Státní služba  

Přejdi na

Státní služba  


Rychlé linky: Mapa serveru Textová verze Rozšířené vyhledávání


 

Hlavní menu

 

 

Parádní webové trendy

 

Slavnostní předávání cen vítězům soutěže Parádní web doprovázel kreativní seminář. Ten proběhl na Ministerstvu vnitra České republiky a skládal se ze tří částí: Jak představit dobře úřad a dát o sobě vědět, Design a vizuálnost stránek a Použitelnost stránek, přístupnost, aplikace. Nahlédněte s námi do kuchyně úspěšných tvůrců. Jak se dělá úspěšný web města či obce?
 

Tvorba obecních stránek: Tajemství webmasterů

Kdo vlastně bude stránky využívat? Jaké informace hledá? Jaké operace chce návštěvník na webu města nebo obce uskutečnit?
 
V přednášce Úřad pro lidi zdůraznil Aleš Fodor, že potenciální návštěvníky je důležité segmentovat a podle potřeb, jejichž naplnění od webu očekávají, určit příslušné skupiny. Základními cíli webových stránek obce by přitom mělo být uspokojit občany a usnadnit práci úředníků. Dbát je také třeba na srozumitelnost informací. Při vytváření webu nezapomínejme, že lidé neznají úřad, například nevědí, jak jsou situace právně popsané. Občané se obracejí na úřad většinou tehdy, když chtějí vyřešit konkrétní problém či získat odpovědi na svoje otázky. Požadují reakci úřadu ideálně obratem, bez vynaložení námahy. Kdyby jim pak vše přišlo domů poštou, bylo by to ideální. Základem úspěšného strukturování a rozvržení informací je tedy obeznámit se s potřebami cílové skupiny. Lze je zjistit od občanů, ať již zprostředkovaně prostřednictvím dotazníků, či anket, nebo uspořádáním setkání se zástupci cílové skupiny veřejnosti (focus group), od něhož očekáváme zpětnou vazbu. Na takové setkání se pozvou aktivní zájemci z řad těch, pro něž je web navrhován. Tazatel se dozví, co obvykle na webu dělají, co hledají, co jim vadí, jaké weby se jim líbí. Další možností je dotázat se na problémy, s nimiž občané na úřad přicházejí, na to, co se jim třeba nedaří na webu nalézt, příslušných úředníků, kteří s občany jednají. Skupiny problémů je pak možné přesněji pojmenovat. Strukturu webu si lze také ověřit, když položky menu napíšete na kartičky, setkáte se s občany, kteří projevili zájem se na zdokonalení webu podílet, a požádáte je, aby položky menu utřídili podle svých představ. Lze to uskutečnit i online. Při navrhování městského či obecního webu by se měli tvůrci ptát rovněž úředníků, jak by jim webové stránky mohly pomoci.

Vytváření a rozvoji webu mohou posloužit analytické nástroje měření jeho návštěvnosti, například Google Analytics. Vyplatí se pravidelně sledovat a vyhodnocovat si, co se na vámi spravovaném webu děje, co lidé na stránkách nejčastěji vyhledávají. Aleš Fodor uvedl příklad: deset z patnácti pražských webů městských částí má na úvodní straně na nejdůležitějším prostoru úvodní slovo starosty. Když se však podíváme na vyhledávací dotazy, na výrazy, které lidé nejčastěji na webu hledají, je pojem „starosta“ až na devadesátém druhém místě. Často se tak liší to, co lidé chtějí na webu najít a co je jim nabízeno. Užitečnost vyhledávacího nástroje potvrdil i Martin Žaloudek, tvůrce webových stránek města Klášterec nad Ohří. Mezi nejčastěji hledanými výrazy je samozřejmě na prvním místě „Klášterec nad Ohří“, na druhém „Město Klášterec nad Ohří“ a jedním z dalších velmi zastoupených „MHD Klášterec nad Ohří“. Tvůrcům webu tato zjištěná skutečnost napoví, že na úvodní stránku je potřeba zařadit odkaz na jízdní řády. Z Google Analytics se dají vytáhnout i další zajímavé informace. Například lze ověřit, s jakým úspěchem se setkaly jazykové verze. Webové stránky Klášterce nad Ohří jsou připravovány ve čtyřech jazycích, 92 procent uživatelů požaduje češtinu. Německou verzi si zobrazí jedno procento, nizozemskou (na stránkách je kvůli partnerství Klášterce nad Ohří s nizozemským městem) 0,12 procenta a anglickou verzi pět procent návštěvníků. Podle Martina Žaloudka je ale možné, že číslo je do jisté míry zkreslené a uživatelé, kteří mají nainstalovaný anglický operační systém, nemají nastavenou českou lokalizaci, přesto, že jsou to Češi. Z takových údajů se dá při dalším vývoji webu usoudit, zda je účelné investovat do dalších cizojazyčných verzí.

