Státní služba  

Přejdi na

Státní služba  


Rychlé linky: Mapa serveru Textová verze Rozšířené vyhledávání


 

Hlavní menu

 

 

Sociální služby jsou významnou součástí našeho života

Podpora zaměstnanosti v době krize, propagace sociálních služeb i přípravy na letošní Evropský rok boje proti chudobě a sociálnímu vyloučení, jehož je Ministerstvo práce a sociálních věcí za Českou republiku gestorem. O projektech zaměřených na uvedená témata se dozvíte v rozhovoru s náměstkem ministra práce a sociálních věcí MUDr. Mariánem Hoškem.  
  
Pane náměstku, které z projektů Ministerstva práce a sociálních věcí reflektují dobu hospodářské krize? 
Jedná se hned o dvě mimořádné aktivity, projekt „Vzdělávejte se!“ a výzvu „Školení je šance“. Obě jsou směřované na zaměstnavatele, kteří přes nedostatek zakázek považují za potřebné udržet si zaměstnance a zajistit jim finanční příjem po dobu, kdy se nevyrábí. Další projekt se jmenuje Restart, jeho smyslem je pomoci zaměstnancům, kterým reálně hrozí ztráta zaměstnání, nebo jsou už ve výpovědní době.
  
Jak se projekty osvědčily?
O výzvu „Školení je šance“ je enormní zájem, ministerstvo obdrželo 1801 žádostí. Alokace finančních prostředků na tyto projekty se třikrát navýšila na celkových šest miliard korun. Jen do října loňského roku doporučila výběrová komise v rámci výzvy „Školení je šance“ k realizaci 227 projektových žádostí za jednu miliardu korun. Nejvíce jich bylo v Moravskoslezském, Jihomoravském, Olomouckém a Jihočeském kraji. Stejně tak je zřejmý efekt projektu „Vzdělávejte se!“. Jen jeho první fáze, která skončila v červnu 2009, využilo přes devět set podniků. Úřady práce podpořily kolem tří tisíc žádostí, školení se týkala více než 55 tisíc lidí a znamenala téměř sedm milionů výukových hodin. Zaměstnanci se nejčastěji vzdělávali v odborných znalostech, výpočetní technice a rovněž absolvovali manažerské kurzy.
  
Jaká opatření k podpoře aktivní politiky zaměstnanosti byste vyzdvihnul?
V rámci aktivit podporovaných z Evropského sociálního fondu se jedná o regionální individuální projekty, které uskutečňují úřady práce v rámci operačního programu Lidské zdroje a zaměstnanost „Posílení aktivních politik zaměstnanosti“. Zaměřují se na řešení specifických regionálních problémů trhu práce. Úřady práce mohou v jejich rámci posílit kapacity svých odborných útvarů a účinněji se tak věnovat různým typům motivačních aktivit, bilanční diagnostice, poradenství pro uplatnění na trhu práce, přípravě na rekvalifikaci i rekvalifikaci samotné.
  
Z aktivit na podporu zaměstnanosti mě zaujalo česko-bavorské partnerství. Jaké jsou výstupy z této spolupráce?
Česko-bavorské partnerství spadá do aktivit mezinárodní sítě EURES, což jsou Evropské služby zaměstnanosti. Mají za cíl podporovat mobilitu pracovní síly, zvýšit informovanost o možnostech, pracovních a životních podmínkách na druhé straně. Partnerství Čechy - Bavorsko za tímto účelem uspořádalo několik seminářů pro lidi starší padesáti let, pro znevýhodněné občany nebo pro ty, kteří na trhu práce nebyli po delší dobu z různých důvodů zapojeni. Tradici má také výměna dobrých zkušeností, jako je konání burz práce či poradenských dnů.  
   
Zajímavým počinem je portálová aplikace „Vaše profese“? S jakým se setkala ohlasem?
Odezva na portál „Vaše profese“ je značná. Z ní je jasné, že jde o účinný poradenský nástroj, Integrovaný systém typových pozic, který obsahuje takzvaný „Job tip“. S jeho pomocí si uživatel může vytvořit profil kvalifikace, dovedností, schopností a pracovních předpokladů a na jeho základě se mu automaticky vyhledá a doporučí vhodné zaměstnání.
  
