Odbor azylové a migrační politiky  

Přejdi na

Státní služba  


Rychlé linky: Mapa serveru Textová verze Rozšířené vyhledávání


 

Hlavní menu

 

 

INSPO: Brýle či vzdálený asistent

 

Inspiraci pro vytváření atraktivních stránek či přehled v aplikacích usnadňujících cestování nebo vzdělávání nabídla tradiční konference Internet a informační systémy pro osoby se specifickými potřebami.
 
Konfernce INSPO. Foto: Ivana Jungová. Konfernce INSPO. Foto: Ivana Jungová.
Věděli jste, že zlepšení schopnosti soustředění dokáže významně napomoci neurotechnologie? Metoda založená na výsledcích výzkumu je využívána v USA, ale setkat se s ní můžeme i u nás. Jak jsou na tom s koncentrací za rušného dění v předsálí, si mohli vyzkoušet i účastníci konference Inforum. Vše se přitom odehrálo hravou formou, kdy se proti sobě „utkali“ vždy dva zájemci, na hlavu jim byl připevněn pásek se zařízením, který snímá činnost mozku, a pak už bylo jen na nich, kdo dokázal přetlačit kuličku blíže k sobě. Konkrétní zkušenosti se zlepšováním mozkové činnosti u lidí s poruchou soustředění představil v hlavním konferenčním sále Tomáš Zdechovský, který se neurotechnologií zabývá již osm let. Zařízení se postupně zdokonalovalo, například bylo nutné se vypořádat s tím, aby nepřestávalo snímat EEG i při pohybu hlavy. Existuje i speciální set na trénink koncentrace do mobilů.
 
A jakých výsledků se dá dosáhnout? Tréninkem se prohlubuje koncentrace, paměť i logika. Tuto pomůcku ocení sportovci, například ji využívají basketbalisté, pětibojaři, stolní tenisté, ale i manažeři pociťující syndrom vyhoření či lidé v důchodovém věku. Velký význam má technologie zejména pro ty, kteří se uzdravují po úrazech, například po mozkové mrtvici. Po úrazech hlavy je přitom důležité začít cvičit co nejdříve, například začít s barvami. Kombinace her se přitom uzpůsobí pro daného klienta individuálně. Tomáš Zdechovský uvedl i jiný příklad využití, kdy se snímá lidský pohyb. Děti po autonehodě totiž mívají ochablé svaly a jde tedy o to, naučit je zvednout ruku do určité výšky, kdy se rozpohybuje kulička a rozsvítí se signál. Na dotaz z publika přednášející potvrdil, že své uplatnění má metoda i u dětí s ADHD, tedy poruchami koncentrace. I tady je možnost pozitivního vývoje, pokud spolupracuje rodič a pravidelně s dítětem cvičí, lze po pěti až šesti měsících dosáhnout zlepšení.
 

Snadnější cestování

Milan Novotný a Jiří Maule představili platformu Disway. Je určena handicapovaným uživatelům a pomáhá jim při cestování. Předpokládá se, že z 1 200 000 znevýhodněných občanů u nás je až 750 000 cestovatelů. Často se přitom stává, že i když si osoba se zdravotním znevýhodněním dopředu zjistí na internetu potřebné informace, například kde jsou schody či nájezdy, na místě to pak vypadá jinak. Disway jim tak nabízí prostor pro diskusi, doporučování míst, která navštívit, či hodnocení bodů zájmu. Lze sdílet fotografie i zážitky. Portál je propojen i se sociálními sítěmi a má responzivní design. Nezaměřuje se přitom jenom na vozíčkáře, ale zároveň je otevřen zkušenostem i pro ty, kteří mají jiné znevýhodnění, například sluchový či zrakový handicap. Na stránkách, které existují jak v české, tak anglické verzi, je možné si příslušnou destinaci buď najít v mapě, nebo ji zadat přímo do vyhledávače. Projekt má ambice nabízet informace i z míst v zahraničí, a proto tvůrci chtějí získat ambasadory pro jednotlivé země, které by pak měli na starosti. Do budoucna se počítá s dalším rozšířením funkcí, například naplánování výletu pomocí itineráře, možnost navazování přátelství či hledání partnera na cestu, například inzerování volného místa v autě, za aktivitu by také uživatel mohl získat ohodnocení, třeba formou odznáčků. Plánovány jsou i mobilní aplikace.
 
S chytrým mobilním zařízením již počítá aplikace Vzdálený asistent, určená pro nevidomé, kterou na konferenci představil Tomáš Staník. Myšlenka vznikla na Technické univerzitě v Košicích a vychází ze skutečnosti, že v případě řešení nenadálé situace v terénu, by člověk se zrakovým handicapem ocenil průvodce na dálku. Jak to v praxi funguje? Nevidomý uživatel potřebuje například zjistit, kam se dočasně přesunula autobusová zastávka, či kde stojí taxík. Zkontaktuje se tedy prostřednictvím mobilní aplikace s některým z kamarádů, které má uložené v seznamu kontaktů. Ten pak může, díky videu v reálném čase a poloze na mapě, přesně vyhodnotit aktuální situaci a poradit mu. V případě potřeby je možné zaslat snímek s vysokým rozlišením, kdy je možné přiblížit i velmi malý text, například datum spotřeby, přes videohovor by mohl být rozmazaný a ani Skype by na takový účel nebyl vhodný. Pokud není právě dostupný žádný z kamarádů on- line, dochází ke spojení s asistenční službou. Nevidomý uživatel přitom má kontrolu nad tím, co zpřístupní, jestli video, nebo pouze zvuk. Může si také ukládat oblíbená místa, a pak se na ně třeba při hovoru odkázat. Aplikace je dostupná zdarma a asistenční službu by měli provozovat partneři, probíhají jednání se SONS. Byla koncipována pro Apple iOS, lze ji instalovat do vybraných verzí zařízení iPAD, iPhone či iPod Touch. Časem by měla být dostupná i pro Android.
 