Připravený návrh webu je dobré nechat otestovat. Vhodné je například pozvat si obyvatele dané obce a zeptat se jich, jak se jim s navrženým webem pracuje. Požádat je, aby na webu splnili některé úkoly. Vyhodnotit pak, jak web funguje, jak je vstřícný k uživatelům. Pozorně vnímat, s čím mají návštěvníci stránek obtíže, co je zaujalo, co si přejí rozvíjet. Informatici musí mít na paměti, že úředníci nejsou webmasteři, že jejich práce s webem obvykle zůstává na velmi jednoduché úrovni. Vkládání obsahu by jim mělo být umožněno běžným uživatelským způsobem. Doporučuje se také, aby za celé webové stránky zodpovídal vždy jeden člověk, který bude mít na starosti, co, kdy a kde se na webu objeví. Nemusí to nezbytně být správce informačních technologií. Nemělo by se však stávat, aby za každou část webu, za každou jednotlivou prezentaci odboru byly zodpovědné různé osoby. Katastrofa pak na sebe nedá dlouho čekat: nikdo neví, co se děje v celku. Web má mít jednu myšlenku, jednoho člověka, který jeho podobu a vyznění sjednocuje a udává celé prezentaci města nebo obce směr.


S obsahem webu bodujete

Alfou a omegou všech webových prezentací je obsah, ať již jej tvoří text, video, fotky či hudba. Díky obsahu můžete získat i další návštěvníky. Když budete nabízet zajímavý obsah, vyhledávače vás zobrazí na prvních místech a vaše webové stránky se dostanou více do obecného povědomí. Tak například tomu, kdo bude vyhledávat informace k akci Putování po blatnických búdách, se ve výsledcích objeví i webové stránky obce Blatnice pod Svatým Antonínkem. Důležité je také nebát se na webu ponechat bílé místo. Když je na stránce jasně strukturovaný obsah a sem tam ponecháno bílé místo, je jasné, které informace jsou důležitější. Celá prezentace pak působí přehledněji.

Aleš Fodor upozornil rovněž na to, že lidé na internetu většinou nečtou, jenom „skenují“. Pohyb očí se odehrává zhruba ve směru zlatého řezu a zpátky. Návštěvníci webu nečtou celý text, spíše hledají klíčové slovo, frázi, která je zajímá. Vyplývá z toho doporučení, že na webu by neměly být dlouhé odstavce textu, ale raději přehledně strukturované. A jak názvosloví typické pro úřad co nejvíce přiblížit občanům? Situaci komplikuje i zásada vyplývající ze zákona. Například osnova životních situací musí být zveřejněna v určité formě. Ano, přehlednost webu je možné řešit jeho zkrácenou a kompletní verzí. Ovšem častý byrokratický postup snadno způsobí, že web začne kulhat nebo úplně ochrne. Čím více lidí připravovanou verzi webových stránek města nebo obce schvaluje, tím snadněji se dobrý a svižný záměr zase zpětně zvrhne do těžkopádného úřednického sdělování. Občan a vstřícnost k němu zůstanou stranou.

