Státní služba  

Přejdi na

Státní služba  


Rychlé linky: Mapa serveru Textová verze Rozšířené vyhledávání


 

Hlavní menu

 

 

Vztah k hmotnému kulturnímu dědictví

 

Kde sháníte finanční prostředky na opravu památek? Co děláte pro oživování kulturních památek?
 
Stanislav Mrvka, starosta Jindřichův Hradec (21 824 obyvatel)
 
Město Jindřichův Hradec každoročně realizuje celou řadu oprav kulturních památek, především s pomocí Programu regenerace Městské památkové rezervace Jindřichův Hradec. Prostřednictvím tohoto programu, který již dvacet let garantuje Ministerstvo kultury, byly na opravy památkového fondu získány nemalé finanční prostředky. V roce 2013 obdrželo naše město účelový finanční příspěvek ve výši 1,1 milionu korun, který byl využit na obnovu deseti památek ve vlastnictví jak města, tak právnických a fyzických osob i církve. Díky státnímu příspěvku a současně i finančnímu spolupodílu města v tomto programu pro rok 2013 ve výši 293 tisíce korun se dnes může opět několik domů v Jindřichově Hradci, například na náměstí Míru, v ulici Panské či ulici Pod Hradem, pochlubit nově obnovenými fasádami, repasovanými okny či opravenými střechami. V tomto programu město uskutečnilo také další etapu restaurování maleb v jezuitské koleji. Také se podle svých rozpočtových možností přímo podílí i na dotování několika akcí obnovy památek mimo Program regenerace, jako byla v uplynulém roce obnova části fortifikace města.

Dalším zdrojem financování oprav kulturních památek byly nepochybně i dotace Jihočeského kraje, kdy vlastníci památek na území města z celkově pěti dotačních titulů zaměřených jak na obnovu nemovitých a movitých kulturních památek, tak i drobnou sakrální architekturu, a dále navýšené náklady památkově chráněných staveb či předprojektové přípravy obnovy památek, obdrželi celkově na dvanáct akcí příspěvek ve výši přesahující milion korun. Samo město v rámci těchto programů uskutečnilo například rozsáhlou obnovu stropů a krovu městského domu čp. 174/I na náměstí Míru, opravu několika kusů božích muk v okrajových částech města či restaurování sochy sv. Josefa s Ježíškem v městském parku.

V rámci dotačního programu Podpora obnovy památek prostřednictvím obcí s rozšířenou působností Ministerstva kultury bylo pro památky v ochranném pásmu městské památkové rezervace alokováno dalších 100 tisíc korun pro dokončení statického zajištění zdí domu čp. 51/IV v ulici Nové Stavení a pokračování statického zajištění stropů takzvaného Mertova domu na Masarykově náměstí. V loňském roce byla zvýšená pozornost věnována právě na propagaci památkové péče ve městě. Je již tradicí, že se vždy na počátku roku koná beseda s veřejností ve spolupráci se Spolkem přátel starého Jindřichova Hradce zaměřená na obnovu památkového fondu ve městě. V červnu 2013 proběhla v prostorách zdejšího minoritského kláštera konference a současně i výstava věnovaná dvacátému výročí Programu regenerace Městské památkové rezervace Jindřichův Hradec, v letních měsících byla slavnostně pokřtěna publikace Jindřichův Hradec Pod střechami domů vydaná naším městem a zaměřena na nejvýznamnější památkové stavby našeho města. V neposlední řadě byl připraven i informační materiál o Programu regenerace pro vlastníky památek, před dokončením je i příprava vylepšeného městského informačního systému a rozmístění informačních tabulek na nejvýznamnější památky ve městě.
 
Arnošt Vajzr, starosta Mnichovo Hradiště (8 348 obyvatel)
 
Opravu a údržbu památek, které jsou v majetku města, zajišťuje odbor správy majetku a rozvoje města. Město má ve vlastnictví několik nemovitých kulturních památek zapsaných v Ústředním seznamu Národních kulturních památek a několik památek místního významu, jako jsou kapličky, pomníčky nebo křížky. V rozpočtu města je vždy schválená finanční částka na běžnou údržbu, drobné opravy, restaurátorské průzkumy či záměry oprav. Na restaurování a větší opravy se snažíme sehnat finanční podporu z různých fondů a programů.

V roce 1991 byla v centru města a v okolí zámku vyhlášena Městská památková zóna Mnichovo Hradiště. Také proto se město zapojilo od samého počátku do Programu regenerace městských památkových zón a rezervací, vyhlášeného Ministerstvem kultury. Z tohoto programu prakticky každoročně čerpá město prostředky na obnovu památek nejen ve svém vlastnictví, ale i pro jiné vlastníky nemovitých kulturních památek, kteří jsou do tohoto programu zahrnuti. Jen pro zajímavost: od roku 1994 do roku 2012 bylo čerpáno z rozpočtu ministerstva 10,343 milionu korun, přičemž celkový podíl města činil 3,319 milionů korun a finanční podíl vlastníků opravovaných památek byl 8,028 milionů korun.