Jakými konkrétními kroky ministerstvo podporuje další profesní vzdělávání?
Úřady práce v rámci dalšího profesního vzdělávání zajišťují rekvalifikace pro uchazeče a zájemce o zaměstnání. Hradí se ze státního rozpočtu i z Evropského sociálního fondu.
  
Rok 2010 byl vyhlášen Evropským rokem boje proti chudobě a sociálnímu vyloučení. Jakým tématům se budou příslušné akce věnovat?   
Práce na přípravě začaly v únoru loňského roku v souladu s prioritami, kterými jsou mimo jiné prevence sociálního vyloučení v důsledku předluženosti, přístup na trh práce osobám vzdáleným tomuto trhu, či zvýšení úrovně vzdělanosti a tím možnosti adaptability chudých a vyloučených lidí na trhu práce. Právě na tyto priority se zaměří konkrétní akce.
   
Jaké nejdůležitější metodiky pro plánování sociálních služeb jsou pro obce a kraje k dispozici? Využívá ministerstvo při jejich tvorbě i zahraničních zkušeností?  
Pro rozvoj a plánování sociálních služeb vydalo Ministerstvo práce a sociálních věcí řadu materiálů, které mají kraje a obce k dispozici. Jde například o Metodiku pro plánování sociálních služeb či o Kritéria kvality plánování sociálních služeb. Ministerstvo se rovněž zúčastnilo pokračování projektu k tvorbě metodik lokálního a regionálního akčního plánu. Tedy akce pod partnerstvím mezinárodního regionálního seskupení QEC-ERAN (Poznámka redakce: jedná se o asociací měst a nestátních neziskových organizací, která na neziskovém principu podporuje iniciativy pro regeneraci obcí), jejímž výstupem bylo vytvoření sítě pro sdílení zkušeností v rámci lokální a regionální úrovně a zajištění financování těchto projektů ze strukturálních fondů Evropské unie. 
  
Podporuje ministerstvo výměnu zkušeností například prostřednictvím diskusních fór či databází dobrých praxí? 
Dobrým příkladem názorových fór je Komise pro sociální začleňování v působnosti Ministerstva práce a sociálních věcí. Jsou v ní všichni rozhodující činitelé, kteří se podílejí na řešení problematiky chudoby a sociálního vyloučení. Zmínit lze i pravidelně organizované kulaté stoly a diskusní fóra k otázkám předlužení, v říjnu v loňském roce se konal už šestý. Ministerstvo se účastní i konferencí a seminářů, z poslední doby například workshopu na téma „Systém kvality sociálních služeb zaměřený na uživatele, aneb příklady dobré praxe ESF projektů z ČR“.
   
Při sestavování rozpočtu se situace pro financování sociálních služeb zprvu nevyvíjela příznivě. Jak i do budoucna zajistit stále stejnou úroveň kvality sociálních služeb? 
Dostatek finančních prostředků na poskytování sociálních služeb je jedním z prioritních úkolů Ministerstva práce a sociálních věcí, kterého si je vědoma i vláda a sociální partneři. Je ale zřejmé, že se v budoucnu na provozu sociálních služeb musí výrazněji než dosud podílet také zřizovatelé a rozpočty územních samospráv. Pro rok 2010 se nakonec, díky aktivitě vlády i samotného Ministerstva práce a sociálních věcí, podařilo zajistit ve státním rozpočtu na dotace pro sociální služby stejné finanční prostředky jako v roce 2009, celkem se jedná o 6,8 miliardy korun.  
  