Aleš Fodor k tomu dodává, že informace povinné ze zákona se dají ve struktuře webu umístit třeba ve druhé vrstvě jeho hierarchie. Nemusí být tím prvním, na co návštěvník stránek narazí. Občanovi vyhovují spíše stránky koncipované vstřícně a přívětivě. Strukturujme web více podle občanů než podle zákonů. Když chceme zamezit bezkrevnosti webu způsobené dalšími a dalšími laickými připomínkami zadavatelů, zapojme je do přípravy stránek na samém začátku jejich přípravy. Uspořádejme pro zastupitele i vedoucí úředníky workshop o cílech webu. Dospějme s nimi k výchozí shodě, že cílem je například usnadnit občanům život a úředníkům racionalizovat práci. K podobným cílům lze dospět na úrovni širokého vedení. Při vyvíjení webu pak lze od zmíněných cílů odvíjet otázky dílčí. Pomůže úředníkovi tahle rubrika, postup či propojení zlepšit práci? Usnadní toto pojetí život občanovi? Udělá ho to spokojenějším? Pokud ne, nemá to na webu, co dělat. Jasně stanovené cíle, k nimž má projekt prezentace města nebo obce dospět, dávají tvůrcům k dispozici dokonalejší argumentaci.
 

Mobilní aplikace

Nelze si nevšimnout, že k zobrazování webových stránek se nyní v daleko větší míře používají také mobilní přístroje či tablety. Martin Strnad soudí, že elektronické služby by měly přinést zrychlení procesu vyřizování služeb a spokojenost občanů. Někdy neznamenají ani velké finanční náklady a jejich nabídkou se občanovi sděluje, co pro něho město nebo obec dělá. Nabízí se mu rychlá a pohodlná účast. Elektronické služby přibližují úřad k občanům. Vždy by měla být jejich účelnost poměřována z pohledů uživatelů. Těm by se měl šetřit čas, který je nutno vynaložit na vyřízení úřední záležitosti.
 

Zásady dobrého designu

Pravidla, jejichž dodržování přispěje k tomu, že web může mít zajímavý a originální design, představil Evžen Vaněk. V první řadě si určeme priority. Design často rozhoduje o tom, kam bude směřovat oko návštěvníka webu nejdříve. Vyplatí se také zachovávat prostor volné plochy, nevyplňovat za každou cenu každý centimetr plochy webu. Důležité je rovněž vyřešení navigace a orientace. Uživatelé musí vědět, kam mohou jít a kde se právě nachází. K dalším zásadám, které musí mít tvůrce webu na paměti, patří uskutečnitelnost. Sebelepší grafika je k ničemu, když ji nelze převést na web, tak aby tam byla profesionálně prezentovatelná.
 
Pamatovat je třeba také na typografii, při jejím koncipování dobře poslouží základní příručka pro redaktory, grafiky a tiskaře. Hodně tvůrců webu nepovažuje dodržování typografické kázně a základních grafických zásad za podstatné. Na prezentacích je to na první pohled znát a mnohdy působí až nepřívětivě. K dalším důležitým disciplínám designu se řadí použitelnost webu. Je třeba dodržovat standardy a dbát o jeho čitelnost. Znakem dobrého webu je i zarovnání, aby jednotlivé bloky zachovávaly určitou linii. Grafika také musí být navrhována tak, aby si po převedení do webových formátů zachovala ostrost, aby nikde nebyly roztřesené hrany nebo poškozené písmo. Vyplatí se i jednotnost celého designu. Uživatel si má být vědom toho, že pracuje v jednom prostředí, které důvěrně zná a které ho například nepřekvapuje vyskakováním nových oken. Vše má být podřízeno ucelené koncepci. Evžen Vaněk nabízí tvůrcům webu srovnání s fotografií. Zajímavý výřez někdy řekne víc, než celkový pohled. Obdobně je někdy na úvodní stránce webové prezentace důležitější to, co tam není.
 