Konference INSPO. Foto: Ivana Jungová. Konference INSPO. Foto: Ivana Jungová.
Na konferenci si bylo možné vyzkoušet i jinou zajímavou technologickou novinku. Praktické využití Google Glass, které by mohly v budoucnu třeba najít uplatnění i u osob s handicapem, předvedl Radek Šimko. Prostřednictvím těchto brýlí lze fotit, hledat informace na internetu či jako do navigace zadat trasu autem či pěšky. Je možné si nechat přečíst e-maily, počasí či informaci o lokaci, či spustit videa. Při handsfree nebo videohovoru může ten, s nímž hovoříte, vidět to, co právě vy. Přístroj dokáže i detekovat zvuky z okolí, pokud tedy nablízku hraje hudba třeba z rádia, odhalí vám jméno interpreta. V projektu Tango se tvůrci zaměřili na zaznamenávání světa kolem uživatele do trojrozměrné mapy, na telefon jsou napojené senzory na pohyb, hloubkoměr a bylo by tak možné napomoci například s orientací v uzavřených prostorách.
 

Web neziskové organizace nápaditě!

Na internetové trendy v komunikaci a dárcovství pro neziskový sektor se zaměřil Tomáš Jindříšek. Zdůraznil, že při vstupu na web záleží na prvních deseti sekundách. Stránky neziskových organizací jsou většinou postavené na textu, ale aby dokázaly zaujmout, vsadit by měly především na emoce. Vyplatí se tak zařazovat fotografie, naladit atmosféru, ukázat tým, klienty, příběhy. Lepší je také vyjadřovat se normálním jazykem, komunikace by neměla být v úřednickém stylu, není také vhodné používat dlouhé věty. K dynamičtějšímu webu může napomoci i spolupráce s mladou cílovou skupinou. Takový nadšenec se postará o vhodný content marketing, tedy zajímavý obsah, zapojení Facebooku či blogu.
 
Dobrou strategií je zaměřit se více na návštěvníky, co pro vás mohou udělat, než mluvit o sobě. Někdy není také od věci použít imperativ, třeba při prosbě o peníze uvést rovnou „pošlete peníze“. Důležité ale je, aby přispěvatel znal důvody, proč má dát finanční prostředky, na co konkrétně je nezisková organizace využije. Není to také již jenom věcí převodu peněz na účet, ale v současné době je k dispozici řada moderních metod financování, jako fundraising online či crowfunding. Například na portálech www.kickstarter.com či www.hithit.cz je tak možné zveřejnit projekt a vyzvat veřejnost, aby na něj přispěla. Dárce lze také motivovat tím, že při zaslání určité částky získá nějakou výhodu. Existují i stránky jako darujspravne.cz, darujme.cz, které se snaží zkontaktovat dárce a neziskové organizace a nabídnout jim technologie a nové platební metody. Tomáš Jindříšek také zdůraznil, že čím více metod nabídnete a čím jednodušší jsou, tím je větší šance, že dostanete peníze. Také se vyplatí připomenout se s žádostí o peníze i jinde, než jen na úvodní stránce. Cílem je získat spíše kontinuálního dárce, než jednorázový příspěvek. V cizině to bývá tak, že někdo podporuje organizaci průběžně během roku. Pro takový způsob je však klíčová oboustranná komunikace. Je třeba udržovat databázi kontaktů a dárce informovat, uspořádat třeba den otevřených dveří.
 
Netradiční způsob získání finanční podpory prezentoval René Kujan ze Sportovního klubu vozíčkářů. Je založen na principu stanovení si určitého cíle, třeba uběhnout maratón, a závazku, za každý natrénovaný kilometr dát jednu korunu. Přidat se mohou i přátelé, příbuzní či známí, kteří dotyčného chtějí v jeho úsilí podpořit, a věnují tak při dosažených úspěších také určitou částku třeba 500, 1000 korun na dobročinný účel. Původní myšlenka pochází z Velké Británie. V Sportovním klubu vozíčkářů se podařilo z „vyběhaných” peněz pořídit handbike.
 

Internet a můj handicap

Na konferenci byly také vyhlášeny výsledky soutěže Internet a můj handicap. Na dvou oceněných příspěvcích lze ilustrovat různé tváře technologií, mohou jak motivovat k dodržování předsevzetí – Ladislava Blažková Učím se chodit. Sleduj to online (Cena Vozíčkáře), tak být někdy i zrádné, to když zapomenete aktualizovat – Lukáš Hosnedla Dvakrát měř, jednou aktualizuj (Cena časopisu Můžeš).


Ivana Jungová

vytisknout  e-mailem