V úvodu své schůze se vláda zabývala Návrhem novely zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a zákona č. 254/2001 Sb. vodách, který předložila ministryně zdravotnictví Dana Jurásková. V roce 2006 byla vydána nová směrnice Evropského parlamentu o řízení jakosti vod ke koupání, která řeší a sjednocuje pouze oblast tzv. „koupání ve volné přírodě“. V oblasti „umělých koupališť“, tj. provozu umělých bazénů a saun a dále u typů koupání, na které se Směrnice nevztahuje, tj. „nádrže ke koupání“ a „přírodní biotopy“, je právní úprava ponechána v dikci jednotlivých členských států. V části koupání ve volné přírodě je tedy předkládaná novela plnou transpozicí evropského práva, v oblasti umělých koupališť zůstávají ustanovení zákona beze změn, byly pouze zakomponovány do novely tak, aby problematika koupání byla přehledná. Dále se nahrazuje schvalovací řízení při použití vody jiné jakosti než má voda pitná, voda teplá, voda z přírodního léčivého zdroje nebo voda bazénů umělých koupališť pro použití ve zdravotnických zařízeních a sociálních službách pozitivní právní úpravou. Pozitivní právní úprava zrychlí možnost zahájit poskytování předmětné služby, které bylo vázáno na vydání rozhodnutí příslušné krajské hygienické stanice. Výslovně se nově uvádí povinnost kontroly jakosti vody v bazénech provozovaných zdravotnickým zařízením nebo ústavem sociální péče; tato povinnost však již byla v zákoně obsažena, neboť režim kontroly vody jiné jakosti byl součástí rozhodnutí příslušného orgánu ochrany veřejného zdraví. V tomto smyslu tedy nejde o novou povinnost zdravotnických zařízení a ústavů sociální péče. Směrnice dále ukládá vedle zajištění ochrany zdraví koupajících se osob, zabezpečit i ochranu povrchových vod využívaných ke koupání. Po projednání s Ministerstvem zemědělství a Ministerstvem životního prostředí byla proto problematika vymezení vod ke koupání v povrchových vodách a úkoly orgánů ochrany veřejného zdraví související s touto problematikou přesunuty ze zákona o vodách do zákona o ochraně veřejného zdraví a nově upraveny.

  

Ministr vnitra Martin Pecina předložil na jednání vlády Návrh nařízení vlády o podmínkách požární bezpečnosti při provozu komínů, kouřovodů a spotřebičů paliv. Předkládaný návrh nařízení vlády upravuje podmínky pro provoz spalinových cest určených pro odvod spalin ze spotřebičů paliv do vnějšího prostředí a způsob a lhůty provádění kontrol, čištění a revizí spalinových cest za účelem zvýšení požární bezpečnosti provozu spotřebičů paliv. Návrh zohledňuje současné požadavky odborníků i laické veřejnosti na čištění spalinových cest běžně používaných spotřebičů paliv o jmenovitém výkonu do 50 kW a nad 50 kW a dále umožňuje provádět čištění spalinové cesty u některých druhů spotřebičů paliv o jmenovitém výkonu do 50 kW svépomocí. Dále definuje obsah „revize spalinových cest“, kdo revizi spalinové cesty provádí, lhůty revizí spalinových cest, potvrzení o provedení kontroly anebo čištění spalinové cesty a potvrzení o provedení revize spalinové cesty a vypalování komína. Cílem nařízení vlády je, aby vydaný předpis odpovídal moderním požadavkům odborníků na čištění spalinových cest a také jasně vyjadřoval současné právní uspořádání vztahu uživatel nebo majitel komína a spotřebiče na straně jedné a kominík na straně druhé. Záměrem nařízení vlády je stanovit zásady bezpečného provozu komína, kouřovodu a spalinové cesty tak, aby požadavky na dodržování bezpečnosti byly uživateli a majiteli v praxi dodržovány. Nařízení vlády definuje povinnosti majitelů a uživatelů komínů a spotřebičů a rovněž povinnosti kominíka. Je prováděcím předpisem, který určuje právnickým osobám a podnikajícím fyzickým osobám konkrétní podrobnosti o požadavcích na dodržování technických podmínek a návodů vztahujících se k požární bezpečnosti při provozu spotřebičů paliv, komínů a kouřovodů. Dále je předpisem, který vymezuje podrobnosti o povinnostech právnických osob a podnikajících fyzických osob provozujících činnosti se zvýšeným požárním nebezpečím a s vysokým požárním nebezpečím ve vztahu ke způsobu zajišťování údržby, kontroly a oprav technologických zařízení. Dále upřesňuje základní povinnost fyzických osob počínat si tak, aby nedocházelo ke vzniku požáru, zejména při používání tepelných spotřebičů a spalinových cest.