Určitou výzvu při vytváření obecních stránek představuje snaha o dosažení určité originality a duch místa, genius loci, zahrnutý do designu. Vytouženou originalitu nemusí vždy do prezentace přinášet grafika, může ji představovat rovněž zajímavá struktura. Evžen Vaněk to ilustruje na vlastní zkušenosti. Když na konci devadesátých let přišel při vytváření webové prezentace města Plzně s rozčleněním struktury do kategorií občan, podnikatel a turista, představovalo to v tehdejší době originální řešení. Určitým rizikem volby originálního řešení je, že pokud je pak přebíráno i na jiných webech, stane se z něho standard. Někdy i klišé, naplňované bez rozmyslu, které pak původní přehlednost zkresluje. Není také úplně ideální, pokud dochází k nesourodému vývoji. Když se všechno předělává kompletně znovu, dojde k jakési webové revoluci. Lepší cesta bývá stavět na stávajících řešeních.
 
Opomíjenou věcí pak bývá design a služby, takzvaný backstage. Je třeba myslet nejen na uživatele, přicházející k internetu, ale také na lidi, kteří s ním pracují a využívají data, která jsou na webu ukládána. Evžen Vaněk připomněl, že jsme svědky zásadní změny. Podle statistik skončila nadvláda počítačů již v roce 2011 a od té doby se prodává více tabletů a mobilních telefonů. Design si s tím dokáže poradit, jde o takzvaný responsible design, a je to třeba brát v úvahu i při tvorbě webových stránek obcí. Ty by se měly dobře zobrazovat také na notebooku, tabletu či ve smartphonech. Při změně velikosti zobrazovací plochy se design webové stránky přizpůsobuje vždy tomu adekvátní podobou. Jedná se přitom o jeden web, jedna data, k efektu dojde pomocí kaskádních stylů.
 
Obdobná otázka, zda si účastníci semináře někdy zkusili zobrazit web třeba v mobilním telefonu nebo na tabletu, byla nadnesena rovněž v přednášce Radka Pavlíčka z Blind Friendly Webu. Usnadnit přístup na web lidem, kteří disponují moderními mobilními komunikačními prostředky, také spadá do problematiky přístupnosti. Uvědomili si to i ve městech oceněných v soutěži Parádní web. V Mostě připravili mobilní verzi Mosteckých listů on-line a také samotného webu. Dlouhodobé zkušenosti s mobilní aplikací pak mají na magistrátním úřadě v Děčíně. Webmaster Martin Strnad prosazuje inovace již šestnáct let a domnívá se, že tablety a mobily mohou určité věci, na které jsme byli dosud zvyklí, odsunout stranou. Uživatelům používajícím tyto prostředky bude nezbytné situaci usnadnit a co nejvíce služeb překlopit tak, aby je lidé mohli používat on-line. Podle jeho názoru by elektronické služby měla nabídnout jakákoliv obec bez ohledu na počet obyvatel. Když se starosta obklopí schopnými lidmi, lze některé věci pořídit i za velmi malé peníze nebo vlastními silami. Jenom je zapotřebí promyslet, jak na to.

Mobilní aplikaci spustili v Děčíně před dvěma lety. Vysoké datové tarify pro internet v mobilech je vedly k tomu, že se rozhodli pro off-line verzi. Aplikace byla vystavěna nad systémem Java, což zajistilo, že fungovala i v telefonech bez operačního systému. Nabízejí řadu služeb, například off-line mapu, obrázek ve třech rozlišeních se dá zoomovat a u telefonů s GPS lze využít i funkci, kdy je zde vyznačeno, kde právě občan stojí a dokáže ho tak navést k šesti turistickým bodům zájmu. Také je možné vyřídit řadu věcí prostřednictvím SMS. Můžete se například objednat na úřad nebo zaplatit parkovné. Výhodou je, že není třeba si tak pamatovat SMS číslo, či určitý tvar SMS, aplikace vše zařídí. Lze si také přihlásit či odhlásit SMS info, určené pro krizové řízení a různé informace z úřadu. Martin Strnad představil i novinky, které by měla obsahovat mobilní aplikace v letošním roce. Zahrnuty mají být nové platformy. Bude tedy vytvořena verze pro tři nejpoužívanější systémy Android, iOS (mobilní operační systém) a WP8 (Windows Phone 8). Již nebudou podporovány telefony bez operačního systému, aby se nezužoval výběr toho, co je možné v mobilní aplikaci mít. Budou k dispozici off-line i on-line služby. Nová aplikace se neobejde také bez vylepšeného rozhraní a jazykových mutací. Bude také možné si ji prostřednictvím Bluetooth modulů stáhnout na určitých místech ve městě. Turisté by tak v aplikaci mohli využít například službu vyhledání na mapě nejbližšího parkoviště podle GPS nebo si přečíst upoutávky na kulturní akce. Výhledově by se třeba mohla umožnit i rezervace přímo z mobilní aplikace. Občané by mohli mít přístup k RSS novinkám z magistrátu, k úřední desce a telefonnímu seznamu.

