Velká šance pro malou zemi
Co bude pro Českou republiku a každého z nás znamenat české předsednictví v Radě Evropské unie? Kolik nás to bude stát a jakých změn doznají priority předsednictví? Jaká je komunikace s veřejností? A jak budou spolupracovat europoslanci? To jsou některé z otázek, o nichž jsme hovořili s RNDr. Alexandrem Vondrou, místopředsedou vlády pro evropské záležitosti.
Co v dnešním globalizovaném světě znamená stát v čele půlmiliardového uskupení států?
Říci, že předsednictví je velká šance pro malou zemi, může znít možná pateticky, ale je to tak. Představuje ideální příležitost, jak se zviditelnit a dokázat partnerům v Evropské unii i ve světě, že se umíme postarat nejen sami o sebe, ale i o ostatní. Po šest měsíců bude Česká republika řídit chod organizace, která zahrnuje téměř půl miliardy Evropanů. Způsob, jakým se tohoto úkolu zhostíme, může na mnoho let ovlivnit naši pověst a postavení. Neznamená to samozřejmě, že si budeme moci dělat, co chceme. Naopak. Budeme jednat v evropském duchu a fungovat jako moderátor debaty dvaceti sedmi zemí. Svět tedy bude vnímat náš hlas jako hlas Unie. Naši lidé budou řídit složitá jednání, na jejichž konci by mělo být řešení přijatelné pro Českou republiku i dalších dvacet šest členských států EU. Na takovou roli je samozřejmě třeba se dobře připravit.
Řízení Unie je nemyslitelné bez kontinuity činností zejména u zemí střídajících se u jejího kormidla. Jak taková kontinuita vypadá v praxi?
Již od loňského roku spolupracujeme s Francií a Švédskem, zkušenými partnery, se kterými se u unijního kormidla vystřídáme. Osmnáctiměsíční pracovní program našich předsednictví byl a je připravován tak, aby priority každého státu nepřišly zkrátka, a zároveň, aby byla zajištěna zmíněná kontinuita fungování Evropské unie. Zvládnout politická jednání a přípravu je důležité, ale průběžně dbáme i o to, aby pro naše občany nezůstalo předsednictví prázdným pojmem. Evropská unie působí často jako příliš vzdálená běžnému lidskému životu. Předsednictví je příležitostí, kdy si na ni tak trochu bude moci sáhnout každý z nás. Například vloni se mohl každý, kdo měl zájem uplatnit svůj dobrý nápad, přihlásit do soutěže o logo předsednictví. Výsledkem je s uznáním hodnocený projev naší kreativity, který bude půl roku věrně doprovázet každý náš krok v čele Unie. I nadále budeme stále intenzivněji spolupracovat s firmami, experty, tlumočníky, studenty a mnoha dalšími na zajištění evropských zasedání a dalších akcí v hlavním městě i regionech.
Co to znamená, když se řekne „priority předsednictví“?
Každá předsedající země představí na začátku svého funkčního období Radě EU a Evropskému parlamentu své priority, hlavní cíle, kterých hodlá v průběhu svého předsednictví dosáhnout. Tyto cíle vycházejí z aktuální situace v EU a odrážejí výzvy, jimž Unie v daném období čelí a které jsou z hlediska dané země významné. Česká republika se při výběru priorit řídí nejen vlastními preferencemi, ale musí rovněž zohlednit plány Evropské komise či zájmy Francie a Švédska, s nimiž sestavuje společný program. Dále musí brát v potaz také dlouhodobé směřování EU nebo očekávaný celosvětový politický a hospodářský vývoj období, v němž se předsednictví uskuteční.
Mohou být hlavní témata českého předsednictví pozměněna, aby jednání mohlo reagovat na aktuální situaci světové ekonomiky a finančních trhů? Navážeme plynule na francouzské předsednictví, nebo bude česká strana prosazovat nějaké zásadní změny v projednávaných tématech?
Situace na finančních trzích samozřejmě klade na české předsednictví nové mimořádné úkoly, které jsme museli zahrnout do našich plánů. Hlavní priority předsednictví a jeho pracovní program jsme upravili tak, aby na aktuální vývoj ekonomiky reagovaly. Neznamená to ale, že bychom rezignovali na naše klíčové priority. Motto našeho předsednictví – Evropa bez bariér - v novém kontextu ještě nabývá na významu. Aby Evropská unie obstála v rozbouřených vodách globální ekonomiky, musí mimo jiné dobudovat efektivní vnitřní trh, ze kterého zmizí zbytečná omezení a byrokratické překážky. Ve vnějších vztazích pak určitě nejsou správným receptem ochranářská opatření, ale naopak liberální obchodní politika. Při hledání odpovědí na problémy finančních trhů s francouzským předsednictvím úzce spolupracujeme. Můj náměstek Marek Mora se nedávno jako pozorovatel zúčastnil důležitého summitu G20. Podobné iniciativy budeme podporovat a zapojovat se do nich i během našeho předsednictví.