  

Vláda dále projednala Návrh věcného záměru zákona o Národním digitálním archivu a digitálních archiváliích, který předložil ministr vnitra Martin Pecina. Od 1. listopadu 2009 mají orgány veřejné moci na základě zákona č. 300/2008 Sb., o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů, povinnost provádět elektronické úkony vůči fyzickým a právnickým osobám a vůči sobě navzájem prostřednictvím datových schránek. Na základě toho prudce vzrůstá i množství dokumentů v elektronické podobě ve vnitřním oběhu úřadů. Péče o tyto dokumenty, jejich správa a výběr mají určitá specifika, která nejsou obsažena v zákoně o archivnictví a spisové službě. Proto se přistoupilo k řešení formou nového zákona o Národním digitálním archivu a digitálních archiváliích. Jak již vyplývá z názvu, řešil by tento zákon výhradně specifický přístup při výběru a péči o dokumenty a archiválie v digitální podobě, a to jak u sítě státních archivů, tak i specializovaných archivů a bezpečnostních archivů. Dalším důvodem pro zpracování věcného záměru zákona o Národním digitálním archivu a digitálních archiváliích jsou rozhodnutí vlády, která předpokládají zřízení Národního digitálního archivu jako centrálního pracoviště zajišťujícího po technické stránce péči o archiválie v digitální podobě pro všechny orgány státní správy. Je třeba zdůraznit, že navrhovaný zákon se bude týkat především nakládání s archiváliemi, tedy s dokumenty trvalé hodnoty, které podléhají specifickému režimu danému archivní legislativou. Zákon má navazovat na stávající úpravu archivnictví a spisové služby, a to popisem specifik výběru archiválií v digitální podobě a jejich ukládání, vedení jejich evidence, technických podmínek převodu archiválií v digitální podobě do Národního digitálního archivu, působnosti jednotlivých typů archivů při nakládání s digitálními archiváliemi a některých dalších specifik týkajících se práv a povinností vlastníků a držitelů archiválií a procesu akreditace archivů při správě digitálních archiválií. Upravena zde bude i oblast využívání archiválií v digitální podobě prostřednictvím národního portálu pro digitální a digitalizované archiválie. Vláda předložený věcný záměr zákona schválila a uložila ministru vnitra předložit vládě do konce února 2011 paragrafované znění zákona.

  

Ministr životního prostředí Jan Dusík předložil na jednání vlády Návrh na obeslání 15. zasedání konference smluvních stran Úmluvy o mezinárodním obchodu ohroženými druhy volně žijících živočichů a rostlin (CITES), (Doha, Katar, 13. až 25. března 2010). Úmluva vychází z přesvědčení, že volně žijící živočichové a planě rostoucí rostliny jsou ve svých překrásných a mnohotvárných formách nenahraditelnou součástí přírodních systémů Země. Proto je třeba je chránit pro současnou generaci i pro příští generace. Pro záchranu určitých druhů volně žijících životních a planých rostlin před jejich nadměrnou exploatací mezinárodním obchodem je nezbytná mezinárodní spolupráce. Úmluva využívá pro účely ochrany přírody zavedené mechanismy regulace mezinárodního obchodu, jako jsou celní a hraniční kontroly a certifikace zboží. Konference projedná administrativní a strategické záležitosti, interpretaci a implementaci Úmluvy, revizi usnesení a rozhodnutí, dodržování a prosazování Úmluvy, kontrolu obchodu a značení exemplářů, výjimky a zvláštní ustanovení pro obchod, druhovou ochranu ve vztahu k obchodu a návrhy na změny příloh Úmluvy se seznamy chráněné fauny a flóry.