Zatím jenom ve stadiu úvah je zjištění stavu žádostí podle ID. Pokud by online formulář vrátil určité ID žadateli, ten by si ho poznamenal a po jeho zadání do aplikace by se dal zjistit stav žádosti – například jestli je připravený doklad k vyzvednutí. Aplikace by umožňovala přehrát multimediální obsah, záznam z webkamery, přímý přenos či záznam z jednání zastupitelstva či videoreportáže umístěné na YouTube. Zajímavé využití je i pro nahlášení MMS závad. Stačí je vyfotografovat a poslat rovnou z mobilu. Chybět by neměl v návaznosti na katalog ani seznam ubytovacích kapacit a restaurací. Velmi často také občané požadují, aby mobilní aplikace nabízela také jízdní řády městské hromadné dopravy.


QR a NFC

Zajímavou novinkou je i využívání technologie NFC (Near Field Communication), která je dostupná v nových telefonech. Je to vlastně tag, malá samolepka, která se dá v telefonu naprogramovat a lze na ni virtuálně umístit třeba vizitku, URL adresu či textový popis. Pak ji jenom stačí nalepit třeba na výlohu. Pokud k ní pak kdokoliv přiloží telefon, byť s jakoukoli aplikací, na displeji se objeví příslušná informace nebo je zájemce odkázán na URL adresu. V Děčíně využili zmiňovanou technologii na několik turistických bodů. Lze ji nalézt na sedmi místech, například v aquaparku, na zdejším zámku nebo v zoologické zahradě. NFC a QR kódy mají ale širší uplatnění. V ideálním případě by takováhle možnost mohla být například u exponátů v muzeu, u každého zvířete v zoologické zahradě by se návštěvníci mohli dozvědět, kde žije, případně si pustit video. Další oblast, kde by zmíněná technologie našla využití, jsou zastávky městské hromadné dopravy. Cestující by tak již nemuseli složitě studovat jízdní řády. Jak uvedl Martin Strnad, NFC zatím ze světových metropolí v omezené míře využily Sydney a Londýn. QR kódy poslouží také při propagaci elektronických služeb města, na plakátech lze rovnou nabídnout ke stažení mobilní aplikaci. V Děčíně vyzkoušeli k propagaci těchto služeb také městskou hromadnou dopravu, výlepovou plochu na zadních sklech.
 
Martin Strnad připomněl také důležitost zpětné reakce od občanů směrem k magistrátu pomocí různých e-služeb. Většinu e-služeb lze vytvářet se softwarem, který dovolí i zpětnou reakci. Také spoustu služeb, které jsou v současné době umístěné na webových stránkách, lze proměnit v e-služby. U elektronických formulářů se pak nabízí zajímavé propojení s datovými schránkami, s elektronickým podpisem, s elektronickým podáním. Martin Strnad popsal potenciální nastavení procesu, kdy by se formulář on-line nebo off-line vyplnil, vytiskl, umístil se na něj QR kód. Po přinesení na úřad by pak bylo možné sejmout tento QR kód a rovnou by se tak objevil ve spisové službě. Je spousta možností, jak formulář obohatit, aby se jak úředníkovi, tak občanovi usnadnila práce. Elektronické služby provozované městem Děčín jsou soustředěny na portálu e-decin.cz.
 

