Na půdě MV proběhl seminář Psychosociální podpora pro uniformované složky
Specifická zátěž policistů, hasičů, zdravotníků i dalších skupin zasahujících v situacích krizí, katastrof a traumatu vyžaduje adekvátní psychosociální podporu, aby si jednotlivci i nadále zachovali své schopnosti řešit mimořádné události i vlastní životní rovnováhu a pohodu. Hlavním smyslem je zde posilování odolnosti zasahujících. Psychologové MV se touto problematikou dlouhodobě zabývají.
Ve čtvrtek 17. 5. 2012 proběhl na Ministerstvu vnitra odborný seminář s názvem„Psychosociální podpora uniformovaných složek – evropská vodítka a trendy“.
Seminář pořádal odbor bezpečnostní politiky MV a odborně jej zajistili: psychologové MV, GŘ HZS, PP i odborníci resortu zdravotnictví a z katedry psychologie Filozofické fakulty Univerzity Karlovy v Praze. Všechny výstupy z akce jsou zveřejněny na webu Ministerstva vnitra.
Akce byla určena pro psychology a interventy z řad bezpečnostních sborů i další odbornou veřejnost a zúčastnilo se jí 48 osob. Mezi hosty byli zástupci odborníků v oblasti psychosociální pomoci z řad bezpečnostních sborů PČR, HZS, VS, CS, BIS. Nechyběli ani zástupci rezortů obrany a zdravotnictví, ČČK a univerzit. Akce se zúčastnili také experti ze Slovenska.
Seminář zahájil ředitel odboru bezpečnostní politiky Mgr. Martin Linhart, který informoval o mezinárodní odborné spolupráci psychologů MV, dobré praxi a dlouhé zkušenosti v oblasti psychosociálních služeb u PČR a HZS ČR. Dále informoval o příležitosti pro konání semináře, kterou byla příprava evropských standardů s názvem „Vodítka - psychosociální podpora pro pracovníky uniformovaných složek“. Materiál byl připraven a vytištěn nizozemskou nadací IMPACT a financován z evropských zdrojů, odborně se na jeho ověřování podílelo 33 mezinárodních expertů ze zemí EU, Austrálie a Kanady.
U příležitosti nadcházejícího desátého výročí ničivých povodní v ČR v r. 2002 byla vodítka symbolicky pokřtěna vodou z Vltavy. Toto desetileté období, které uplynulo od rozsáhlé přírodní katastrofy, lze charakterizovat rychlým rozvojem oblasti psychosociální pomoci lidem, kteří byli zasaženi mimořádnými událostmi v ČR. Základy systémů psychosociální podpory v situacích katastrof se rozvíjely jak po linii integrovaného záchranného systému, tak v oblasti neziskového sektoru. Hlavní pozornost je vždy orientována na potřebné občany, zapomínat by se však nemělo ani na členy uniformovaných složek, kteří při konkrétních neštěstích zasahují, a jejich psychosociální potřeby. Uvedené desetiletí rovněž vymezuje období systematického rozvoje oboru psychologie mimořádných událostí na půdě MV ČR.
PhDr. Štěpán Vymětal, psycholog OBP MV, informoval o výsledcích mezinárodního projektu Evropské komise EUTOPA-IP, na kterém se odborně podíleli také psychologové MV ČR. Dále přešel k hlavnímu cíli semináře, kterým bylo seznámit odbornou veřejnost s „Vodítky - psychosociální podpora pro pracovníky uniformovaných složek“.
Hlavním východiskem uvedených vodítek je důraz na odolnost zasahujících pracovníků a její podporu, zdůraznění podpůrného kontextu, který tvoří: 1) praktická pomoc,
2) dodávání informací,
2) dodávání informací,
3) vyjádření empatie.
Důraz je dále u uniformovaných složek kladen na organizovanou kolegiální podporu (peer support) a na včasné zachycení těch osob, které potřebují zprostředkování další odborné péče.
