Drobečková navigace

Úvodní strana / Informační servis / Časopisy / Veřejná správa / Dobrá praxe / 2015

2015

Kraslice a řehtačky

Vejce s nalepenou slámou. Foto: Radoslav Bernat.

Odedávna se v lidových zvycích vejci přisuzoval symbol života. Magický účinek se umocňoval barvením barvami života – zelenou, červenou a žlutou. Vejce se vařila ve svěcené vodě a zdobila pomocí vosku. Tak vznikaly krásně malované kraslice.

Řehtačky nebo také klapačky, mlýnky, trakářky a různé doma vyrobené nástroje, vydávající rámus, mají svolávat k bohoslužbě v době, kdy na Zelený čtvrtek umlkají zvony (odlétají do Říma), aby se opět rozezněly na Bílou sobotu při zpěvu Gloria. Velikonoce navazují na původní pohanské svátky jara. Jsou proto kromě církevních tradic spojené i s mnoha lidovými zvyky. Lidové tradice přicházejí ke slovu hlavně během velikonočního týdne, ať už na Zelený čtvrtek, Velký pátek, Bílou sobotu, Boží hod velikonoční nebo Pondělí velikonoční. Nabízíme pohled na tradiční výrobu velikonočních kraslic a ruční výrobu řehtaček v Přešticích na Klatovsku.

Kraslice zdobené slámou

Marie Hochová při zdobení vajec. Foto: Radoslav Bernat.

Marie Hochová je vyrábí v klasickém panelovém bytě nedaleko centra Přeštic. Jedná se o starou techniku, původně z Hané, kde se na vyfouknutá obarvená vejce přilepují různě velké nastříhané kousky upravené slámy. Možnosti vzorů, jak vidíme na obrázku, jsou bohaté. Sláma je nejlepší ovesná nebo ječná, protože je jemnější. I žitná sláma se dá vypreparovat a upravit tak, že se s ní dá pracovat (nožíkem se vyřízne dužina). Před úpravou se sláma musí navlhčit, aby nepraskala. Sláma, která by nebyla ztenčená, by na kraslici dobře nedržela. Když se sláma sklidí nahnědlá, je třeba ji chemicky upravit. Máčí se v kysličníku (peroxidu vodíku), aby zbělela, a tím je i sterilizovaná. Paní Hochová je členkou Asociace malířů kraslic, protože její kraslice splňují požadavky tradiční výroby. Dekor na slaměných kraslicích není přejat z nějakého vzorníku, ale odvíjí se od prvního kousíčku nalepené slámy. Každé vajíčko je originál, záleží na přesné práci a detailu. Z upravené žitné slámy se pletou i různé košíčky a ozdoby, třeba i na Vánoce. Marie Hochová kraslice nevyrábí převážně na prodej, svůj dokonale zvládnutý koníček chodí předvádět do muzea nebo dětem do výtvarného kroužku. Kromě dokonalých vajec zdobených slámou vyrábí ještě batikovaná vejce nebo hnědá vejce zdobená barevnými vosky. Na hnědě obarvená vejce se redisperem nanáší bílý nebo barevný vosk.

Výroba řehtaček

Václav Rádl při výrobě řehtaček. Foto: Radoslav Bernat.

Výroba rukojeti řehtačky. Foto: Radoslav Bernat.

Václav Rádl vyrábí řehtačky už několik let. V truhlářské dílně v místní části Vícov kousek za Přešticemi začal původně pracovat se svým otcem. V období února a března, kdy nebylo mnoho zakázek, vymyslel pan Rádl starší, že by mohli vyrábět řehtačky. Dnes je mu osmdesát pět let, takže do dílny přijde jen občas. „Na jedné řehtačce je hromada operací,“ říká Václav Rádl mladší. „Každá je originál. Do zásoby jich vyrobím pár desítek, před Velikonocemi přijdou lidé i s dětmi, vědí, že jsme už dříve řehtačky vyráběli a mně se nechce nechat je stát před dveřmi a říci jim, že nemáme,“ vysvětluje. Velikou řehtačku (obr. č. 3), kterou drží v rukou, nosívali muži, aby se odlišili od chlapců. Připínali si ji na řemínek. Zkouším, jaký má řehtačka zvuk, a zjišťuji, že docela ohlušující. Vyrábí se ze dřeva bukového, dubového nebo jilmového, záleží, jaké je k dispozici. Dřevo musí být dokonale vyschlé. Václav Rádl pro naše fotografování předvedl, jak vyrábí hefty – rukojeti řehtaček. Na soustruhu je upevněné dřevo a truhlářským dlátem upravuje tvar rukojeti.

Kraslice zdobené voskem a kraslice vyškrabované

Jaroslava Němečková při výrobě vyškrabovaných kraslic. Foto: Radoslav Bernat.

I pro Jaroslavu Němečkovou je dnes výroba kraslic převážně koníčkem. Od Asociace malířů kraslic, jejíž je členkou od roku 1998, získala titul Mistr lidové tvorby. Říká, že práce na jedné vyškrabované kraslici s jemným krajkovým vzorem může trvat až osm hodin. Klasický hnědý barevný podklad pro vejce zdobené voskem se získá vařením dostatečného množství slupek žluté cibule a přidáním slupek červené cibule (čím více červené cibule, tím tmavší odstín). Při zdobení kraslice vyškrabováním se do obarveného vařeného vejce nebo skořápky vyškrabuje vzor skalpelem nebo jiným předmětem. Na vejce zdobené voskem se nanáší nad kahánkem rozehřátý včelí vosk nebo bílý vosk. Kreslí se špendlíkem se skleněnou hlavičkou, upevněném v dřevěné rukojeti.

Zuzana Pacinová

Autorka děkuje Bc. Drahomíře Valentové, vedoucí Domu historie Přešticka, za odborné tipy a kontakty na tradiční výrobce.