Přístupnost

Na web města nebo obce se dostávají rovněž různí zdravotně znevýhodnění uživatelé. Jedni se zrakovými vadami, druzí sluchově postižení, jiní mají problémy s motorikou nebo kognitivní poruchy. Nemusí také informacím dobře rozumět. Takových uživatelů není nezanedbatelné množství. Radek Pavlíček, který se přístupností dlouhodobě zabývá, uvedl pět principů, na které je třeba se soustředit: dostupnost, ovladatelnost, srozumitelnost, orientace a čas. V prvé řadě jde o to vůbec se na web dostat, následně o ovládání stránek či o to, zda jsou zde prezentované informace srozumitelné a také zda se uživatel snadno zorientuje. Zda je mu jasné, kam ho zavedou jednotlivé odkazy a kde v hierarchii se právě nachází. Radek Pavlíček zdůraznil zejména poslední princip, který bývá hodně podceňován. Je jím čas, který uživatel potřebuje k vykonání konkrétní činnosti. Nikomu z nás by se nechtělo hledat určitou informaci například po dobu deseti minut. Testeři se zdravotním znevýhodněním se ale občas dostali na webu soutěžících měst a obcí do situace, kdy ani za tuto dobu nebyli schopni najít tak elementární informaci, jako je kontakt. Radek Pavlíček tak upozornil na to, že i když se ke každé informaci lze nějak dostat, pokud čas dosáhne kritické hranice, uživatel hledání vzdá, respektive jeho ochota informaci dál hledat může dost strmě klesat.
 
Představeny byly také cíle, které je třeba při tvorbě webu zastávat, uspořádané v pyramidě webdesignerem Janem Řezáčem. Jako první se ve spodní části nachází nalezitelnost a pak následují další požadované charakteristiky: dostupnost, přístupnost, použitelnost, důvěryhodnost, přesvědčivost a emoce. Nemá přitom smysl řešit emoce na webu, tedy položku z horní části, když web nebude nalezitelný prostřednictvím vyhledávačů, nebude se na něj možné dostat z důvodu špatného hostingu nebo nebude přístupný. Pro zajištění přístupnosti webových stránek ve veřejné správě mluví i legislativní důvody. Jedná se zejména o vyhlášku o přístupnosti č. 64/2008 Sb. či o chystanou směrnici o přístupnosti Evropské komise, k jejímuž znění probíhá v současné době diskuse, mezinárodně uznávané doporučení Web Content Accessibility Guidelines (WCAG) 2.0. Michal Rada z Ministerstva vnitra upozornil, že přístupnost je daleko širší povinností, než je uvedeno ve vyhlášce o přístupnosti. Zahrnuta je například v mezinárodní úmluvě o právech osob se zdravotním postižením.
 
Přístupnosti a testování v soutěži Parádní web 2012 byla již věnována konzultace ve Veřejné správě číslo 26/2012. Připomeňme tedy jenom, že testování se zaměřilo na přístupnost pro lidi se zrakovým handicapem a bylo mixem heuristického a uživatelského přístupu. Heuristický přístup spočíval v kontrole podle dané sady pravidel, vycházelo se z české vyhlášky o přístupnosti. Uživatelský přístup sledoval vyřešení dvou úkolů. V tom prvním byla nastolena modelová situace, že se do obce či města občan přistěhuje a chce si změnit zubaře, hledá tedy kontakt na zubního lékaře. Druhý úkol spočíval ve zjištění ID datové schránky. Radek Pavlíček uvedl, že výsledky nebyly příliš povzbudivé. Všichni testeři byli schopni určené informace na webu obce najít pouze ve čtyřech případech z třiadvaceti. Na zbylých webech alespoň jeden, nebo i všichni neuspěli. A jaká jsou doporučení pro zlepšení takové situace? Důležité je zahrnout požadavek na přístupnost do zadávací dokumentace. Firma, která dodává web nebo se stará o informační technologie, by měla přístupnost brát v potaz. Vyplatí se vybrat dodavatele, který přístupnost umí zajistit. Pro řadu subjektů už tento požadavek nebývá něco navíc, za co by byla naúčtována extrémní přirážka při výpočtu ceny zakázky. Nezbytné je také zavést přístupnost jako nedílnou součást interních metodik nebo procesů. Ve větších městech bývají desítky lidí, kteří obsah na web vkládají. Je zapotřebí je vyškolit, aby dokumenty, pozvánky, či jiné informace na web vkládali v přístupné podobě.