Mezi větší obnovy, financované z tohoto programu, patří například celková oprava vily čp. 154 v ulici V Lipách, rekonstrukce měšťanského domu čp. 30 na náměstí, oprava střechy na budově fary a budově Základní umělecké školy, restaurování Mariánského sloupu a doplnění soch andílků na náměstí, oprava kašny pod zámkem, obnova hospodářských budov u roubeného domu čp. 7 v blízkosti náměstí a v neposlední řadě významná oprava interiéru kostela sv. Jakuba – oprava omítek včetně výmalby a restaurování figurální výmalby. Podpora obnovy památek se netýká jen samotného města. Mnichovo Hradiště má dalších jedenáct místních částí, ve kterých se rovněž nacházejí nejrůznější nemovité kulturní památky. Právě na takové památky město dále žádá o krajské dotace, kde z Fondu obnovy památek Středočeského kraje se podařilo například získat prostředky na restaurování sochy sv. Václava ve Dnebohu, místní části města. Na rok 2014 město podává ke stejnému fondu žádost o dotaci na opravu hrobky Jana Švermy v Mnichově Hradišti.

V roce 2011 se podařila oprava pomníku padlým v první světové válce ve Dnebohu, uskutečněná za finanční podpory z dotačního titulu – zabezpečení péče o válečné hroby z Ministerstva obrany. V loňském roce byla z rozpočtu města dokončena kopie božích muk v místní části Veselá. Z Ministerstva kultury, z programu Podpora obnovy kulturních památek prostřednictvím obcí s rozšířenou působností, byly získány finance na restaurování božích muk v Hradci, další místní části Mnichova Hradiště. Dále byla obnovena socha sv. Jana Nepomuckého ve Veselé v rámci projektu Živá paměť Veselská, kde se též zřídilo místo zastavení včetně umístění lavičky a tabule s informacemi o opravené památce. Tato akce byla financována s pomocí Místní akční skupiny Český ráj a Střední Pojizeří z Programu obnovy venkova. Z uvedených informací je patrná snaha města o opravy a údržbu jak památek zapsaných v seznamu Národní kulturní památka, tak památek místního významu, s využitím různých dotačních titulů. Škoda, že město, zejména vzhledem k současné finanční situaci, která byla zapříčiněná velkou půjčkou na stavbu městské kanalizace, nemůže do oprav památek na svém katastrálním území investovat více finančních prostředků.
 
Ivo Šanc, starosta Kutná Hora (21 219 obyvatel)
Na obnovu památkového fondu historického jádra Kutné Hory, ale i některých památek v okolních příměstských částech v letech 1995–2013 celkově, včetně podílů a příspěvků města Kutné Hory, příspěvků a podílů kraje i státu, příspěvky činily více než 800 milionů korun. Šlo zejména o obnovy měšťanských domů, statické zajišťování opěrných zdí a domů a restaurování umělecko-řemeslných prvků a obnovu kostelů. Ze státního rozpočtu bylo z větší části hrazeno statické zajišťování opěrného systému, včetně jeho restaurování, chrámu sv. Barbory a také z části hrazena obnova bývalé jezuitské koleje. Podstatnou část investic však hradil Středočeský kraj ze svého veřejnoprávního rozpočtu sám. Z významných obnov sochařské výzdoby lze vyzdvihnout obnovu třináct sousoší před jezuitskou kolejí. V příměstských částech šlo zejména o obnovy kostela sv. Vavřince na Kaňku, kostnice a katedrály Nanebevzetí Panny Marie v Sedlci či Spolkového domu čp. 146 v Lierově ulici. Ze svého vlastního rozpočtu Kutná Hora v rámci Programu regenerace MPR a MPZ plnila podíly na obnovách nemovitostí jak ve svém, tak i v jiném vlastnictví.

Město ze svého veřejnoprávního rozpočtu přispívá na obnovy vlastníkům kulturních památek, ale i nemovitostí, které nejsou kulturními památkami, avšak leží v městské památkové rezervaci nebo ochranném pásmu rezervace. Město i ostatní vlastníci využívají i další programy poskytování příspěvků na obnovy památek, například Program záchrany architektonického dědictví. V roce 2003 byl zřízen Fond regenerace památek města Kutné Hory s pravidly poskytování příspěvků z rozpočtu města v celkové výši přibližně dvou milionů korun, který je naplňován. Některé památky byly ovšem obnovovány i bez příspěvků státu, kraje nebo města. Výjimečnost výše některých příspěvků v letech 1995 – 2013 je především odrazem významu obnovy chrámu svaté Barbory, ale také odrazem důležitosti katedrály Nanebevzetí Panny Marie v Sedlci a obnovy bývalé jezuitské koleje (GASK) i Vlašského dvora. Nejprůkaznější přehled o poskytnutých příspěvcích za roky 1995-2012 lze nalézt na webových stránkách Městského úřadu Kutná Hora v informacích pod organizační strukturou; u odboru památkové péče. Rok 2013 bohužel nemáme ještě zpracovaný.
 
připravila Ludmila Křížová

 

vytisknout  e-mailem