Poprvé byl v roce 2009 uspořádán Týden sociálních služeb. Jak jeho průběh hodnotíte?
Týden sociálních služeb se konal od 5. do 11. října 2009 na různých místech České republiky. Ministerstvo práce a sociálních věcí ho připravilo ve spolupráci s Asociací krajů, podílelo se dalších devatenáct partnerů, mezi nimi například kraje, města, Česká rada humanitárních organizací, Česká unie neslyšících, Asociace občanských poraden. Cílem bylo změnit pohled veřejnosti na sociální služby. Během této akce, která dosud neměla v České republice obdoby, se pracoviště sociálních služeb otevřela pro veřejnost a lidé se tak mohli osobně seznámit s tím, co sociální služby nabízejí a jak jednotlivé organizace pracují s klienty. Do Týdne sociálních služeb se nakonec zapojilo více než 750 poskytovatelů sociálních služeb, v Táboře se rovněž uskutečnil první výroční kongres. I z toho je zřejmé, že sociální služby jsou významnou součástí našeho života a výsledky letošního prvního ročníku nás doslova vybízejí k tomu, abychom v něčem podobném pokračovali v budoucnu. 
  
Mělo by se ministerstvo zaměřit více na informační kampaně? K čemu například slouží příspěvky na péči?  
Považuji za důležité připomenout nejen povinnost informační politiky ministerstva, ale i rozsah kompetencí sociálních pracovníků či zaměstnanců obecních úřadů obcí s rozšířenou působností. V našem společném zájmu je prohloubit dosavadní spolupráci a vést ucelené a koordinované kampaně vůči veřejnosti. Nejen z hlediska příspěvku na péči, ale z pohledu celého dávkového sociálního systému, tedy i pro hmotnou nouzi či státní sociální podporu.
  
Zapojuje ministerstvo při přípravě koncepčních materiálů veřejnost?
V rámci plánování sociálních služeb je už v zákoně o sociálních službách uvedeno, které subjekty se mohou podílet na tvorbě střednědobých plánů rozvoje služeb a přípravě národního plánu jejich rozvoje. Jde o zástupce obcí, krajů, poskytovatelů a osob, kterým se služby poskytují. Účastníkem tvorby koncepčních materiálů může být i veřejnost, například formou připomínek přes webové stránky.  
 
Jakými konkrétními kroky ministerstvo podporuje další profesní vzdělávání v oblasti sociálních služeb? 
V rámci operačního programu Lidské zdroje a zaměstnanost byl například vyhlášen globální grant s názvem „Podpora vzdělávání a procesů v sociálních službách.“ Jednou z podporovaných aktivit je vzdělávání zadavatelů a poskytovatelů v oblasti sociálních služeb a sociální integrace.
 
Využívají úředníci ministerstva pro vzdělávání e-learning?
Zaměstnanci ministerstva práce a sociálních věcí využívají všechny dostupné formy vzdělávání, e-learning patří mezi jednu z nich. Jedná se především o nabídku e-kurzů Institutu státní správy, který je součástí Ministerstva vnitra.   
 
Jsou i jiné aktivity ministerstva, které byste rád připomenul?
Určitě, například soutěž „Obec přátelská rodině“. Má za cíl podpořit realizaci prorodinných opatření a aktivit v českých obcích, které pomáhají k vytváření prorodinné atmosféry v tuzemské společnosti především na místní úrovni. V roce 2009 se tato soutěž konala podruhé, vítězné obce byly slavnostně vyhlášeny v listopadu. Také bych se chtěl zastavit nad Národním akčním plánem k transformaci a sjednocení péče o ohrožené děti. Loni v červenci ho schválila vláda, týká se let 2009 až 2011 a mezi jeho významný cíl patří například snížit počet dětí dlouhodobě umístěných ve všech typech ústavní péče či zvýšit kvalitu práce a dostupnost služeb pro ohrožené děti a rodiny. Péči o děti chápu jako svou osobní prioritu. Nejen proto, že sám mám sedm dětí. Pomoc těm nejmenším by podle mého názoru měla být samozřejmým zájmem každého člověka.  
 
Text Ing. Ivana Jungová
Foto archiv ministerstva
 

 
Životopis
MUDr. Marián Hošek (*1950), vystudoval stomatologii na lékařské fakultě univerzity Komenského v Bratislavě. Od roku 1976 žije v Praze, je ženatý, má sedm dětí. Po roce 1989 působil 12 let v pražské komunální politice. Na Ministerstvu práce a sociálních věcí České republiky působí ve funkci náměstka již od února 2005. Zodpovídá za úsek sociálních služeb, veřejné správy a sociálně-právní ochrany.

vytisknout  e-mailem