Radek Pavlíček také zdůraznil, že často stačí pro přístupnost udělat poměrně málo. Obvykle není nutné předělávat celý web a investovat horentní částku. Stačí například vyřešit ovladatelnost z klávesnice, aby ji uživatelé mohli použít pro práci s webem, strukturovat web pomocí nadpisů či vyřešit navigaci tak, aby se uživatelé dostali rychle a pohodlně k tomu, co potřebují. Přístupnosti také pomůže, když se popíše významová grafika, tedy obrázky, které mají nějaký význam, a když se dbá na dostatečný barevný kontrast, aby se obsah webu každému uživateli dobře četl. Přístupnosti se věnoval i Michal Rada z Ministerstva vnitra, který upozornil na skutečnost, že přístupnost byla po řadu let vnímána jako úzce profilová záležitost, týkající se pouze webových stránek. Zajištění přístupnosti stránek je důležitý krok. Pro mnohé osoby se zdravotním postižením bývá web první kontaktní místo, kde se o obci dozví, které pravidelně navštěvují, ale vyřešena by měla být rovněž přístupnost dokumentů, ať už se jedná o formuláře či na úřední desce zveřejňované dokumenty v PDF.
 
Michal Rada připomněl, že před dvěma lety se uvádělo, že na webových stránkách najde člověk jenom deset procent z takzvaných užitných informací. Naprostá většina je tedy v tištěných a psaných dokumentech. Stačí si uvědomit, kolik klasických rozhodnutí se na úřadech denně vystaví a kolikrát denně úřady něco umístí na webové stránky. Bývají to nepoměrná čísla. Stejně tak se může u elektronické komunikace s úřadem stát, že zatímco ze strany občana proběhne vše úspěšně, podaří se mu nalézt formulář, vyplnit ho a odeslat, ať už poštou, datovou schránkou či podepsaným e-mailem, ze strany úřadu se zpátky vrátí naskenované PDF, se kterým si již dotyčný neporadí. Navíc je třeba myslet na různé skupiny zdravotně znevýhodněných. Osobám se zrakovým postižením bude stačit, pokud jim zpřístupníte web, včetně dokumentů, podle daných pravidel. Komplikovanější je to u sluchově postižených. I když web obce bude přístupný a bude se na něm mluvit jednoznačným, jednoduchým českým jazykem, nemusí to dostačovat. Lidé se sluchovým postižením neumí někdy česky natolik, aby to pochopili. Řešením jsou pak videa se znakovou řečí. Jsou i další on-line řešení, která by měla být představena v bloku e-inclusion na konferenci Internet ve státní správě a samosprávě (ISSS) v Hradci Králové. Sluchově postižené také potěší, pokud jim místo věty v e-mailu „v případě problému volejte“ napíšete „v případě problému napište SMS“.
 
Michal Rada zmínil i další nejčastější chyby, kterých se úřady dopouštějí. Obce třeba občas zapomínají na přístupnost obecných portálů, jako jsou úřad občanovi, úřad pro občana či jiné e-portály. Málokdo si uvědomí, že to je součást stránek obce a měly by být také přístupné, například aplikace, pomocí které se mohu objednat na sociální odbor. Navíc webové stránky již zdaleka nejsou tak homogenní, jako tomu bylo zpočátku, kdy se vytvářely vlastními silami nebo v jednom redakčním systému. Nyní se web skládá z řady nesourodých částí, z výstupů spisové služby, modulu elektronická úřední deska, přístupu k datovým schránkám. Když je každá čtvrtá podstrání na webu výstupem z nějaké aplikace, kterou nemáte úplně pod kontrolou, bývá problém vše ohlídat. Je třeba také o těchto věcech komunikovat s dodavateli příslušných aplikací. Další informace o přístupnosti naleznete na www.pristupnost-informaci.cz, www.blindfriendly.cz, www.poslepu.cz, www. pravidlapristupnosti.cz, www.w3.org/TR /WCAG/.
Ivana Jungová, Jiří Chum

 

vytisknout  e-mailem