Obecná charakteristika

Evropská unie (EU) je politické a ekonomické nadnárodní uskupení, které si klade za cíl zlepšit spolupráci v Evropě; jedná se o entitu sui generis, která má částečně pravomoci mezinárodní organizace, ale také jednotného státu. Od posledního rozšíření k 1. červenci 2013 tvoří EU 28 evropských států s více než 500 miliony obyvatel; v roce 2019 však Spojené království z EU vystoupí. EU vznikla v roce 1993 na základě Smlouvy o Evropské unii, známější jako Maastrichtská smlouva, nahradila tak Evropské společenství.

Evropská unie je založena na Smlouvě o Evropské unii a na Smlouvě o fungování Evropské unie, které uzavřely členské státy a kterými na Unii přenesly některé své pravomoci za účelem dosažení společných cílů. Základním principem fungování Evropské unie je sdílení pravomocí, které byly dříve v kompetenci jednotlivých členských států. Za tímto účelem vznikly společné instituce. Jádro institucionálního rámce tvoří sedm orgánů Evropské unie, které jsou vyjmenovány v čl. 13 Smlouvy o Evropské unii. Jedná se o Evropský parlament, Evropskou radu, Radu Evropské unie, Evropskou komisi, Soudní dvůr Evropské unie, Evropskou centrální banku a o Evropský účetní dvůr. Kromě toho existují poradní a další instituce.

Radě Evropské unie předsedá každý půlrok jiný členský stát podle určeného pořadí (2018: Bulharsko a Rakousko, 2019: Rumunsko a Finsko, 2020: Chorvatsko a Německo, 2021: Portugalsko a Slovinsko, 2022: Francie a ČR). Česká republika již na vládní úrovni zahájila prvotní přípravy na výkon svého druhého předsednictví (první proběhlo v r. 2009), zejména pokud jde o předpokládané personální posílení, finanční nároky či vzdělávací potřeby.

http://www.eu2022.cz/

Problematika veřejné správy jako celku není součástí acquis communautaire, Evropská unie v zásadě ponechává na členských státech, jaký systém jejího fungování si zvolí. Přesto však tuto oblast pečlivě sleduje, zejména z pohledu schopnosti státu a jeho institucí aplikovat, implementovat a vynucovat acquis. Problematice veřejné správy je rovněž věnována pozornost z důvodu jejího významného vlivu na ekonomický rozvoj státu, hladké fungování ekonomických vztahů a tím potažmo na konkurenceschopnost a růst. Z těchto důvodů je rozvoj veřejné správy v členských státech podporován i finančními prostředky z fondů EU.

Role odboru strategického rozvoje a koordinace veřejné správy (OSR) spočívá v zajišťování aktivit týkajících se kvality ve veřejné správě, snižování regulatorní zátěže a dalších agend v rámci své věcné působnosti, které jsou realizovány zejména v rámci Evropské sítě veřejné správy (EUPAN).

EUPAN (Evropská síť veřejné správy)

Evropská síť veřejné správy ("European Public Administration Network") je neformální síť spolupráce v oblasti veřejné správy v členských státech EU (založena 1988). Základní směry aktivit jsou vytyčovány na úrovni generálních ředitelů, dalšími členy jsou zástupci Evropské komise, Evropského institutu veřejné správy (EIPA), pozorovatelských států a přizvaných institucí (např. OECD).

Cílem je zlepšování výkonnosti, konkurenceschopnosti a kvality veřejných správ v členských státech EU prostřednictvím vývoje nových nástrojů a metod. Důraz je kladen na výměnu názorů, zkušeností a nejlepších příkladů z praxe a postupů mezi členskými státy EU, Evropskou komisí a pozorovatelskými státy.

EUPAN je organizován na 3 úrovních:

• úroveň politická: ministři a komisaři odpovědní za veřejnou správu, za ČR se jednání účastní ministr vnitra;

• úroveň managementu: generální ředitelé odpovědní za veřejnou správu (DG), za ČR se jednání účastní náměstek ministra vnitra pro státní službu;

• úroveň technická: pracovní setkání (Working Level), za ČR se jednání účastní státní zaměstnanci sekce pro státní službu Ministerstva vnitra;
   

Setkání na nejvyšší politické úrovni se konají minimálně jednou za 3 roky. Pracovní setkání a setkání generálních ředitelů se konají obvykle 2x v roce, vždy v členském státě EU, který aktuálně předsedá Radě EU.