Jaké jsou finanční náklady na kvalitní a spolehlivé zajištění českého předsednictví?
Pro přípravnou i vlastní výkonnou fázi vyčlenila vláda 1,9 miliardy korun, tedy pro loňský a letošní rok devět set milionů, k zajištění vlastního průběhu předsednictví v roce 2009 je počítáno s jednou miliardou korun. Z finančního hlediska patří tedy naše předsednictví mezi ta méně nákladná, je srovnatelné s náklady Slovinska, které předsedalo Unii v první polovině letošního roku. Další 1,4 miliardy korun mají k dispozici jednotlivá ministerstva a nebýt předsednictví, resorty by tyto prostředky použily na jiné účely spojené s agendou EU. Nejde tedy o žádné dodatečné náklady pro státní rozpočet. Svůj podíl nákladů nesou i sponzoři, například zajištěním vozového parku, paliv, spedičních služeb, kancelářské techniky nebo občerstvení delegátů. Do financování předsednictví se částečně zapojí i jednotlivé regiony. Akce předsednictví jsou vždy hrazeny z rozpočtu předsednické země. Část nákladů spojených s organizací zasedání na území ČR však bude kryta také z prostředků institucí EU, například tlumočení při neformálních ministerských jednáních Rady nebo část cestovních nákladů na zasedání pracovních skupin.
Jak se uplatňuje koordinační role vašeho úřadu při přípravě předsednictví ve vztahu k ministerstvům, eventuálně k obcím a krajům?
Kvůli koordinaci příprav předsednictví se každý týden schází vládní Výbor pro Evropskou unii, kterému předsedám. Na úrovni náměstků jsou na pracovních jednáních výboru zastoupena všechna ministerstva. Výbor projednává a schvaluje strategické programové dokumenty k předsednictví a připravuje pozice České republiky k evropským otázkám. Rozhoduje také o detailním plánu projednání každé agendy, která přijde v průběhu předsednictví na řadu. Zástupci klíčových resortů spolupracují také v organizační skupině, která koordinuje logistickou přípravu předsednictví. V rámci příprav na předsednictví se pravidelně setkávám také s hejtmany. Společně jsme na podzim uspořádali regionální informační kampaň, která proběhla v regionech, kde se budou konat zasedání na úrovni ministrů EU. Asociaci krajů a Svaz měst a obcí jsme zapojili také do konzultací, které vedly k vytyčení priorit předsednictví.
Jak se osvědčuje komunikační kampaň pro veřejnost, informující o českém předsednictví? Jaké náklady byly celkově vynaloženy na komunikační kampaň?
Komunikační kampaň jsme zahájili v září 2008 a poběží až do konce června 2009. Cílem první fáze kampaně bylo především upoutat pozornost veřejnosti k předsednictví. Za šest týdnů se přitom podařilo zvýšit povědomí veřejnosti o předsednictví o 18 procent. Nyní se prostřednictvím médií snažíme občanům srozumitelně vysvětlovat, v čem je předsednictví důležité a výjimečné. Druhá fáze kampaně, která poběží až do konce roku, začala v listopadu odhalením loga předsednictví. Zároveň jsme zveřejnili i podrobnou informaci o aktuálním návrhu hlavních priorit a kalendář akcí předsednictví. Dobrým signálem je, že média dávají předsednictví stále větší prostor. My se aktivně snažíme přispět k tomu, aby občané dostávali přesné a věcné informace k tomuto tématu. Náklady na komunikační kampaň jsou zatím minimální. Desítky milionů jsme například ušetřili díky zcela nelukrativní účasti několika významných osobností. První fáze kampaně stála 12 milionů korun, včetně produkce i reklamního času a ploch.
Během českého předsednictví poběží volební kampaň do Evropského parlamentu. Co očekáváte v průběhu předsednictví od stávajících českých europoslanců a zástupců ve Výboru regionů a Sociálním výboru ?
S českými europoslanci komunikujeme, konzultujeme naše plány, opakovaně jsme se sešli, ať už na půdě Evropského parlamentu, nebo při jiných příležitostech. Velmi oceňujeme zpětnou vazbu, ale i pomoc v rámci některých témat. Pevně věřím, že volby do Evropského parlamentu naši dosavadní dobrou spolupráci nijak neovlivní. Pro nás, kteří budeme předsednictví organizovat, i pro české europoslance, bude užitečná vzájemná synergie. Čeští poslanci v Evropském parlamentu mohou pomoci při zviditelňování a budování image českého předsednictví. Další pole spolupráce leží v legislativním procesu EU – zejména v dotahování některých agend, kde je třeba souhlasu Rady ministrů i Evropského parlamentu. Pokud jde o Hospodářský a sociální výbor a Výbor regionů, máme rovněž nastaveny dobré vztahy. S Tripartitou, Asociací krajů a Svazem měst a obcí, odkud se rekrutují naši zástupci v těchto výborech, jsme konzultovali priority předsednictví, ale spolupracujeme třeba i na organizaci některých zasedání a konferencí na územní České republiky.