Mezi výhody vodítek patří: zaměřují se na uniformované složky a zohledňují jejich charakter a potřeby, obsahují konkrétní doporučení, jsou vědecky podložena, vznikla na základě mezioborové a expertní shody, zahrnují v současnosti nejlepší možné způsoby psychosociální podpory. Uvedená vodítka tedy shrnují společný odborný konsenzus evropských expertů na psychosociální podporu, nejlepší praxi a doporučení založená na důkazech a výsledcích posledních výzkumů. Evropská vodítka jsou k dispozici na www.mvcr.cz/psychologie.
Kpt. Mgr. Martina Čapková z GŘ HZS informovala o výsledcích dlouhodobé práce mezioborové pracovní skupiny pod GŘ HZS ČR, mezi které patří české „Standardy psychosociální krizové pomoci a spolupráce zaměřené na průběh a výsledek“. Tyto standardy vznikaly 4 roky a na jejich tvorbě se podíleli nejen odborníci z řad IZS, ale i zástupci neziskových organizací, duchovních či osob přímo zasažených neštěstím. Standardy zahrnují oblast poskytování přímé psychosociální pomoci, oblast koordinace této pomoci, vyhodnocení efektivity pomoci, standardy pro vzdělávání a další materiály. Na základě těchto standardů vznikaly pod GŘ HZS další užitečné produkty – např. letáky pro občany pro situace závažných neštěstí či „Příručka pro školy: když se stane neštěstí“. Veškeré tyto informace GŘ HZS umisťuje na www.hzscr.cz.
Další přednášející byla PhDr. Blanka Čepická, která přítomné seznámila se Systémem psychosociální intervenční služby ve zdravotnictví (SPIS). Systém se postupně rozvíjí na bázi organizované kolegiální podpory také ve zdravotnictví. Podpora je zde zaměřena zejména na náročné profese zdravotnické záchranné služby a urgentního příjmu. Více informací zájemci naleznou na:www.spismz.cz.
Kpt. Mgr. Jana Malíková, vedoucí skupiny krizové intervence PP, informovala o posledním vývoji v oblasti poskytování Posttraumatické intervenční péče policistům, fungování Otevřené anonymní linky pomoci v krizi (linka důvěry určená policistům, hasičům a vojákům) a zejména se zaměřila na Systém pro pomoc obětem trestných činů a mimořádných událostí, který začal v PČR fungovat v r. 2010 a vykazuje dnes velké množství provedených krizových intervencí směrem k občanům – obětem závažné trestné činnosti a pozůstalým. Psychosociální podpora občana krizovým interventem PČR v urgentní fázi po neštěstí přitom také pomáhá samotným policistům zvládat emočně náročné situace a plnit jejich úkoly.
PhDr. Hedvika Boukalová, PhD. zastupovala akademickou obec a odborného partnera v rámci evropského projektu EUTOPA-IP, kterým byla katedra psychologie FF UK. Dr. Boukalová přiblížila nástroj, který byl v projektu vytvořen a který slouží k třídění osob z hlediska jejich psychosociálních potřeb po rozsáhlých mimořádných událostech. Tímto nástrojem je inventář „Cologne Risk Index – Disaster“ (CRI-D). Dále seznámila s programem pro následnou podporu lidí po neštěstích (TGIP). Veškeré materiály jsou odborné veřejnosti k dispozici na: www.mvcr.cz/psychologie.
PhDr. Simona Hoskovcová-Horáková, PhD., z katedry psychologie FF UK, seminář uzavřela příspěvkem z oblasti nového vývoje pohledu na nemoci, který je reprezentován novou klasifikací nemocí „Mezinárodní klasifikací funkční disability a zdraví“ (ICF). Nově se medicína orientuje nejen na poruchu, ale také na prostředí, včetně sociálního, které napomáhá v úzdravě a zvládání jedince. Další její příspěvek se týkal současných možností pro psychodiagnostiku odolnosti a stresových reakcí.
PhDr. Štěpán Vymětal
odd. bezpečnostních hrozeb a krizového řízení
odbor bezpečnostní politiky
odd. bezpečnostních hrozeb a krizového řízení
odbor bezpečnostní politiky