Skupiny spolupracující s EUPAN:

• DISPA = pracovní skupina ředitelů institutů a škol státní správy

• DEBR = pracovní skupina ředitelů a expertů pro lepší regulaci
   

Jednotlivé předsednické země si stanovují své obecné a specifické priority činnosti na dané předsednické období.

Více informací lze nalézt v Pravidlech činnosti sítě EUPAN a na internetových stránkách EUPANu.

OSR spolupracuje s hlavním gestorem (sekce pro státní službu, odbor vzdělávání a mezinárodní spolupráce ve státní službě) při implementaci aktivit v rámci EUPAN a sám je hlavním gestorem dvou pracovních podskupin (Pracovní skupina k CAF, Pracovní skupina pro snižování administrativní zátěže občanů).

Pracovní skupina k CAF (Common Assessment Framework) se zabývá implementaci a aktualizací Společného hodnotícího rámce jakožto efektivní metody řízení kvality ve veřejném sektoru, která výrazným způsobem přispívá k dobré správě. V současné době je připravována jeho nová verze, která shrne a zohlední dosavadní zkušenosti a poslední vývoj v této oblasti a umožní beneficientům využít nejmodernějších poznatků v této oblasti. Pracovní skupina se schází zpravidla 4 x ročně (2x během každého předsednictví) a na její organizaci se významně podílí Evropské výzkumné centrum CAF při EIPA (Evropský institut pro veřejnou správu se sídlem v Maastrichtu).

V oblasti kvality se každoročně konají i dvě významnější mezinárodní akce, a to v lichých letech Mezinárodní konference kvality (naposledy v r. 2017 na Maltě, předtím 2015 v Lucembursku, vždy za účasti zástupců OSR), v sudých letech pak Konference uživatelů CAF (naposledy v r. 2016 na Slovensku, 2018 v Bulharsku).

Pracovní skupina pro snížení administrativní zátěže občanů vznikla z nizozemské iniciativy v r. 2008, od r. 2013 pracuje distančním způsobem, mezi její hlavní cíle patří výměna informací, zkušeností a nejlepší praxe jednotlivých států pokud jde o přístup a metodiku měření zátěže, s důrazem na nalezení možných zlepšení, výběr určitých typů veřejných služeb, které jsou provázeny nejvýznamnější byrokratickou zátěží pro občany, možné budoucí změření administrativní zátěže občanů v participujících státech, včetně doprovodných aspektů u vybraných veřejných služeb (časová zátěž, transparentnost, počet nutně navštívených úřadů apod.), tzv. iritační koeficient (míru podráždění) občanů u jednotlivých typů služeb.

Nejdůležitějším výsledkem práce skupiny byl souborný dokument příspěvků jednotlivých zemí obsahující informace o národních přístupech k zjišťování, měření a snižování administrativní zátěže občanů.

Řídící skupina SCM (BRN)

V roce 2003 představitelé několika průkopnických zemí ustavili Síť Standardního nákladového modelu (Standard Cost Model Network), tj. neformální pracovní skupinu vytvořenou ze zástupců států, používajících uvedený model (SCM) k měření administrativní zátěže. SCM byl zpracován a poprvé úspěšně použit právě v r. 2003 v Nizozemsku, přičemž ČR patřila spolu s Dánskem a Spojeným královstvím mezi jeho nejbližší následovníky (je členem skupiny od r. 2005), postupně se do činnosti skupiny zapojovaly další a další země, v současnosti má již přes 100 členů z více než 30 zemí a skupina byla z důvodu širšího věcného zaměření přejmenována na "Better Regulation Network" (BRN). Je jednou ze dvou poradních platforem Evropské komise pro oblast Lepší regulace.

Zástupci uvedených zemí se setkávají na zasedáních Řídící skupiny BRN, která se schází dvakrát ročně. Cílem těchto jednání je především výměna zkušeností a výsledků měření při používání Standardního nákladového modelu, koordinace postupů, formulace metodologických doporučení a dále prezentace výsledků práce jednotlivých podvýborů a skupin, které v mezidobí vyvíjejí svou činnost (zvl. simplifikační a metodologická skupina). Pozornost je věnována i zjednodušovacím projektům, roli místních a regionálních orgánů při redukci zátěže, využití nástrojů eGovernmentu apod.