Může předsednictví nějakým způsobem ovlivnit úspěšnost projektů připravovaných pro čerpání z evropských fondů, například v regionech, kde budou probíhat jednání rady ministrů?
Intenzita spolupráce mezi českou státní správou a evropskými institucemi se během předsednictví určitě zvýší. To je příležitost pro regionální politiky navázat nové kontakty na Evropskou komisi, které pak mohou využít při přípravě projektů financovaných z evropských fondů. Příprava žádostí o evropské dotace a jejich přidělování je ale běh na dlouhou trať. České předsednictví trvá jen půl roku a nemůže proto mít na tuto agendu přímý vliv. Příprava a schvalování projektu trvá minimálně půl roku a důraz se klade i na jeho udržitelnost. Přínosy projektu tedy musí trvat ještě pět let po jeho ukončení. Nesmíme zapomínat ani na to, že o většině projektů rozhodují české instituce.
Počítá se s využitím jazykově a odborně vybavených pracovníků, kteří zajišťují předsednictví ve službách ministerstev, i v dalším období?
Pracovníci, kteří se podílejí na přípravě předsednictví získají cenné zkušenosti, které jim určitě otevřou možnost dalšího uplatnění ve státní správě. Lidé, kteří se nyní věnují předsednictví, se mohou dále zabývat evropskou problematikou, jak v jednotlivých resortech, tak například i ve Stálém zastoupení ČR v Bruselu či v zahraničních službách jinde ve světě. Jazyková i odborná vybavenost, kterou tito pracovníci disponují, je pro ně samozřejmě výhodou. Ve státní správě trvá poptávka po lidech, kteří jsou vybaveni pro práci související s naším členstvím v EU a mezinárodní spoluprací obecně. Jak se v budoucnu uplatní, bude ale samozřejmě záležet především na nich samotných.
S jakými pocity vy osobně vstupujete do nadcházejícího období, kdy bude naše země neustále na očích Evropy i světa?
Do června 2009 nás čeká hodně práce, ale já věřím, že vše nakonec úspěšně zvládneme, a Česká republika tak definitivně potvrdí místo, které jí patří na evropské scéně.
Text Jiří Chum a Vladimír Heger
Foto: archiv Úřadu vlády ČR
www.eu2009.cz - oficiální webový portál českého předsednictví ČR. Webové stránky v češtině, angličtině a francouzštině, cílové skupiny média, odborná veřejnost, pracovníci státní správy všech členských států EU i třetích zemí a široká veřejnost. Limitovaná verze portálu spuštěna koncem roku 2008 k on-line akreditace novinářů pro akce předsednictví v dostatečném časovém předstihu. Tzv. ostrý provoz se všemi kompletními informacemi bude zahájen 1. ledna 2009.
RNDr. Alexandr Vondra (1961)
V letech 1979–84 vystudoval obor geografie na Přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy v Praze, o rok později získal doktorát přírodních věd. Před listopadem 1989 byl aktivní v disentu – Revolver revue, Polsko-československá Solidarita, mluvčí Charty 77, jeden z autorů petice Několik vět, vězněn komunistickým režimem, jeden ze zakladatelů Občanského fóra. Pracoval v muzeu, jako topič, programátor, byl zahraničně politickým poradcem prezidenta republiky (1990–92), prvním náměstkem ministra zahraničních věcí (1992-97),velvyslancem ve Spojených státech amerických (1997-2001), ministrem zahraničních věcí (září 2006 – leden 2007), místopředsedou vlády pro evropské záležitosti (od ledna 2007). Zároveň je senátorem za Slánsko a Litoměřicko. Za činnost ve prospěch lidských práv, demokracie a mezinárodního porozumění obdržel četná zahraniční ocenění.
Pořadí zemí v předsednictví EU (2008 – 2020)
Pozn.: Pořadí bylo potvrzeno počátkem roku 2007 Evropskou radou. Při jeho sestavování bylo zohledněno především kritérium velikosti jednotlivých zemí a jejich geografická podoba.
| Předsedající země | Termín | Předsedající země | Termín |
|---|---|---|---|
| Slovinsko | I/2008 | Itálie | II/2014 |
| Francie | II/2008 | Lotyšsko | I/2015 |
| Česká republika | I/2009 | Lucembursko | II/2015 |
| Švédsko | II/2009 | Nizozemsko | I/2016 |
| Španělsko | I/2010 | Slovensko | II/2016 |
Belgie | II/2010 | Malta | I/2017 |
| Maďarsko | I/2011 | Spojené království | II/2017 |
| Polsko | II/2011 | Estonsko | I/2018 |
| Dánsko | I/2012 | Bulharsko | II/2018 |
| Kypr | II/2012 | Rakousko | I/2019 |
| Irsko | I/2013 | Rumunsko | II/2019 |
| Litva | II/2013 | Finsko | I/2020 |
| Řecko | I/2014 |