších služebních úkolů, jejichž plnění je pro služební úřad k řádnému zajištění výkonu jeho působnosti nepostradatelné, je možné dále doplnit komparací charakteru těchto úkolů s ostatními úkoly ostatních státních zaměstnanců zařazených v příslušném organizačním útvaru, resp. v celém služebním úřadu.

• Výši platového tarifu je třeba vyjádřit absolutní částkou, nikoliv procentem, přičemž jde o platový tarif až ve výši dvojnásobku platového tarifu nejvyššího platového stupně v platové třídě stanovené pro služební místo, na které je státní zaměstnanec zařazen nebo jmenován.

• Podle § 1 odst. 5 nařízení vlády č. 304/2014 Sb. lze zvýšený platový tarif státnímu zaměstnanci určit nejdéle na dobu jednoho roku, a to opakovaně.

  • Zvýšený platový tarif lze určit nejdéle na dobu, po kterou je třeba zajistit plnění nejsložitějších, nejodpovědnějších a nejnamáhavějších služebních úkolů, jejichž plnění je pro služební úřad k řádnému zajištění výkonu jeho působnosti nepostradatelné. Lze doporučit, aby tyto úkoly, jakož i jejich plnění státním zaměstnancem, byly řádně evidovány pro účely případné kontroly.

  • Před uplynutím stanovené doby je služební orgán povinen posoudit, zda budou i nadále plněny všechny podmínky pro určení zvýšeného platového tarifu. Podle svého závěru vydá služební orgán další řádně odůvodněné rozhodnutí, ve kterém:

    • ponechá dosavadní výši (zvýšeného) platového tarifu,

    • zvýší nebo sníží dosavadní výši(zvýšeného) platového tarifu, nebo

    • určí platový tarif podle započitatelné praxe státního zaměstnance a míry jejího zápočtu.

• Pro doplnění je třeba uvést, že určení zvýšeného platového tarifu nemá vliv na maximální možnou výši osobního příplatku státního zaměstnance stanovenou v § 6 nařízení vlády č. 36/2019 Sb., o podrobnostech služebního hodnocení státních zaměstnanců a vazbě osobního příplatku státního zaměstnance na výsledek služebního hodnocení a o změně nařízení vlády č. 304/2014 Sb., o platových poměrech státních zaměstnanců, ve znění pozdějších předpisů, ani na maximální výši celkového úhrnu odměn vyplacených státnímu zaměstnanci za kalendářní rok stanovenou v § 150 odst. 2 zákona o státní službě.

• Závěrem je třeba upozornit, že výše uvedené opatření určení zvýšeného platového tarifu se může svým účelem částečně překrývat s účelem cílových odměn, a proto pro plnění totožných úkolů nelze považovat za žádoucí využití obou institutů souběžně.
   

Postup schvalování nadlimitního počtu klíčových míst – po novele nařízení vlády č. 304/2014 Sb. s účinností od 1. ledna 2024

• Klíčová služební místa nejsou součástí systemizace podle § 17 odst. 1 zákona o státní službě. Označení služebního místa za klíčové je tedy výlučně v pravomoci služebního orgánu. Ten je kromě všech podmínek pro zřízení klíčového služebního místa povinen mj. dodržovat také procentní limit klíčových míst ze všech systemizovaných služebních míst ve služebním úřadu.

• O označení služebních míst za klíčová do limitu 5 % (dále jen "základní limit") z celkového počtu služebních míst rozhoduje služební orgán.

• Navýšení tohoto limitu o dalších až 5 % (dále jen "navýšený limit") schvaluje na návrh služebního orgánu Ministerstvo vnitra v dohodě s Ministerstvem financí. Ministerstvo vnitra v dohodě s Ministerstvem financí tak schvaluje:

  • první navrhované překročení základního limitu

  • každé další překročení základního limitu (pokud dojde ke snížení počtu klíčových míst pod základní limit a opětovnému navýšení nad tento limit)

  • překročení navýšeného limitu schváleného Ministerstvem vnitra v dohodě s Ministerstvem financí (byl-li Ministerstvem vnitra v dohodě s Ministerstvem financí schválen navýšený limit nižší než 5 % a služební úřad ho chce navýšit do výše až 5 %).

• Z pohledu evidence klíčových míst v modulu systemizace a organizace (dále jen "OSYS") informačního systému o státní službě nedochází na straně služebního orgánu ke změně. Zůstává tak zachován dosavadní postup, kdy označení služebního místa za klíčové či zrušení tohoto označení bude nadále předkládáno jako součást návrhu podle služebního předpisu, kterým se stanoví pravidla předkládání systemizace služebních a pracovních míst, jejích změn, úprav a aktualizací, a návrhů organizační struktury a jejích změn ve služebním úřadu.

• V případě, že navrhovanou úpravou počtu klíčových míst dojde k překročení základního limitu nebo schváleného navýšeného limitu, je služební orgán povinen jako součást komentáře k návrhu předložit návrh na navýšení základního limitu klíčových míst. Ministerstvo vnitra v dohodě s Ministerstvem financí informuje prostřednictvím OSYS služební orgán o tom, zda byl návrh schválen.

vytisknout  e-mailem  X Corp.   Facebook