I přes zvýšení příjmů z RUD trápí obce starý vnitřní dluh
Jak se vyvíjely příjmy obcí v posledních letech, a zejména od ledna 2013, kdy byla přijata novela zákona o rozpočtovém určení daní, napsal pro čtenáře Veřejné správy Martin Macháček, starosta obce Ondřejov a člen Pracovní skupiny pro financování místních samospráv SMS ČR.
Martin Macháček, starosta obce Ondřejov. Foto: archiv obce Ondřejov. |
Rok
|
Příjmy z RUD | Počet obyvatel | Na obyvatele |
|---|---|---|---|
|
2008
|
9 737 010 | 1 176 | 8 280 |
|
2009
|
7 812 921 | 1 211 | 6 452 |
|
2010
|
9 035 364 | 1 258 | 7 182 |
|
2011
|
8 515 178 | 1 318 | 6 461 |
|
2012
|
9 199 380 | 1 385 | 6 642 |
|
2013
|
13 047 346 | 1 419 | 9 195 |
|
2014
|
14 942 763 | 1 472 | 10 151 |
Financování škol
Ondřejov. Foto: archiv obce Ondřejov. Když už mluvíme o financování škol, je třeba říct, že financování z RUD opravdu pokryje jen jejich věcné provozní náklady (energii, údržbu apod.), ale jakékoliv investiční náklady, popřípadě spoluúčast na investiční dotaci, hradí jen zřizovatelská obec, nedohodne-li se s obcemi „přiškolenými“. Zřizovatelská obec se tak při větší investici – zejména výstavbě nové školní budovy nebo rozšíření kapacity školy, leckdy zadluží. Přitom je povinna ze spádových (i jiných) obcí přijmout každé dítě až do vyčerpání kapacity míst. A je jen na dobré vůli těch obcí, jestli se na investičních výdajích zřizovatele budou nějak podílet. Na druhé straně zřizovatelskou obec v principu „nezajímá“, kam budou děti z okolí chodit do školy, takže okolním obcím může klidně vypovědět smlouvu o společném školském obvodu a nemusí pak investovat do rozšíření kapacity. Tento systém financování škol nelze považovat za rozumný.
Mohou obce vyjít s penězi?
Jak která, samozřejmě. Uvedu zase příklad, který znám nejlépe: naši obec. Když sestavuji návrh rozpočtu, vždycky odděluji pravidelné příjmy (například daňové včetně poplatků, pravidelné transfery, příjmy ze stočného, z prodeje dřeva z obecních lesů, od Eko-komu, nájemné) od mimořádných příjmů (hlavně dotace, někdy třeba i prodej pozemku). A také pravidelné výdaje (například platy, odvody, energie, příspěvek škole, údržba komunikací, příspěvky spolkům, provoz lesa) od mimořádných výdajů (především investic, případně i splátek úvěrů). Pro spravování financí obce je to velmi užitečné; zejména je potřeba znát rozdíl mezi pravidelnými příjmy a pravidelnými výdaji. Je-li malý, nebo dokonce záporný (musíme-li prodávat pozemky, abychom mimořádnými příjmy pokryli provozní výdaje), je něco špatně. Z tabulky dole vyplývá, že naše nezbytné, pravidelné výdaje tvoří jen asi 57 % pravidelných příjmů a zbývajících 43 % je rezerva. Prostředky z ní můžeme především investovat nebo jimi splácet úvěry na minulé investice, z rezervy můžeme i něco odložit na budoucí investice. Reálně nám na nové investice samozřejmě zůstává méně, odhaduji přibližně 6 milionů (tedy asi 30 % pravidelných příjmů), protože část ušetřených peněz je třeba vynaložit na prostou reprodukci majetku. Když nám doslouží auto, kabel veřejného osvětlení nebo je třeba vyměnit podlahu ve třídě, vznikne tím „mimořádný výdaj“, který ale z praktického pohledu nelze považovat za investici. I tak to na první pohled vypadá docela dobře: když obec rozumně šetří na svém provozu, zůstane jí dost peněz na investice.
Vnitřní dluh
Ale zase je v tom háček. Naše obce jsou z minulé doby většinou nesmírně podinvestované, jinými slovy, mají obrovský vnitřní dluh. Často nemají a potřebují vodovod, kanalizaci, dešťovou kanalizaci, možná plyn, leckde veřejné osvětlení. Po sítích bude třeba rekonstruovat komunikace. Ke kanalizaci patří i čistička odpadních vod. Stávající obecní budovy obyčejně vyžadují rekonstrukci, některé potřebné budovy ani neexistují a je třeba je postavit (škola, školka). Štěstí měly obce, kde stát kdysi postavil školu: i ta dnes jistě potřebuje modernizaci (zateplení, výměna oken a dveří, rekonstrukce sociálních zařízení a podobně), ale zaplať pánbůh, stavba stojí. My jsme takové štěstí neměli a v budoucnu nás čekají stamilionové investice – bez státní dotace, která je dnes 70 %, je to pro nás samozřejmě prakticky nemožné. Až do roku 2007 žila většina menších obcí „z ruky do huby“, na úspory a investice zbývalo málo.
Situace se částečně zlepšila novelou zákona o RUD od počátku roku 2008, ale až od doby účinnosti velké novely počátkem roku 2013 obce opravdu mohou ten starý vnitřní dluh „umazávat“. Podíváme-li se na konkrétní případ naší obce – Ondřejova, sice jsme v posledních osmi letech investovali (za pomoci dotací) více než 150 milionů korun, ale i tak odhaduji náš zbývající vnitřní dluh na minimálně 300 milionů. Především potřebujeme novou budovu školy pro dvakrát devět tříd, protože dosud máme školu „poslepovanou“ z obecné školy z roku 1836 a pošty z roku 1926 pro jedenkrát devět tříd. A tak to posledních pár let „flikujeme“, jak se dá, abychom každoročně mohli zřídit nezbytné dvě první třídy. Dále potřebujeme v jedné místní části postavit čističku odpadních vod a k tomu pár kilometrů kanalizace. Je třeba dokončit rozvody vodovodu po obci, opravit dešťovou kanalizaci, rekonstruovat prakticky všechny místní komunikace, rozšířit veřejné osvětlení, udělat krásné náměstí nebo veřejnou zeleň. Dovedu si představit, že až budou „splaceny“ všechny tyto staré vnitřní dluhy, bude naše obec vypadat jako ze škatulky. Moc bych si přál, aby prostředí našich obcí bylo stejně úhledné jako v Německu nebo v Rakousku. Jen se bojím, že si na to ještě dlouho počkáme. A bez dostatku peněz pro obce to nepůjde.
Martin Macháček
RNDr. Martin Macháček je starostou obce Ondřejov.
|
Příjmy – sdílené daně z RUD
|
14 952 600 |
|---|---|
|
Příjmy – ostatní daňové (daň z NV, poplatky) a pravidelné transfery
(souhrn. dot. vztah)
|
2 774 140
|
|
Příjmy – vlastní (například z lesa, stočné, nájemné, pravidelné náhrady)
|
3 491 382 |
|
Pravidelné příjmy celkem
|
21 218 122 |
|
Pravidelné výdaje
|
12 147 671 |
|
Rozdíl: pravidelné příjmy – pravidelné výdaje
|
9 070 451 |
Pozn.: podrobněji k rozpočtu na stránkách obce Ondřejov