Sněmovna - drobky z přelomu roku
Ani v souvislosti s koncem roku nepřestaly do Sněmovny přicházet návrhy zákonů a mezinárodních smluv k ratifikaci. Předkládali je hlavně poslanci a senátoři, vláda Sněmovně těsně před vánočními svátky poslala dvě mezinárodní smlouvy a zprávy. Senátoři chtějí například posílit pravomoci vlády při blokování zákonů, které příliš zasahují do státního rozpočtu, poslanci chtějí mimo jiné novelizovat zákon o ekologickém zemědělství a zákon o základních registrech.
Jubilejním tisícím sněmovním tiskem v tomto volebním období se stal návrh smlouvy mezi Českem a Bulharskem o spolupráci při potírání trestné činnosti. Podobná dohoda sice již existuje a oba státy ji podepsaly v roce 1999, Bulharsko se však po svém vstupu do EU rozhodlo vyjednat novou smlouvu, která má spolupráci zintenzívnit. Například rozšiřuje počet trestných činů, kterých se bude spolupráce týkat. Vláda také předložila poslancům zprávu o stavu životního prostředí za rok 2008, rozhodnutí o přeletech ozbrojených sil v roce 2010 a návrh týkající se dodatku k mezinárodní úmluvě o přepravní smlouvě v mezinárodní silniční nákladní dopravě.
Celkem čtyři předlohy odeslal Sněmovně Senát. Horní komora navrhuje, aby kraje a obce dostávaly podíl z daní, které odvádějí elektrárny na jejich území. Regionům by to mělo kompenzovat omezení, která jim přináší sousedství jaderných a uhelných elektráren. Další tři senátní předlohy nově zavádějí a upravují pravomoc vlády, která by směla zablokovat přijetí zákona nebo jeho úprav, pokud by výrazně snížily příjmy nebo zvýšily výdaje státního rozpočtu. Horší zprávou je, že platit nezačnou nové podmínky pro firemní školky a miniškolky ani pro vzájemné rodičovské hlídání dětí. Stejně tak v nedohlednu je také zavedení týdenní otcovské dovolené. Návrh takzvaného prorodinného balíčku místopředsedů ODS a KDU-ČSL Petra Nečase a Michaely Šojdrové počítal s platností od 1. ledna 2010, text k projednání ve Sněmovně leží už od května, nejednalo se však o něm zatím ani jednou.
Prorodinný balíček měl být původně receptem ministerstva práce a sociálních věcí na nedostatek míst ve školkách a rozpad sítě jeslí, kdy autoři nechtěli jít cestou rozšiřování státních a obecních služeb, ale podporou soukromého hlídání a alternativních způsobů péče o děti. Zavedení otcovské by podle původního návrhu přišlo státní pokladnu na asi půl miliardy korun ročně, z toho 350 milionů korun by představovaly náklady na dávky a 150 milionů korun by znamenalo snížení výběru pojistného na sociální zabezpečí. Snížil se tím i výběr pojistného na zdravotní pojištění o zhruba 70 milionů korun a výběr daně z příjmů asi o 90 milionů korun. Pád vlády v květnu záměr ministerstva práce zhatil.
text -žam-